Hořice () jsou město v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Leží asi 23 kilometrů jihovýchodně od Jičína a 25 kilometrů severozápadně od Hradce Králové. Město je známé především výrobou hořických trubiček, nejstarší sochařsko-kamenickou školou v Evropě a každoročně pořádaným motocyklovým závodům 300 zatáček Gustava Havla. Žije zde obyvatel. Podle názvu katastrálního území a železniční stanice se město často označuje jako Hořice v Podkrkonoší.
Historie Území města bylo osídleno již od pravěku, jak dokládají archeologické nálezy ze starší doby kamenné.
První písemná zmínka o Hořicích pochází z roku 1143, kdy jsou Hořice zmíněny v zakládací listině Strahovského kláštera, v roce 1365 jsou již Hořice doloženy jako městečko.
V době husitských válek v dubnu 1423 byla u Hořic (na vrchu Gothard 357 m) svedena bitva, kdy proti sobě stáli Jan Žižka se svým orebitským vojskem a Čeněk z Vartemberka s panskou jednotou. Žižkovo vojsko vyhrálo.
V 15. století patřily Hořice pánům ze Smiřic a v té době nastává hospodářský vzestup města. Po bitvě na Bílé hoře získal Hořice Albrecht z Valdštejna a po jeho zavraždění v roce 1634 získal Hořice za své zásluhy v bojích s Turky Jakub Strozzi. Jeho syn Petr Strozzi odkázal výnosy z panství Hořice na zřízení nadace pro vojenské invalidy. Tuto nadaci spravoval pražský arcibiskup a z rozhodnutí císaře Karla VI. byla Invalidovna nakonec postavena v Praze-Karlíně. náhled|vlevo|Hořice, kresba Johanna Venuta z roku 1820 Pošta v obci byla založena 1. září 1787.
V prusko-rakouské válce byla rozhodující bitva svedena 3. července 1866 u blízké Sadové a zanechala za sebou desetitisíce mrtvých a raněných. Dokladem jsou stovky pomníčků, rozesetých po celém kraji. Hořice v té době byly nejen hlavním sídlem pruského štábu, ale i jedním velkým lazaretem, kam byly přiváženy stovky raněných, z nichž mnozí našli na zdejším gothardském hřbitově i místo posledního odpočinku.
Hořice jsou město kamene, známý je tzv. hořický pískovec. V roce 1884 byla v Hořicích založena známá odborná škola pro zpracování kamene, jíž prošla během její více než stoleté historie celá řada našich významných umělců – Mořic Černil, Ivan Jilemnický, Bohumil Kafka, Quido Kocián, Otakar Kubín, Jan Štursa, Marie Wagnerová-Kulhánková, Vladimír Preclík a mnoho jiných. vlevo|náhled|Pískovcové lomy v Hořicích kolem roku 1890 Hořice se po vzniku prvních okresů v roce 1850 přiřadily pod politický okres Hradec Králové a po vzniku první Československé republiky až do let po II. světové válce pod okres Novopacký, přičemž byly v obou případech sídlem okresu soudního. Poté se v letech 1949–1960 staly na krátkou dobu okresním městem i Hořice. Po roce 1960 se staly součástí velkého okresu Jičín.
V sobotu 10. července 1926 navštívil město první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Po slavnostním uvítání na náměstí a zápisu do pamětní knihy navštívil Sokolovnu, školu a poobědval v Hotelu Beránek. Poté se vydal na Chlum, aby si prohlédl stavbu věže samostatnosti.
Obyvatelstvo
Městská správa Místní části Březovice Doubrava Hořice Chlum Chvalina Libonice Svatogothardská Lhota
Městské symboly Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 1. února 1994.
Školy Ve městě se nachází 4 střední školy: Střední průmyslová škola kamenická a sochařská založená v osmdesátých letech 19. století (dnes 4 obory), dále Hořické gymnázium (1 obor), Střední škola řemesel a základní škola Hořice (7 oborů) a Gymnázium, SOŠ, SOU a VOŠ Hořice (6 oborů + vyšší odborná škola). Dále zde nalezneme 3 základní školy, 4 mateřské školy a 2 základní umělecké školy.
Pamětihodnosti
Kostel Narození Panny Marie byl vystavěn v letech 1741–1748 podle plánů slavného barokního stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera Mariánský sloup z roku 1824 od zdejšího sochaře Josefa Rychtery, ojedinělý klasicistní sloup se sochami svatého Petra, Pavla a Jana Evangelisty na podstavci stál původně v dolní části náměstí, byl postupně přemísťován a až roku 1866 definitivně umístěn uprostřed náměstí, v roce 1951 byl rozebrán a uložen v kamenosochařské škole, odkud byl v roce 2005 po restaurování Jiřím Novákem instalován na původní místo Novogotická radnice z roku 1872 Městské muzeum a galerie Hořice Kostel svatého Gotharda na vrchu Gothard – původně románský kostel založený strahovskými řeholníky ve 12. století byl v 18. století barokně přestavěn. Kaple Panny Marie Hlohové – empírová kaplička z roku 1826 na hřbetu hořického Chlumu Synagoga (dnes využívaná jako kostel Církve československé husitské), starý židovský hřbitov a nový židovský hřbitov Galerie kamenných plastik – na úbočí Gothardu je umístěna přírodní galerie kamenných plastik vzniklých během Hořických sochařských symposií pořádaných pravidelně od roku 1995.http://www.symposiumhorice.cz Masarykova věž samostatnosti – rozhledna vybudovaná v letech 1926–1938 a pojmenovaná po prvním československém prezidentovi Tomáši G. Masarykovi.
