Na podzim roku 2020 došlo k několika únikům toxických látek do řeky Bečvy. K nejvážnějšímu incidentu došlo dne 20. září 2020, kdy do řeky uniklo velké množství neznámých látek, což způsobilo, kromě jiných živých organismů, úhyn 40 tun ryb na 40 kilometrech řeky. Vyšetřování úniku bylo provázeno četnými pochybnostmi a kontroverzemi zejména v laxním jednání odpovědných úřadů. K dalším menším únikům pak došlo 27. října, 24. listopadu a 2. prosince 2020.

Prvotním a později velmi kritizovaným zákonným vyšetřovatelem kauzy byla Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Poslanecká sněmovna PČR ustanovila v roce 2021 svou devítičlennou Vyšetřovací komisi k ekologické katastrofě na řece Bečvě. V její závěrečné zprávě je veskrze zmařené vyšetření případu dáno na vrub samotné České inspekci životního prostředí Brno, vodoprávnímu úřadu Valašské Meziříčí i pomalému postupu policie.

Auditoři MŽP předložili v květnu 2021 tehdejšímu ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi zprávu, která vyhodnocovala postup ČIŽP v případě havárie na řece Bečvě. Ministerstvo odmítlo zprávu zveřejnit s odůvodněním, že by její zveřejnění mohlo ohrozit vyšetřování, tvrdilo však, že žádné zásadní pochybení neodhalila. Zpráva byla zveřejněna teprve v listopadu 2023. Vyplývá z ní, že ČIŽP o některých kanalizačních výpustích vůbec nevěděla, inspektoři nevěděli, jak postupovat, a kvůli špatné komunikaci nezajistili vzorky vody ani od známých výpustí. Kromě toho auditní zpráva cituje poznatky pracovníků inspekce: „Pravděpodobný únik látky byl lokalizován do oblasti Lhotka nad Bečvou - Choryně (Valašské Meziříčí).“

Trestně obviněnými byli společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm, jejíž odpadový kanál ústí Bečvy, a její ředitel Oldřich Havelka. Policie je obvinila v červnu 2021 z poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami.

V říjnu 2023 soud zprostil Oldřicha Havelku obžaloby, podle rozsudku způsobila nehodu Energoaqua, nešlo však o trestný čin, ale o přestupek. Jeden z rybářů označil argumentaci soudu za bizarní. Skupina expertů, kteří byli členy sněmovní Vyšetřovací komise k ekologické katastrofě na řece Bečvě, prohlásila, že Energoaqua nemohla nehodu způsobit a že argumentace soudu odporuje přírodním zákonům. Žalobce se proti rozsudku odvolal.

Během roku a půl se rybářům podařilo vrátit do Bečvy ryby.

Únik z 20. září Masivní úhyn ryb a dalších vodních organizmů byl v řece Bečvě zaznamenán 20. září 2020 dopoledne mezi Choryní a Lhotkou nad Bečvou v okrese Vsetín, kontaminace dále postupovala přes Hustopeče nad Bečvou, Teplice nad Bečvou k Hranicím a poté k Lipníku nad Bečvou. Dne 22. září jed doputoval do Přerova, kde se teprve zastavil zásluhou velké kapacity vodní nádrže v nadjezí. Do řeky Moravy, kam ústí Bečva za Přerovem, se dostal jed již natolik naředěný, že nezpůsobil závažnější škody.

V zasažené části toku Bečvy o délce 38 km došlo k masivnímu úhynu ryb a dalších vodních organismů. Rybáři odvezli do kafilérií přes 40 tun mrtvých ryb.

Uniklá toxická látka a analýza vzorků Vzhledem k vyjádřením České inspekce životního prostředí (ČIŽP), například prostřednictvím mluvčí ČIŽP Radky Nastoupilové, že informace o analyzovaných vzorcích vody jsou součástí vyšetřování, ČIŽP výsledky analýz odmítla zveřejnit. Přehled analyzovaných vzorků a stanovených obsahů sledovaných látek je tak velmi nekompletní a je založen na velkém množství rozhovorů, prohlášení, zpráv, či částečných mediálních odhalení neveřejných informací.

V současnosti nejpřesnější informace tak pochází z neveřejného dokumentu, jejichž obsah částečně zveřejnil deník Hospodářské Noviny. Podle těchto informací obsahoval vzorek vody odebraný v Ústí na 43,2 říčním kilometru nejvyšší koncentraci volných kyanidů: 0,300 mg/l. Tato koncentrace je 3× vyšší než povolená koncentrace pro snadno uvolnitelné kyanidy přímo v odpadních vodách vypouštěných například ocelárnami či koksárnami. Vzorek z lávky u obce Špičky (říční kilometr 47.5) obsahoval druhou nejvyšší hodnotu naměřených kyanidů, která však není veřejně známa. Podle těchto informací obsahovaly některé vzorky také šestimocný chrom.

