náhled|Největší česká křižovatka Lahovice je součást vnějšího Pražského okruhu náhled|D0 v Praze, Slivenec vpravo|náhled|Úsek dálnice u Řep a Zličína
Dálnice D0 (Pražský okruh) je dálnice, která by v případě dobudování měla vytvořit vnější obchvat Prahy. Vychází z něj paprsčitě většina českých dálnic. Na rozdíl od vnitřního Městského okruhu, jehož dílčí úseky dostaly různé oficiální uliční názvy, označení Pražský okruh je ve všech částech vedoucích územím Prahy zároveň i oficiálním názvem ulice. První úseky byly otevřeny v roce 1984, s dobudováním celého Pražského okruhu se tehdy počítalo nejdříve v roce 2015.
V roce 1998 se předpokládala cena stavby 31 miliard korun, v únoru 2005 se cena zvedla na 47 miliard korun a v roce 2009 Ministerstvo dopravy zveřejnilo, že na dokončení je třeba ještě 71 miliard korun. Mezitím byla část okruhu postavena.Marek Pokorný: Česká záhada: Proč jsou silnice tak drahé?, iHNed.cz, 2. 10. 2009, Hospodářské noviny S dokončením se roku 2018 počítalo nejdříve k roku 2030. Dokončení stavby jihovýchodní části mezi Běchovicemi a D1 se plánuje k roku 2027.
Označení a kategorizace Na mapě silniční sítě ČSR, vydané ministerstvem techniky v roce 1947, je zamýšlený okruh kolem Prahy značen číslem 1, zatímco zamýšlená dálnice z Prahy směrem k Brnu číslem 2.Michal Prášil: Dálnice 1967 – 2007, 2007, 2., opravené a doplněné vydání Vládní usnesení č. 286 z 10. dubna 1963, O koncepci dlouhodobého rozvoje silniční sítě a místních komunikací, dává Velkému okruhu Prahy označení H1, avšak číslo 1 zde má i dálnice D1, navrhovaná v trase Praha–Jihlava–Brno–Trenčín–Žilina–Prešov–Košice–hranice SSSR. Také Územní plán rajónu Pražské středočeské aglomerace a směrný územní plán Prahy a směrnice k realizaci územní plánu rajónu Pražské středočeské aglomerace a směrného územního plánu Prahy, přijaté 23. června 1976 usnesením č. 155 vlády České socialistické republiky, píší o automobilovém okruhu H1, resp. o vnějším pražském rychlostním automobilovém okruhu H1.Stručná rekapitulace a vyjádření k vývoji územních plánu rajónu Pražské středočeské aglomerace (VÚC), směrného územního plánu Prahy (SÚPN) a územního plánu Prahy (ÚPN) z pohledu trasování dálničního okruhu na SZ Prahy, Ing. Jaroslav Korf, Ing. Petr Hejl, 30. 1. 2002 V první fázi, kdy ještě nebyl považován za rychlostní komunikaci, byl okruh označován H1.Okolo Prahy cestička, ale nikoli okruh. Hotový nemusí být ani sto let od prvních plánů, Česká televize, ČT24, 6. 10. 2019 Písmeno H se v té době v plánech používalo pro dálkové hlavní komunikace nižší kategorie než dálnice, tedy v podstatě pro pozdější rychlostní komunikace.
V plánech Základního komunikačního systému z roku 1977 byl použit název „vnější okruh“ (vedle názvů „střední okruh“ a „vnitřní okruh“), zároveň však byl stále označován i jako silniční okruh H1, zatímco pro střední okruh se objevuje označení Novoměstský okruh a pro vnitřní okruh označení Městský okruh. V rámci přehodnocení ZÁKOSu po roce 1989 byl zrušen vnitřní okruh, zatímco vnější okruh byl přejmenován na expresní okruh (ESO) a střední okruh na Městský okruh (MO), krom toho se počítalo s aglomeračním okruhem (AO). Později se pro vnější okruh začaly objevovat další názvy, například Silniční okruh kolem Prahy (SOKP, tento název používalo stavební sdružení i po dobu výstavby) nebo Pražský silniční okruh (PRSO) (z něhož se pravděpodobně vyvinul dnes užívaný název Pražský okruh).
Po uvedení prvních úseků do provozu byl okruh označen jako silnice I/1, tj. v číslování mostních objektů atd. číslem 1 bez prefixu, v některých materiálech pak označením R1, jako rychlostní silnice. Šlo vlastně o duplicitní použití čísla 1, protože jinak zpravidla dálnice dostaly čísla původních silnic I. třídy, které nahrazovaly, s doplněním písmena D před číslo.
