Lipmannova vila, také Villa Lippmann je zaniklá rodinná vila v Praze 6-Bubenči, situovaná na nároží ulic Pelléova (do roku 1925 Svatojiřská, v letech 1925-1940 Pelléova, v letech 1940-1945 generála Roettiga a v letech 1951-1992 Majakovského)Lašťovka Marek, Ledvinka Václav a kol.: Pražský uličník, 2. díl (O-Ž).mLibri Praha, 1998, s. 54 a Zikmunda Wintera (nyní ulice Ronalda Reagana).
Vila byla v letech 1958–1975 chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.Vila. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000156740, rejstříkové číslo ÚSKP 54069/1-1465. [cit. 2021-05-31]. Dostupné online
Historie Vila byla postavena podle návrhu architekta Antonína Barvitia a Ignáce Ullmanna roku 1869 pro pražského podnikatele a bankéře Alexandra Lippmanna (1832–1875), jeho manželku Augustu, rozenou Wehleovou (* 1838) a jejich čtyři syny.Archiv hl. m. Prahy, Praga publica, Pražská pobytová přihláška rodiny Lippmannových
Lippmann koupil od Jana Schlöchta díl pole za ovčínem v míře 1 jitra za 16.000 zlatých a dal si na něm postavit vilu. Protože pozemek byl deskový, vila byla zapsána do zemských desek. Po Lippmannovi vlastnil dům se zahradou Tobiáš Poppr (1871–1890), který k němu roku 1876 přikoupil pozemek 89,5 sáhu od Abrahama Leipena, držitele vedlejšího domu čp. 50. Dalším majitelem byla vdova Františka Popprová (1890–1893), po níž dům připadl Žofii Příbramové a jejím dětem.Jaromír Čelakovský a kol., Sborník příspěvků k dějinám král. hlav. města Prahy. Díl IV. Dějiny Bubenče v letech 1620-1910. Praha: Obec hlav. města Prahy 1911, S. 188.
Po roce 1966 byla vila zbořena a na jejím místě do roku 1975 postavena nová objemově větší stavba čp. 1050/21 pro Státní bezpečnost. Nyní je v majetku České republiky, užívá ji Ministerstvo vnitra a Policie ČR.
Popis Dvoupatrový dům v neorenesančním italském stylu předměstské vily (villa suburbana) stál v rozsáhlé zahradě se vzrostlými stromy na půdorysu písmene „L“ . Širší fasádou s arkádami v přízemí se vila obracel do Svatojiřské ulice, boční fasáda s portálem pro vjezd kočáru byla orientována do boční ulice. Nad portikem byla terasa. Nad ní ve druhém patře byla sešikmená střecha s ateliérovým oknem, využitelným pro tzv. sluneční lázně.
Odkazy Reference
Literatura
ČELAKOVSKÝ, Jaromír, ed., TEIGE, Josef, ed. a VOJTÍŠEK, Václav, ed., Sborník příspěvků k dějinám král. hlav. města Prahy. Díl IV. Dějiny Bubenče v letech 1620-1910. Praha: Obec hlav. města Prahy 1911. S. 188.
Externí odkazy Orientační plán Prahy a obcí sousedních. Mapový list č. 10 . Vydáno v květnu 1910. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č. 30. Městská knihovna v Praze Ortofotomapy . Hlavní město Praha STB, sídlo Pelléova 1050/21, dnes Ministerstvo vnitra ČR, Policie ČR. Databáze známých míst Bubeneč.eu
Kategorie:Vily v Bubenči Kategorie:Kulturní památky v Bubenči Lippmann Kategorie:Postaveno v Česku 1869 Kategorie:Zaniklé vily v Praze