Podle zprávy mluvčí ČIZP způsobil úhyn ryb na Bečvě kyanid a to na základě výsledků nejméně dvou laboratoří. Není veřejně známo, podle jakých kritérií a metodiky byly tyto závěry dosaženy. Zpráva sněmovní vyšetřovací komise pouze opakuje tvrzení ČIŽP o zjištěném nadlimitním množství kyanidů ve vzorcích vody.

Podle dalších informací od ČIZP neprokázaly pitvy uhynulých ryb provedené Státním veterinárním ústavem identitu toxické látky. Bylo pouze konstatováno, že ryby umřely na otravu.

V odpovědích na nejčastější otázky médií uvolnila ČIZP dodatečné částečné informace: v nadlimitních koncentracích byly stanoveny 4 látky, které identifikovaly akreditované laboratoře: kyanid, nikl, dusitanový dusík a fosfor. Koncentrace látek, typy provedených chemických analýz, místa odběru, ani data odběru jednotlivých vzorků ČIZP nezveřejnila s odvoláním na údajnou existenci informačního embarga.

Výpovědi svědků poukazují na možnou přítomnost dalších toxických látek v Bečvě v místě a dni havárie. Také zpráva sněmovní vyšetřovací komise cituje prohlášení zástupce rybářského svazu, podle kterého barva žaber otrávených ryb či chlorový zápach vody a zdravotní potíže zasahujících rybářů v místě a čase události nasvědčují přítomnosti jiných toxických látek, než kyanidu.

Podle jiných hypotéz mohl kyanid vzniknout chemickou reakci v odpadních vodách.

Podle zprávy sněmovní vyšetřovací komise "[...] nedošlo v odpoledních hodinách po zjištění havárie k odběru zásadních vzorků na vyústěních z možných zdrojů kontaminace vody na řece Bečvě. To podle znalce způsobilo, že neexistují žádné přímé důkazy, které by mohly být využitelné pro určení odpovědného viníka havárie."

Průběh Vyšetřování vedla ze začátku Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), později jej převzali kriminalisté ze Zlínského kraje. Výsledky rozborů vody, které prokázaly přítomnost kyanidů, oznámila ČIŽP 24. září, 26. září pak policie oznámila, že identifikovala vyústění kanálu, odkud toxické látky do řeky vytekly.

Dne 29. září Policie ČR upřesnila, že kanál, ze kterého unikly kyanidy, ústí do Bečvy na katastru místní části Valašského Meziříčí zvaného Juřinka. Jde o asi 15 kilometrů dlouhé potrubí, které odvádí odpad až z areálu bývalé Tesly Rožnov. Z Tesly v Rožnově pod Radhoštěm přitom již jednou k úniku kyanidů do Bečvy došlo, a to v roce 1979. V té době však ještě v Rožnově neexistovala výroba barevných obrazovek a tedy ani stávající čistírna odpadních vod.

Tvrzení policie, že na příslušný kanál je napojeno více firem, takže konkrétní viník ještě stále nebyl určen, je chybné. Ve skutečnosti má v gesci odpadové hospodářství celého průmyslového areálu bývalé Tesly Rožnov jediná firma Energoaqua. Ta provozuje původní čistírnu chemických odpadních vod se dvěma retenčními nádržemi, vybudovanou podle technologie podobné čistírny v licenci firmy Toshiba v Hongkongu, má vlastní laboratoř a je řádně registrována jako producent odpadních vod společností Vodovody a kanalizace Vsetín. Z firem, které v areálu působí, produkuje odpad s obsahem kyanidů pouze firma LISS. Od ní jsou odpady přebírány v uzavřených kontejnerech, zcela odděleně chemicky neutralizovány a teprve po odstranění kyanidů jsou tyto odpadní vody dále čištěny společně s ostatními průmyslovými vodami.

Na základě svědectví rybářů a dalších indicií však existují pochybnosti o správnosti určeného místa úniku i o průběhu samotného vyšetřování. Na případ bylo podle tvrzení ministra životního prostředí Richarda Brabce uvaleno informační embargo, které významně limitovalo množství veřejně dostupných informací o případu. Existenci informačního embarga ale Česká policie vyvrátila .