1. ledna 2016 byl podle zákona č. 268/2015 Sb. Pražský okruh spolu s dalšími rychlostními silnicemi převeden do dálniční sítě v rámci projektu Nové pojetí dálniční sítě. Pražský okruh je z většiny postaven jako víceproudá silnice a pouze z menšiny jako rychlostní silnice, ale jeho uspořádání (výškové i směrové) a celkové parametry splňují nároky dálnice podle nového zákona č. 268/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Ostatním rychlostním silnicím, které byly 1. ledna 2016 převedeny do dálniční sítě (4, 6, 7, 10, 35, 46, 48, 49, 52, 55 a 56), zůstalo původní číslo, avšak vzhledem k tomu, že číslo 1 bylo obsazeno duplicitně (jednou pro dálnici D1 a jednou pro Pražský okruh jako rychlostní silnice R1), byl Pražský okruh přečíslován na dálnici D0. Ve starším návrhu se objevovalo označení PO,Nové pojetí dálniční sítě, návrh ministerstva dopravy, příloha k článku Na silnicích až 110 km/h, souhlasí vláda. Vzniká nový systém, Aktuálně.cz, 12. 11. 2014Nové pojetí dálniční sítě , nedatovaná mapka na webu ministerstva dopravy ve schváleném zákoně je označen jako dálnice s číslem 0.Nové pojetí dálniční sítě , nedatovaná mapka na webu ministerstva dopravy, dostupná ze stránky Nové pojetí dálniční sítě a další navrhované změny v zákoně o pozemních komunikacích, tisková zpráva ministerstva dopravy z 31. 3. 2015 To je obdobné jako číslování dálničního okruhu M0 v Budapešti.
Na rozdíl od vnitřního Městského okruhu, jehož dílčí úseky dostaly různé oficiální uliční názvy, označení Pražský okruh je ve všech částech vedoucích územím Prahy zároveň i oficiálním názvem ulice. Označení Pražský okruh se používá na dopravním značení též pro označení stávajícího vedení II. městského okruhu v úsecích, kde ještě nebyl převeden na komunikaci dálničního typu.
Přehled úseků Kilometr 0 se nachází jižně od Jesenice, přibližně v místě, kudy vedla stará silnice II/105. Stavba je rozdělena do jedenácti číslovaných úseků,Silniční okruh kolem Prahy , Sdružení pro výstavbu silničního okruhu kolem Prahy ve spolupráci s ŘSD ČR, Praha, 2009, plánované úseky jsou podbarveny červenou barvou
Číslo Název Délka Kategorie Zahájenívýstavby Uvedenído provozu Křižovatky 510 Satalice – Běchovice, I. etapa 1,12 km S27,5/100 1980 Satalice (exit 58) Chlumecká (exit 59) 510 Satalice – Běchovice, II. etapa 2,33 km S27,5/100 1988 Horní Počernice (exit 60) Běchovice (exit 63) 511 Běchovice – D1 12,65 km D34,5/100 plánováno 2028 Dubeč (exit 65)Uhříněves (exit 68)Říčany (exit 72)Lipany (exit 75) 512 D1 – Vestec 8,75 km S27,5/100 2008 Modletice (exit 76) Jesenice (exit 82) 513 Vestec – Lahovice 8,34 km S27,5/100 2006 Vestec (exit 3) 514 Lahovice – Slivenec 6,03 km R27,5/100 2006 Zbraslav (exit 10)Lochkov (exit 15) 515 Slivenec – Třebonice 7,41 km S26,5/100 1977 Slivenec (exit 16)Ořech (exit 19)Jinočany (exit 21)Třebonice (exit 23) 516 Třebonice – Řepy 3,3 km R34/100 1998 Řepy (exit 26) 517 Řepy – Ruzyně 2,51 km R34/100 1999 Ruzyně (exit 28) 518 Ruzyně – Suchdol 8,26 km D34/100 plánováno 2028 plánováno 2031 Přední Kopanina (exit 30)Horoměřice (exit 34)Suchdol (exit 36)Rybářka (exit 38) 519 Suchdol – Březiněves 6,85 km D34/100 plánováno 2028 plánováno 2031 Čimice (exit 41)Ústecká (exit 43)Březiněves (exit 45) 520 Březiněves – Satalice 13,64 km D34/100 plánováno 2029 plánováno 2032 TřeboradicePřezleticeVinořSatalice
Modernizace silnice Úsek Název Délka Kategorie Zahájenívýstavby Uvedenído provozu Křižovatky 510 Satalice – Běchovice, zkapacitnění 2,77 km D34,5/100 plánováno 2027 plánováno 2028 Horní Počernice (exit 60) 510 Most přes Počernický rybník, zkapacitnění 0,58 km D34,5/100 plánováno 2026 plánováno 2027 Běchovice (exit 63) 512 Jesenice, kolektory mezi Exit 1 a Exit 82 3,7 km D27,5/100 plánováno 2029 plánováno 2031 Jesenice (exit 82)D3 × D0 (exit 01) 515 Slivenec – Třebonice, zkapacitnění 6,8 km D33,5/100 plánováno 2027 plánováno 2029 Slivenec (exit 16)Ořech (exit 19)Jinočany (exit 21)Třebonice (exit 23) 515 MÚK Třebonice, 0. etapa zkapacitnění — D34/130 plánováno 2026 plánováno 2028 Třebonice (exit 23)
V roce 2024 byl nejzatíženějším úsek 515 mezi křižovatkami Slivenec a Ořech s 97,6 tis. vozidel denně.
