Pravěk

Pravěk je tradiční označení období dějin lidstva, ze kterého nejsou známy a nezachovaly se žádné písemné prameny, jde tedy o období do vzniku písma. V populární literatuře, v médiích atd. se někdy užívá i v širším smyslu pro celou minulost Země či Vesmíru. Nicméně pojem vznikl v 19. století v archeologii a pokud se v učebnicích a odborné literatuře používá, znamená dějiny společností a kultur, které neznaly písmo nebo nezanechaly písemné stopy, předhistorii či prehistorii.Viz např. J. Pečírková a kol., Dějepis 6: Pravěk a starověk. Praha: Scientia 2001. Badatel o prehistorii se nazývá prehistorik.

Definice V širším smyslu je pojem "pravěk" chápán jako doba odpovídající minulým geologickým obdobím, tedy přibližně době od vzniku naší planety před zhruba 4,54 miliardy let až po konec poslední doby ledové asi před 11 700 lety.Knoll, A. H.; et al. (2004). A New Period for the Geologic Time Scale. Science. 305 (5684): 621–622. V běžném smyslu zahrnuje pravěk pouze období vzniku a vývoje člověka, lidské společnosti a kultury od nejstarších nálezů (asi 3,3 milionu let před současností, období pliocénu)Harmand, S.; et al. (2015). 3.3-million-year-old stone tools from Lomekwi 3, West Turkana, Kenya. Nature. 521 (7552): 310–315. do vzniku „vysokých kultur“ a zavedení písma zhruba před 5200 letyToth, N.; Schick, K. (2007). Overview of Paleolithic Anthropology. In Henke, H. C. Winfried; Hardt, Thorolf; Tatersall, Ian (eds.). Handbook of Paleoanthropology. Vol. 3. Berlin; Heidelberg; New York: Springer. pp. 1943–1963..

K tomu došlo např. na Blízkém východě v průběhu 4. tisíciletí př. n. l., v českých zemích de facto až v raném středověku. Pravěk je tak nejstarší a zdaleka nejdéle trvající dějinnou etapou. Namísto chybějících písemných pramenů jsou zdrojem bližšího poznání pro období pravěku kosterní pozůstatky a hmotné památky dávných kultur.

Přechodem k historii s písemnými záznamy, ze kterých čerpá historický výzkum, jsou písemné památky často zpočátku nesrozumitelné, dosud mnohdy nerozluštěné. Zpravidla jsou to ty nejstarší zápisy na daném území.

Periodizace

náhled|Ilustrace pravěku z roku 1882 náhled|Pleistocenní mamutí step a její megafauna během poslední doby ledové Podle materiálů, z nichž si lidé vyráběli nástroje, se pravěk (na základě Thomsenovy třídobé periodizace z roku 1836) obecně dělí takto (uvedená data jsou velmi přibližná a liší se pro různé oblasti světa i Evropy): Doba kamenná (3 500 000 př. n. l. ‒ 2200 př. n. l. nebo později) Starší doba kamenná, paleolit (3 500 000 př. n. l. ‒ 8000 př. n. l.) Nejstarší paleolit (3 500 000 př. n. l. ‒ 1 000 000 př. n. l.) Starý paleolit (1 000 000 př. n. l. ‒ 300 000 př. n. l.) Střední paleolit (300 000 př. n. l. ‒ 40 000 př. n. l.) Mladý paleolit (40 000 př. n. l. ‒ 10 000 př. n. l.) Pozdní paleolit (10 000 př. n. l. ‒ 8 000 př. n. l.) Střední doba kamenná, mezolit (8000 př. n. l. ‒ místy 3000 př. n. l.) Mladší doba kamenná, neolit (na Blízkém východě 9000 př. n. l., ve střední Evropě 5500 př. n. l. ‒ 4000 př. n. l. a déle) Pozdní doba kamenná, eneolit, chalkolit či doba měděná (4000 př. n. l. ‒ na Blízkém východě 3500 př. n. l., ve střední Evropě 2200 př. n. l.) Doba bronzová (2200 př. n. l. ‒ 750 př. n. l.) Starší doba bronzová (2200 př. n. l. ‒ 1600 př. n. l.) Střední doba bronzová (1600 př. n. l. ‒ 1250 př. n. l.) Mladší doba bronzová (1250 př. n. l. ‒ 750 př. n. l.) Doba železná (750 př. n. l. ‒ 0) Starší doba železná, doba halštatská (750 př. n. l. ‒ 450 př. n. l.) Mladší doba železná, doba laténská (450 př. n. l. ‒ 0)

Jiné způsoby periodizace pravěku 1.) podle způsobu získávání potravy: období přisvojovacího hospodářství. Člověk byl plně závislý na přírodě. Sbíral divoce rostoucí plodiny a lovil zvířata. Zemědělství neexistovalo. období výrobního hospodářství. Toto období zahájila neolitická revoluce cca −10.000. Rozvíjelo se prvotní zemědělství. Z lovců a sběračů se stali výrobci potravy. Člověk byl samostatným a nezávislým na lovu a sběru.

2.) Podle technologie k výrobě nástrojů: období přizpůsobení si přírodních výtvorů: klacků, kostí a kamenů. období štípané industrie. Nejvhodnější surovinou byl pazourek. období hlazené a vrtané industrie. Bylo to nejmladší a technologicky nejvyspělejší období.

3.) podle uspořádání společnosti: období života v tlupě o 20–30 členech období rodového uspořádání, přičemž se rozeznává matriarchát a patriarchát.

