Vamberk () je město na východě Čech v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji. Nachází se pět kilometrů jižně od Rychnova nad Kněžnou. Leží v podhůří Orlických hor na řece Zdobnici. Žije zde obyvatel. Vamberk je proslavený především svojí ručně paličkovanou krajkou.
Historie Sídlo bylo založeno při kolonizaci v prvé polovině 13. století rodem Drslaviců, kteří drželi hrady Potštejn a Litice. Nedávno při archeologickém průzkumu na přelomu let 2023/2024 na stavbě nového obchodního centra na okraji Vamberku nalezli pozůstatky zemědělské usedlosti s hrnčířskými dílnami. Tehdy měl stát v centru dnešního města hrad Waldemberg. Nález pochází z přelomu 13. a 14. století (tj. cca z let 1295–1305). První písemná zmínka o Vamberku pochází z roku 1341Regesta diplomatica necnon epistolaria Bohemiae et Moraviae. Tomus IV, Joseph Emler edidit. Pragae 1892, s. 368, č. 915 a nachází se v listině, kterou se Ješek z Potštejna vzdal ve prospěch českého krále Jana Lucemburského různých statků včetně vsi nazvané německy Waldenburg, tj. zalesněný (lesnatý) kopec. Označuje polohu tehdejšího Vamberka v rozsáhlých pohraničních lesích. Zkomolením jména na Walenberg a dále na Wamberg vzniklo nynější české pojmenování, zaznamenané již v předhusitské době, k roku 1410.J. Profous, Místní jména v Čechách IV, s. 475, dostupné online Roku 1523 se připomíná zemřelý držitel obce Bohuslav Vamberský z Chrástu a na Vamberce.Archiv český 32, editor Jaromír Čelakovský. Praha 1915, s. 467, č. 4421 Od roku 1557 získali Vamberk Percingarové z Bydžína.
náhled|vlevo|Město Vamberk, kresba Johanna Venuta z roku 1810
K rozkvětu města přispělo privilegium císaře Matyáše z roku 1616 s právem tří jarmarků a jednoho týdenního trhu, a s povolením vybírat na mostě mýtné. Tvrz se ve městě připomíná naposledy při konfiskaci Percingarova majetku roku 1622. Roku 1627 koupil vamberské panství nizozemský katolický císařský vojenský rada Kašpar Gramb z Grambu, který se v armádě císaře Ferdinanda II. účastnil potlačení stavovského povstání. Jeho manželka Magdaléna po ovdovění, od roku 1633 až do své smrti v roce 1671, vládla na panstvích Vamberk, Potštejn a Kostelec nad Orlicí. Dne 21. září 1637 vydala privilegium, jímž svým poddaným zmírnila robotní povinnosti a nebránila svobodnému provozování řemesel. Roku 1639 se podruhé provdala za Ottu Jindřicha Štose z Kounic. Podle místní legendy přivezla paní Magdalena z rodných Flander umění paličkované krajky. Naučila prý řemeslu vamberské ženy, které je rozšířily v celém regionu. Podle jiné legendy to byly řeholnice řádu voršilek z belgického Lutychu, které po roce 1655 začaly v Čechách dívky vyučovat mimo jiné i paličkování.
Od roku 1654 se ve městě připomíná židovská obec, která roku 1688 zřídila vlastní hřbitov pro Vamberk, Doudleby nad Orlicí a Kostelec nad Orlicí. Při ničivém požáru v květnu 1898 shořela podstatná část farního kostela včetně zvonů.Berger, Miroslav: Farnost svatého Prokopa ve Vamberku v proměnách staletí. České Budějovice 2013, s. 43
Za panování Leopolda Libštejnského z Kolovrat na Rychnově od roku 1716 dostali vamberečtí právo obchodu se solí, až na výjimky se mohli vykoupit (osvobodit) od roboty a byli propuštěni z nevolnictví. Významným hospodářským počinem byla stavba Moravsko-polské silnice z let 1839–1841 a následná výstavba kamenného mostu ve Vamberku. Poslední majitel panství, hrabě František Lützow, zemřel roku 1916 a byla pro něj na starém vambereckém hřbitově vystavěna zděná hrobka.