Historie přípravy a výstavby
Nejstarší úseky náhled|Most v Praze-Ruzyni překonávající Litovický potok náhled|upright=0.5|Dopravní značka IP 1a „Okruh“ v návrhu nové prováděcí vyhlášky k pravidlům provozu na pozemních komunikacích. Toto zobrazení bylo ve verzi z 20. 5. 2015, z verze z 31. 7. 2015 bylo vypuštěno. V roce 1984 byly otevřeny první úseky: Satalice – Počernice (510/I) a Slivenec – Třebonice (515). Roku 1993 byl úsek 510 prodloužen až do Běchovic. V roce 2000 v Třebonicích navázal úsek 516 do Řep a v roce 2001 byl prodloužen úsekem 517 do Ruzyně. Od roku 2001 až do 20. září 2010 tak byly v provozu dvě oddělené části: úsek Satalice – Běchovice na východě města, spojující D10, D11 a Štěrboholskou radiálu úsek Slivenec – Třebonice – Řepy – Ruzyně na západě města spojující Barrandovskou spojku, D5, D6 a D7.
Jihozápadní segment Dne 20. září 2010 dopoledne byl slavnostně otevřen a 21. září 2010 uveden do běžného provozu Jihozápadní segment (stavby 514, 513 a 512), který propojil stávající západní část okruhu z MÚK s ulicí K Barrandovu s dálnicí D4, Vesteckou spojkou, plánovanou D3 a brněnskou D1. Součástí je i Lochkovský most, Slavičí most, Lochkovský tunel o délce 1659 metrů a Radotínský most, jehož část přes údolí Berounky, o délce 2045 m, je považována za nejdelší mostní objekt v České republice. V části, ve které Radotínský most překonává Vltavu, je umístěna zavěšená Lahovická cyklolávka. Stavba 514 zahrnuje dvě křižovatky, MÚK Lochkov a MÚK Zbraslav se silnicí I/4. Na sousední stavbě 513 se nachází most přes Vltavu o délce 236 m (druhá část Radotínského mostu), tunel Šabatka (ekodukt) a Komořanský tunel o délce 1936 m. Mimoúrovňové křižovatky jsou tu čtyři: neveřejný sjezd MÚK Točná, MÚK Břežany (exit 4 či 5, nověji označovaný jako MÚK Písnice), MÚK Písnice (exit 3, nověji označovaný jako MÚK Vestec) a MÚK Jesenice. Současně byla zprovozněna první část tzv. Vestecké spojky, která spojuje Pražský okruh v MÚK Písnice s oblastí Vestce a bude jí možno prodloužit kolem vesnic Drazdy a Rozkoš až k D1. Odlehčí tak v budoucnu obcím mezi PO a Jižní spojkou od dopravy proudící do centra z plánované D3. Stavba 512 spojuje budoucí D3 a D1.
Úsek Pražského okruhu a jeho nejvýznamnější mosty a tunely pojmenovala Rada hlavního města Prahy usnesením na svém jednání dne 12. října 2010.Nová část Pražského okruhu je oficiálně pojmenována , zpráva z 34. jednání Rady hl. m. Prahy 12. října 2010, Portál hlavního města Prahy, 12. 10. 2010 (nové názvy v příloze ve formátu doc)
Dobudováním tohoto segmentu je vytvořena alternativa k přetížené ulici K Barrandovu, Jižní spojce a Chodovské radiále, kam je dnes odváděna veškerá tranzitní doprava mezi Brnem a směry Chomutov, Karlovy Vary, Plzeň. Jihozápadní segment v masivní míře využívá k řízení dopravy telematické systémy.
Na konci června 2010 schválilo ŘSD harmonogram, podle nějž byl nový úsek o délce 23 km ze Slivence do Jesenice zprovozněn 20. září 2010. V sobotu 18. září se měl u lahovické estakády konat den otevřených dveří,Řidiči objedou Prahu po nové dálnici poprvé 20. září, iDnes.cz, 28. 6. 2010, peš (Petr Švec) avšak kvůli nedokončenosti stavby a odstraňování závad byl program zredukován na úsek mezi cholupickým tunelem a Hodkovicemi.