Koncem října byly v médiích zveřejněny informace naznačující, že výše zmíněný kanál vedoucí od Tesly Rožnov byl jen falešnou stopou, přičemž mezi podezřelé se opět vrátila chemička DEZA z koncernu Agrofert. Jako možné místo úniku byl označen jiný kanál ústící do Bečvy asi 3 kilometry níže po proudu v katastru obce Lhotka nad Bečvou. Podle svědků byly v 3 km úseku mezi oběma výpustěmi v době havárie i později pozorovány živé ryby a úhyn byl s jistotou potvrzen až pod Lhotkou. Inkriminovaná výpusť je rovněž jediná, na které nebyly zaznamenány živé mechorosty rostoucí z vnitřní spodní strany vyústění. Podle starosty obce podezřelý kanál není zanesen v žádných obecních mapách a dokumentech, podle místních rodáků je staršího původu a pochází nejméně z osmdesátých let. Na mapě z roku 1960 jde o potok, který tekl v místě dnešního areálu firmy DEZA.

Na konci listopadu zveřejnil Deník Referendum další investigativní reportáž, podle které v den úniku došlo v závodě DEZA k havárii kaustifikační jednotky a úniku fenolů, které mohly být skutečnou příčinou otravy. Deník Referendum upřesnil, že výrazná většina ze směsi z kaustifikační jednotky, odhadem 10 kubíků, vytekla do kanalizace, ústící do řeky Bečvy u Lhotky. Podle informací získaných deníkem Právo mohlo v kanalizaci dojít k reakci uniklých fenolů s kyselinou dusitou vyskytující se běžně v odpadních vodách a k následné tvorbě kyanidů. Pokud by přitom část fenolů zůstala nezreagovaná, navýšily by ještě toxicitu prostředí a mohly posílit účinnost kyanidů.

Začátkem prosince oznámil záměr zabývat se postupem úřadů při vyšetřování havárie veřejný ochránce práv Stanislav Křeček.

Poté, co v Deníku Referendum vyšel 3. prosince 2020 komentář Jakuba Patočky kritizující kroky ministra životního prostředí Richarda Brabce a opětovně upozorňující na možnost zapojení DEZY do největšího úniku z konce září, podala chemička společně s Agrofertem trestní oznámení na Patočku a redaktorku Zuzanu Vlasatou pro křivé obvinění a rovněž na vydavatelství deníku pro poškozování cizích práv (důvodem oznámení byly i další texty serveru). Samotný Patočka v reakci označil žalobu za snahu o diskreditaci a pokus o cenzuru.

Soudní znalec a zpracovatel klíčového posudku Jiří Klicpera prohlásil 21. ledna v online debatě „Vodárenské čtvrtky“, že viníka havárie již zná. V pořadu Reportéři ČT pak 1. února 2021 uvedl, že se nejedná o chemičku DEZA; další informace sdělit odmítl s tím, že viníka je nutno usvědčit a předložit proti němu důkazy. Začátkem února se o vyšetřování úniku rozhodla promluvit ČIŽP, jejíž klíčoví představitelé poskytli obsáhlý rozhovor serveru Ekolist.cz. I v reakci na rozhovor kritizovali inspekci a jejího ředitele Erika Geusse někteří její bývalí zaměstnanci, podle nichž právě dlouhodobější poměry v instituci pod jeho vedením zapříčinily neprofesionální vyšetřování havárie.

Soudní znalec Jiří Klicpera dokončil svůj posudek začátkem května 2021. Závěry, ke kterým dospěl, odmítl komentovat. Na přímou otázku otázku deníku Právo, zda v posudku poukázal na konkrétního viníka, odpověděl: „No, samozřejmě, že ano. K tomu se musí každý posudek dopídit. Nebo aspoň by měl. Konkrétní ale nebudu.“ Hned následující den poté, co bylo oznámeno dokončení posudku, přišel zpravodajský server iDNES s odvoláním na „nejmenovaný zdroj“ s tvrzením, že podle posudku je za únik odpovědná firma Energoaqua podnikající v průmyslovém areálu bývalé Tesly Rožnov. Firma se od těchto obvinění distancovala, podle jejího vedení znalec nemá k takovému tvrzení důkazy.

V srpnu 2021 provedl profesor Jakub Hruška experiment, kterým vyvrátil tvrzení znaleckého posudku, že k otrávení řeky došlo z „rožnovského“ kanálu.

Reakce DEZA Mluvčí Agrofertu, do kterého patří firma DEZA, jedna z prvních podezřelých, Karel Hanzelka uvedl, že „S kyanidy nemáme nic společného,“ což dle firemních novin není pravda. Navíc firma DEZA vypouštěla do Bečvy nadlimitní množství kyanidu za rok 2011, 2012 a 2019, jak lze velmi snadno zjistit v Integrovaném registru znečišťování. DEZA už 21. září popřela, že by otravu způsobila. Co otravu způsobilo zveřejnila ČIŽP až 24. září.

Politici