Svinov () je bývalé město, katastrální území, od 20. května 1957 městská čtvrť města Ostravy, od 24. listopadu 1990 městský obvod statutárního města Ostravy. Rozkládá se na levém břehu řeky Odry, přičemž zástavba se nachází celá ve slezské části Ostravy, zatímco východní okraje katastru zasahují na Moravu, přičemž průběh zemské hranice je zde mimořádně komplikovaný. Asi nejsložitější úsek zemské hranice se zde nachází v okolí silnice I/11.
Historie První hospodářská stavení byla založena v údolí potoka Porubka, levostranném přítoku řeky Odry. Osada se s léty dále rozrůstala všemi směry. Vznikaly také samoty, z nichž jedna (Dubí) leží až u řeky Odry.
Slezská obec Svinov se poprvé objevuje v listině olomouckého biskupa Bruna z roku 1265, v níž je připomínána jako klášterní ves cisterciáckého kláštera ve Velehradě. Ve Svinově byla také vodní tvrz Svinov připomínaná v roce 1553.
V roce 1936 byl Svinov povýšen na město, od roku 1957 je jedním z městských obvodů Ostravy. Většinově německý Svinov byl roku 1938 připojen k nacistické Třetí říši v rámci župy Sudety. Město bylo během druhé světové války osvobozeno Rudou armádou dne 30. dubna 1945.
Železniční stanice s dnešním názvem Ostrava-Svinov, vybudovaná roku 1847 na důležité mezinárodní trati Vídeň–Krakov Severní dráhy Ferdinandovy, je také významným dopravním uzlem. Výstavba železniční tratě Svinov–Opava započala v roce 1855 a stavba Vítkovické závodní dráhy do Svinova v roce 1887. Na ní navázala v roce 1907 ještě tramvajová trať z Moravské Ostravy a následně místní dráha z Klimkovic (1911), která byla elektrizována v letech 1947–1948. Dnes je nádraží Ostrava-Svinov z hlediska osobní dopravy nejvýznamnější železniční stanicí na území města Ostravy. Slouží mimo jiné sousednímu městskému obvodu Poruba.
Do Svinova se po dostavbě Severní dráhy Ferdinandovy začal stěhovat železniční personál, začali se vzmáhat místní živnostníci, zakládaly se průmyslové podniky.
Významnou událostí byla také těžba uhlí a stavba dálnice D1.
Těžba uhlí Ve Svinově byla ukončena těžba uhlí v r. 1991.
Symboly Znak a prapor byly uděleny usnesením Rady města Ostravy číslo 3581/90 ze 4. 10. 1994. Znak Zeleno-zlatě kosmo dělený štít; nahoře zlatý obilný snop podložený kosmo položeným zlatým cepem, dole kosmo položené černé okřídlené železniční kolo. Prapor Avers opakuje znak, revers tvoří tři vodorovné pruhy, žlutý, červený a zelený.
Obyvatelstvo +Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)1869188018901900191019211930195019611970198019912001201120218091 0101 3622 3973 2753 8675 3684 7225 0883 9043 5723 3794 5364 3014 257
Pamětihodnosti Kostel Krista Krále Výpravní budova železniční stanice – kulturní a technická památka Svinovské mosty Vodní tvrz Svinov Přírodní rezervace Polanský les, Přemyšov a Rezavka Lípa u Pokorných Jasan u Bártova statku Levitace – bronzová socha Ježovka – bronzová socha Restaurace U Slunce – tradiční hostinec Ptačí pozorovatelna Rezavka
Rodáci Jan Foltys (1908–1952) – mezinárodní šachový mistr Karl Scheit (1909–1993) – kytarista, loutnista a hudební pedagog Aleš Uhlíř (* 1951) – právník, publicista a fotograf
Galerie
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Městské obvody Ostravy Kategorie:Sídla v Ostravské pánvi Kategorie:Sídla na Odře v Česku