Obyvatelstvo
Městská správa Části města Merklovice Peklo Vamberk
Do roku 1960 k Vamberku patřila také vesnice Potok, která poté byla sloučena a zastavěna Vamberkem.
Od 1. ledna 1981 do 23. listopadu 1990 k městu patřila i Lupenice.
Městské symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. května 2016.
Průmysl vlevo|náhled|Továrna na brda, paprsky a veškeré tkalcovské potřeby a první česká parní přádelna žíní Josefa Zemana syn ve Vamberce (1909)
První továrnou ve městě byla firma Josefa Zemana syn, první česká parní přádelna žíní a továrna na tkalcovské potřeby, založená roku 1818. Následovaly další textilky, na export zaměřený „parostrojní závod na uzenářské výrobky firmy Jindřich Kubias“ (1873) nebo výrobna „chvalně známých vambereckých kamen“.Národní listy. 21.12.1929. Praha: Julius Grégr, roč. 69, č. 349, s. 13–14. ISSN 1214-1240. 5.–1. sloupec. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/vkol/uuid/uuid:298c4be8-435e-11dd-b505-00145e5790ea.
Doprava vlevo|náhled|Letecký snímek města
Vamberk leží na křižovatce silnic I/11 (Hradec Králové – Třebechovice pod Orebem – Týniště nad Orlicí – Častolovice – Žamberk – Jablonné nad Orlicí – Šumperk – Rýmařov – Bruntál – Opava – Ostrava – Havířov – Český Těšín – Třinec – Jablunkov) a I/14 (Náchod – Ústí nad Orlicí). Díky tomu přes město jezdí autobusové spoje spojující Prahu s Orlickými horami a Jeseníky a linky z Náchodska a Podorlicka do Brna. Z místních linek je nejfrekventovanější ta, která spojuje Kostelec nad Orlicí, Doudleby, Vamberk a Rychnov nad Kněžnou a linka do Ústí nad Orlicí.
Železniční doprava zde má menší význam; ve Vamberku funguje od roku 1906 nádraží regionální trati z Doudleb do Rokytnice v Orlických horách, kde jsou v provozu pouze osobní vlaky. Trať má zastávku také v Pekle nad Zdobnicí, která slouží i pro blízký Jahodov. Na východním okraji území města se nachází i zastávka Rybná nad Zdobnicí. Větší nabídka spojů je v sousedních Doudlebách (trať Týniště nad Orlicí – Letohrad) se spoji do Hradce Králové a Letohradu.
Muzea Muzeum krajky Vamberk, Vilímkova ulice 88
Pamětihodnosti náhled|upright|Socha Immaculaty z mariánského sloupu
Kostel svaté Barbory – raně barokní hřbitovní kostel z roku 1697, s hřbitovem a rodinnou hrobkou Lützowů Kostel svatého Prokopa – vrcholně barokní stavba z počátku 18. století, postavena na základech gotického kostela, v kryptě se dochovaly proslulé vamberecké mumie ze 17. až 18. století v otevřených rakvích, včetně ostatků hraběnky belgického původu Magdalény Grambové (†1671) s krajkovým límcem (zakladatelka tradice výroby vambereckých krajek) Židovský hřbitov – na Zářečí, volně přístupný, s kamennými náhrobky od roku 1673 do konce 19. století Sousoší Kalvárie s Pannou Marií, Janem a Marií Magdalénou u kostela Boží muka na náměstí: krucifix, na pilíři sochy Panny Marie Bolestné, svatého Jana Nepomuckého a svatého Floriána; na soklu reliéf svatého Václava, na kříži vzadu tesané nástroje Kristova utrpení a dedikace s chronogramem Socha zbičovaného Krista u sloupu, Tyršova ulice 15 Socha Ecce homo – odpočívajícího zmučeného Krista, ve farním dvoře Pilíř s reliéfem Panny Marie Pomocné, Josef Melnický (1821), u domu čp. 293 MAXOVÁ Ivana, NEJEDLÝ Vratislav, ZAHRADNÍK Zdeněk:Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v okrese Rychnov nad Kněžnou. SÚPPOP Praha 1999, s. 101-102; ISBN 80-86234-04-5 Sousoší svaté Anny Samétřetí na pilíři, kolem 1750, u kostela svatého Prokopa Sousoší svaté Anny vyučující Pannu Marii Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty; (1699), varianta mariánského sloupu ze Staroměstského náměstí v Praze Socha Mistra Jana Husa z roku 1904, na náměstí Klasicistní kašna se čtyřmi sochami na náměstí Kubiasova vila – moderní vila z roku 1923 Kamenný most ve Vamberku – kamenný most přes Zdobnici s osmi sochami českých patronů, autor: Eduard Harnach, postaven v letech 1864–1865 Sousoší vdovy s dítětem – památník obětem první světové války, nápis: „Čekali a nedočkali se“