Významní rodáci Josef Ladislav Jandera (1776–1857), katolický kněz, teolog, profesorem matematiky, rektor UK Josef Uhlíř (1822–1904), středoškolský profesor a básník Petr Maixner (1831–1884), malíř historických výjevů Iacob Felix (1832–1905), rumunský lékař-hygienik Věnceslava Lužická (1832–1920), spisovatelka Josef Durdík (1837–1902), filozof Jan Tomáš (1841–1912), portrétní fotograf Pavel Durdík (1843–1903), lékař, cestovatel Fritz Mauthner (1849–1923), německý prozaik, dramatik, lyrik a filozof Vladimír Srb (1856–1916), právník, politik, pražský starosta Václav Fuchs (1857–1911), šéfredaktor a vydavatel Světa zvířat,Archiv hl. m. Prahy, Matrika SM Z19 • 1907-1914, s. 221. Dostupné online. zaměstnavatel Jaroslava HaškaVirtuální muzeum Jaroslava Haška & Josefa Švejka Alois Adlof (1861–1927), kazatel, teolog Josef Pazourek (1862–1933), vysokoškolský profesor obchodních věd a rektor ČVUT Alois Ladislav Vymetal (1865–1918), hudební skladatel Karel Šťastný (1865–1935), akademický malíř Jaroslav Maixner (1870–1904), sochař, řezbář a medailér Zdeněk Matěj Kuděj (1881–1955), novinář, cestovatel a spisovatel Karel Vik (1883–1964), grafik, ilustrátor a malíř Alois Dvorský (1883–1966), herec a komik Irene Kirpal (1886–1977), poslankyně německých soc. demokratů Vojtěch Krch (1892–1966), architekt Helena Rudlová(1897–1965), pedagožka a spisovatelka Josef Matoušek (1906–1939), historik, oběť nacismu Marie Wagnerová-Kulhánková (1906–1983), sochařka Alois Jilemnický (1910–1986) , regionální historik, středoškolský profesor, novinář a spisovatel Jaroslav Malina (1912–1988), skladatel a kapelník Vlastimil Veselý (1913–2001), československý stíhací pilot francouzského a britského letectva Karel Knaifl (1914–1988), bojový pilot u Royal Air Force ve 2. světové válce Gustav Schorsch (1918–1945), herec, divadelní režisér a překladatel Jiří Kárnet (1920–2011), česko-americký dramatik František Lukeš (1921–1998), kněz, spisovatel, pedagog Stanislav Fišer (1931–2022), herec Vlastimil Šubrt (1934–2013), ekonom, spisovatel, politik Jaroslava Jehličková (* 1942), atletka Stanislav Zippe (1943–2024), výtvarník Ivan Jilemnický (1944–2012), sochař Helena Rögnerová (* 1955), politička, manažerka Iva Šedivá (* 1955), politička, poslankyně Václav Horáček (* 1956), politik Petr Hlavatý (1958–2017), zpěvák, pedagog a sbormistr Anna Čurdová (* 1962), politička Marcela Augustová (* 1965) , televizní novinářka, hlasatelka a moderátorka Zdeněk Lhota (* 1967), politik, poslanec Eva Francová (* 1968), sochařka, fotografka a autorka kuchařky Pavel Kožíšek (* 1970), iluzionista Tomáš Petráček (* 1972), katolický teolog Josef Cogan (* 1973), politik, poslanec Tereza z Davle (* 1975), fotografka Michal Divíšek (* 1976), lední hokejista Martin Černík (* 1976), snowboardista Eva Le Peutrec (* 1980), architektka Pavel Petřikov mladší (* 1986), judista Ladislav Brykner (* 1989), házenkář Oldřich Hajlich (* 1992), herec Jaroslav Břeský (* 1989), zpěvák
Partnerská města Miletín, Česko Trstená, Slovensko
Galerie
Odkazy Reference
Související články Mezinárodní sochařské sympozium v Hořicích Seznam čestných občanů města Hořic
Externí odkazy
Hořice na Youtube
Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Obce s rozšířenou působností Kategorie:Obce v okrese Jičín Kategorie:Podzvičinsko Kategorie:Města v okrese Jičín Kategorie:Sídla v Jičínské pahorkatině Kategorie:Sídla ve Východolabské tabuli