Halleyova kometa (také často 1P/Halley) je kometa, která je ze Země vidět každých 75–76 let. Je nazvaná po Edmundu Halleyovi, který roku 1705 jako první předpověděl její návrat. Ke Slunci se přibližuje nejblíže na 88 miliónů km. Je nejznámější ze všech komet, které se objevují periodicky. Přestože se každé století objevuje mnoho jasnějších komet, Halleyova kometa je jediná, která se objevuje v krátkých časových intervalech a je viditelná pouhým okem.
Halleyova kometa ovlivnila znatelně lidskou historii. Naposledy se objevila v blízkosti Země v roce 1986, příště se objeví v roce 2061.
Historie komety Rozborem oběžné dráhy se ukázalo, že kometa byla zaznamenána už 30krát. První doložené pozorování se uskutečnilo v Číně 240 let před naším letopočtem. V roce 1705 informoval královský astronom Edmund Halley na setkání Královské společnosti v Londýně, že komety pozorované v letech 1531, 1607 a 1682 mají velmi podobné oběžné dráhy. Dospěl tedy k závěru, že se jedná o tutéž kometu. Halley navíc předpověděl, že se kometa vrátí roku 1758. Halleyova kometa se stala první objevenou periodickou kometou. Kometu již navštívilo pět meziplanetárních sond. Jednalo se o sovětské sondy Vega 1 a Vega 2, evropskou sondu Giotto a japonské sondy Suisei a Sakigake. Nejúspěšnější z nich byla sonda Giotto, která prolétla dne 14. března 1986 jen 596 km od jádra a pořídila první snímky. Vůbec poprvé bylo zblízka pozorováno jádro komety. U Halleyovy komety má rozměry 16 × 7 × 8 km.
Pokaždé, když Halleyova kometa prolétává okolo Slunce, ztratí asi 1 m vysokou povrchovou vrstvu, což odpovídá asi 600 miliónů tun materiálu.Povrch tělesa o rozměrech 16 × 7 × 8 km je asi 600 km², tj. 600 000 000 m². Při tloušťce vrstvy 1 m a hustotě materiálu blížící se hustotě vody, tj. 1000 kg/m³, je hmotnost odstraněného materiálu 600 000 000 000 kg, tj. 600 miliónů tun. Při těchto úbytcích by se měla většina materiálu komety vypařit za asi 50 až 100 tisíc let. náhled|Oběžná dráha tří komet, Halleyova je vlevo nahoře. náhled|Giuseppe Calì: Halleyova kometa nad Velkým přístavem ve Vallettě (13. května 1910)
Významné roky, ve kterých se objevila Halleyova kometa (výběr): 240 př. n. l. – historické záznamy ukazují, že čínští astronomové pozorovali Halleyovu kometu 12 př. n. l. – někteří teologové uvádějí, že tento průlet komety mohl dát vzniknout biblickému příběhu o Betlémské hvězdě 66 – v Talmudu se uvádí věta: „Každých 70 let se objevuje hvězda, kvůli níž lodě na moři bloudí.“ 837 – v tomto roce Halleyova kometa prošla jen ve vzdálenosti 0,03 astronomických jednotek (AU), tj. asi 4,5 milionu kilometrů od Země 1066 – kometa se pokládala ze předzvěst porážky Anglosasů v bitvě u Hastingsu v Anglii, kde 14. října 1066 zahynul poslední anglosaský král Harold II. Godwinson. 1456 – kometa proletěla velmi blízko Země 1607 – v Praze kometu pozoroval Johannes Kepler 1835 – francouzský astronom Philippe Pontécoulant předpověděl přílet komety s chybou pouze 3 dnů; kometa se přiblížila Slunci na 22,3 milionů kmOttův slovník naučný, sv. 10, str. 801. 1910 – v tomto roce byla kometa poprvé vyfotografována. Proletěla velmi blízko Zemi a některé deníky psaly, že nebezpečné plyny z jejího ohonu mohou ohrozit život na Zemi. Méně seriozní tiskoviny dokonce stanovily jako datum zániku Země den 19. května 1910, pročež byly i v Česku zaznamenány případy sebevražd z paniky před katastrofou. Protože rok minulého průletu (1835) byl nezvykle chladný, spekulovalo se též o vlivu komety na počasí. 1986 – v tomto roce kometa nedosáhla takové jasnosti jako předtím a mnoho lidí tak kometu vůbec nevidělo Příští průlet komety kolem Země se předpokládá 29. července roku 2061 a následující 7. května roku 2134.Údaje NASAS. Odenwald, When will Halley's comet return?
Povrch V letech 1984–1986 zkoumaly kometu sovětské sondy Vega 1 a Vega 2. O několik dní později evropská sonda Giotto proletěla kolem jádra ve velmi těsné vzdálenosti jen 600 kilometrů. Byly tak získány první snímky jádra, které i přes nízké rozlišení poskytly alespoň prvotní informace o tom, jak vypadá.
Ukázalo se, že jádro komety je tmavé jako asfalt a odráží jen 4 % světla. Se směsí štěrku, kamení, prachu a ledu připomíná konzistencí velmi znečištěnou sněhovou kouli. Povrch komety je nehomogenní a na různých místech odlišný.
Ohlas Jaroslav Seifert nazval sbírku básní Halleyova kometa (1967). Jaromír Nohavica složil píseň „Kometa“ (1987), kterou zveřejnil v albu Darmoděj (1988). Slávek Janoušek složil píseň „Halleyova kometa“ (na LP "Cesty 85 - Panton na Portě" je uvedena pod názvem "Píseň nová o strašlivé s ocasem kometě") Deratizéři složili píseň "Kometa" (2005) Totální nasazení složili píseň „O hvězdáři a kometě“ (2014). Billie Eilish se o kometě zmiňuje ve své písni s názvem Halley's Comet na jejím albu z roku 2021 Giotto v roce 1305 zachytil Halleyovu kometu na svém plátně „Klanění tří králů“. Michael Wellner Pospíšil nazval knihu druhoválečných vzpomínek svého otce Ladislava Pospíšila Ve znamení Halleyovy komety (1996).
Odkazy Poznámky
Reference
Literatura Ottův slovník naučný, heslo Halleyova kometa. Sv. 10, str. 801
Související články Seznam periodických komet
Externí odkazy
cometography.com seds.org JPL Orbit Simulation Donald Yeomans: „Great Comets in History“ Archivní zvukový záznam vzpomínky Vladimíra Hlavatého na průlet Halleyovy komety okolo Země v roce 1910
1 Kategorie:Komety zkoumané sondami Kategorie:Objekty nazvané po osobách