Přehledná tabulka doba období nástroje ekonomika sídla společnosti náboženství Doba kamenná Paleolit, Starší doba kamenná Nástroje z předmětů nalezených v přírodě – kyj, ostrý kámen, sekyra, oštěp, jehla, šídlo, párátko Lov a sběr Pohyblivý způsob života – jeskyně, chatrče z kůže, většinou při řekách a jezerech Skupiny sběračů a lovců (25–100 osob) Doklady víry v posmrtný život se objevují ve svrchním paleolitu jako rituální pohřby a kult předků. Mezolit, Střední doba kamenná Nástroje z předmětů nalezených v přírodě – luk a šíp, vrš, loďka Kmeny a skupiny Neolit, Mladší doba kamenná Nástroje z předmětů nalezených v přírodě – dláto, motyka, pluh, jařmo, srp, tkalcovský stav, keramika (hrnčířství) a zbraně Neolitická revoluce – přechod k usedlému zemědělství, obdělávání půdy a domestikace zvířatStatek, hospodářství Kmeny, v některých společnostech se ke konci období objevují náčelníciDoba bronzová Měděné a bronzové nástroje, hrnčířský kruh Zemědělství – chov dobytka, obdělávání půdy, řemesla, obchodDoba železná Železné nástroje Vznik měst Vznik říší Větší organizované společnosti vznikají v rané době bronzové v Egyptě, v Mezopotámii, v Indii a v Číně. V týchž oblastech se objevuje také písmo, snad vyjma Indie, u níž dosud chybí přesvědčivé důkazy, že tzv.protoindické písmo) skutečně písmem bylo. V pozdní době bronzové pak vznikají první říše.

Období náhled|150px| Pohár s vytlačovanou ozdobou (Japonsko, 10 000 př. n. l.) náhled|150px|Pěstní klín

Doba kamenná

Paleolit (starší doba kamenná) je období v lidských dějinách nejstarší a vůbec nejdelší. Začalo v době, kdy Homo habilis začal používat nalezené předměty, zejména kameny a kosti, jako nástroje, a skončilo poslední dobou ledovou. Ve středním paleolitu se poprvé objevili hominidi anatomicky podobní dnešním lidem.

V paleolitu žilo několik zástupců rodu Homo, včetně denisovanů a neandrtálců. První lidé dnešního typu se objevili v Evropě v mladém paleolitu před asi 40 tisíci lety. Během krátké doby nahradili neandertálce, kteří žili na území Evropy stovky tisíc let. Paleolitičtí lidé používali nástroje vyrobené z kamene. Některé byly využívány k drcení ulit nebo lebek zvířat či k mletí obilí na jiném kameni. Jiné byly uštípnuty od skály, aby měly ostré hrany, a mohly být použity jako hrot kopí nebo šípu. Některé kamenné nástroje byly pečlivě „vločkovité“ na okrajích, aby byly ostré, a měly symetrický tvar. Lidé v paleolitu používali také nástroje vyrobené ze dřeva a kostí a pravděpodobně i kožené nebo zeleninové filamenty, ty se ale nedochovaly. Lidé tehdy také věděli, jak rozdělat oheň. Sloužil jim nejen k tomu, aby se zahřáli, ale také k vaření a k ochraně před dravou zvěří.

Neolit a eneolit

V neolitu (mladší době kamenné) došlo – v souvislosti se změnou klimatu v důsledku konce poslední doby ledové – k přechodu přisvojovacího hospodářství v hospodářství výrobní, produktivní. S tím souvisí velké změny ve společnosti. Lidé začínali žít usedlým způsobem života, rozvinulo se zemědělství, pastevectví a domestikace zvířat, jako byl pes, koza nebo vepř. Mluví se o tzv. první dělbě práce. Díky ní se zvýšila životní úroveň. Vyrostly nové osady s domy, které se stavěly z cihel ze sušené hlíny. V těchto osadách se upevnilo matriarchální rodové zřízení a rostl počet obyvatel, tak vznikly první větší vesnice – neolitická sídliště. Změnila se i strava lidí, lidé začínali mít přebytky a tak je vyměňovali za jiné zboží. Převážně pěstovali obiloviny a zeleninu. Nositelé kultury s lineární keramikou byli vůbec prvními zemědělci na území dnešních Čech a Moravy.

Moderní genetické výzkumy zjistily, že většina současných Evropanů jsou potomci několika pravěkých migračních vln. Na jejich původu se podíleli mezolitičtí lovci a sběrači pocházející z kromaňonské populace, která obývala Evropu během poslední doby ledové, dále neolitičtí zemědělci, kteří se do Evropy začali stěhovat před 9000 lety z Anatolie během neolitické revoluce v zemědělství, a nakonec pastevci jámové kultury, kteří se stěhovali z pontsko-kaspické stepi ve východní Evropě v souvislosti s indoevropskými migracemi před 5000 lety.

Reference

Literatura Bouzek, J. Pravěk českých zemí v evropském kontextu. Praha: Triton, 2005 – 168 s. 17 cm Buchvaldek, M. et al. Archeologický atlas pravěké Evropy. Praha: Karolinum, 2007 – xxv, 721 s. Buchvaldek, M. et al. Dějiny pravěké Evropy. Praha: SPN, 1985 – 279 s. Filip, J. Umělecké řemeslo v pravěku. Brno: „Zvláštní vydání...“, 1997 – 131 s., XVI s.

Související články Archeologie Čtvrtohory Třídobá periodizace pravěkých dějin Umění pravěku

Externí odkazy

Kategorie:Historická období

Pravěk

Źródło i licencja