Klokoty () jsou velká vesnice, část města Tábor ve stejnojmenném okrese v Jihočeském kraji. Nachází se na západním okraji města, na (původní z dnešních dvou) výpadové silnici na Písek a Rožmitál pod Třemšínem. Nejvýznamnějším místem této lokality Tábora je klokotský poutní areál s klášterem s kostelem Nanebevzetí Panny Marie Klokotské.
Historie Původní obec byla založena na počátku 13. století rodem Vítkovců. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1220, kdy se zde připomíná Vítek z Klokot („praotec“ pozdějších pánů z Landštejna), který v obci postavil tvrz. Po něm zdědil tvrz s obcí jeho syn Ojíř z Klokot a Lomnice. Po jeho smrti tvrz z neznámých důvodů zanikla a ves získali páni z Rožmberka. Ti připojili ves k Příběnicům. V roce 1402 koupil obec od Rožmberků bohatý táborský měšťan Petr Růže. V roce 1469, po smrti jeho dcery Kateřiny, zdědilo obec Klokoty město Tábor.
V roce 1875 byla otevřena zdejší školní budova, bývaly zde také dva dvory. Starousedlíci: z místních rodin jsou uváděny jako nejstarší: Verštátova (1719), Dvořákova (1722), Šimákova (1735), Nouskova (1747), Zemanova (1761).
Adamité Klokoty byly jedním z center husitského adamitského hnutí. To Žižka nechtěl trpět. V roce 1421 asi sedmdesát adamitů zatkl a nechal je v klokotské faře upálit. V trávníku návsi v městské části Tábor-Klokoty je památník této události: velký kámen s nápisem Táborští pikarti 1421 (1996).
Přírodní poměry Západně od Klokot leží přírodní památka Tábor - Zahrádka.
Obyvatelstvo
Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1971 Klokoty byly samostatnou obcí v okrese Tábor. Od 26. listopadu 1971 jsou částí města Tábor ve stejnojmenném okrese, kdy se konaly městské volby. V letech 1850–1879 k obci patřily Hejlov, Náchod, Nasavrky, Radimovice u Tábora a Svrabov a v letech 1850–1920 a v letech 1961–1971 také Všechov a Zahrádka.
Pamětihodnosti Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl založen v roce 1702. V roce 1712 zde byla postavena kaple svatého Václava a v roce 1714 svatého Josefa. Před kostelem ústí lipová alej s křížovou cestou, vysázená roku 1836. Fara v Klokotech je připomínána již v roce 1356. Od roku 1389 zde byl duchovním Mikuláš Žižka (†1415), jehož historik August Sedláček popisuje jako bratra husitského vůdce Jana Žižky. Tvrz stávala na skalce zvané „Kalvárie“, kde je možno ještě dnes vidět její půdorys. O jejím zániku nelze nalézt žádné zprávy. Jednalo se však o nevelkou, převážně dřevěnou budovu, která asi vyhořela.
Osobnosti
Zde narozený Jan Táborský z Klokotské Hory (1505–1572) byl kronikář a spisovatel (Jan Táborský: Zpráva o staroměstském orloji). Kolem roku 1552 se stal správcem tehdy již proslulého staroměstského orloje. Dalším významným rodákem z Klokot Josef Cuřín (1862–1929),který byl odborným autorem v oboru cukrovarnictví. Od roku 1825 zde působil známý básník, kněz a vlastenec doby obrozenecké Josef Vlastimil Kamarýt (1797–1833).
Fotogalerie
Odkazy Reference
Literatura
Související články Geologická expozice Pod Klokoty
Externí odkazy
Římskokatolické farnost Klokoty Klokoty – článek na serveru www.zamky-hrady.cz
Kategorie:Vesnice v okrese Tábor Kategorie:Poutní místa českobudějovické diecéze Kategorie:Sídla v Táborské pahorkatině Kategorie:Sídla na Lužnici Kategorie:Svatojakubská cesta v Česku Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Místní části v Táboře