Osobnosti Arnošt Vančura (1750–1802), český a ruský hudební skladatel Jan Machan (1762–1824), profesor porodnictví, speciální patologie a chirurgie, působící ve LvověІгор Мельник, Роксоляна Загайська "Антон Шімзер на кам’яницях і цвинтарях Львова" // Збруч, 16.02.2015 Jan Václav Hugo Voříšek (1791–1825), varhaník a kapelník c.k. vídeňského dvora František Hajniš (1815–1885), obrozenecký spisovatel a humorista Franz Melnický (1822–1876), sochař a kameník Alois Kareš (1822–1885), obchodník, vystěhovalecký agent (společník proslulé přepravní společnosti Kareš & Stocký se sídlem v Brémách), vlastenec a mecenáš Josef Richard Vilímek (1835–1911), zakladatel pražského nakladatelství, autor a vydavatel Humoristických listů Josef Kalousek (1838–1915), historik, docent českých dějin na UK v Praze František hrabě Lützow, (1849–1916), diplomat, spisovatel, doktor UK a Oxfordské university Augustin Vyskočil (1852–1922), kapelník Národního divadla, profesor pražské konzervatoře František Pavlišta (1874–1926), kapelník Pavel Ludikar Vyskočil, (1882–1967), operní pěvec Otakar Sedloň (1885–1973), malíř a středoškolský profesor František Hrobař (1893–1985), učitel, botanik, ornitolog a jeden z prvních iniciátorů ochrany přírody a památných stromů Antonín Bednář (1896–1949), klavírní virtuos, sbormistr Pěveckého sboru českých učitelů Jan Malý (1900–1988), houslista, kapelník Bohumil Pavel (1901–1976), učitel, malíř, zakladatel loutkového divadla ve Vamberku Bohumil Ditrt (1911–2000), fotograf, aktivní člen Sokola Matěj Kopecký (1893–1946), principál loutkového divadla, legionář Rudolf Horský (1914–2001), teolog a biskup Církve československé husitské František Koukol (1915–1940), příslušník 311. čs. bombardovací perutě RAF v Anglii.
Partnerská města Novedrate, Itálie Bobowa, Polsko
Fotogalerie
Odkazy Reference
Literatura Král, Josef František:Paměti města Vamberka nad Zdobnicí. Vamberk 1927; reprint 2012 Poslušný Ludvík: Stručné dějiny města Vamberka od nejstarších dob do června 1992; redaktor Eva Povondrová. Vamberk MěÚ 1992 Berger, Miroslav: Kdo byl kdo v dějinách Vamberka. Vamberk 2009 Berger, Miroslav: Farnost svatého Prokopa ve Vamberku v proměnách staletí. České Budějovice 2013 Poslušný, Ludvík: Nové paměti města Vamberka. Město Vamberk, 2010 Joachim Bahlcke, Winfried Eberhard, Miloslav Polívka (editoři): Handbuch der historischen Städten. Böhmen und Mähren. Kröner: Stuttgart 1998, S. 646, . Tomáš Šimek a kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 515. Maxová Ivana, Nejedlý Vratislav, Zahradník Zdeněk: Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v okrese Rychnov nad Kněžnou. SÚPPOP Praha 1999, s. 100-103; .
Související články Městská autobusová doprava v Rychnově nad Kněžnou a Vamberku TJ Baník Vamberk
Externí odkazy
Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Obce v okrese Rychnov nad Kněžnou Kategorie:Zaniklé tvrze v okrese Rychnov nad Kněžnou Kategorie:Sídla v Orlické tabuli Kategorie:Mikroregion Rychnovsko Kategorie:Města v okrese Rychnov nad Kněžnou Kategorie:Zdobnice