Dana Medřická (11. července 1920 Praha – 21. ledna 1983 Praha) byla česká divadelní, televizní a filmová herečka.
Život a dílo Již od své první návštěvy divadla v šesti letech toužila stát se herečkou. Když jí přísný tatínek nedovolil jít na konzervatoř, odmaturovala na pražském dívčím gymnáziu v Dušní ulici (1939).Český film : herci a herečky II, s. 169. Studium na konzervatoři sice zahájila, ale nedokončila a už na jaře 1940 nastoupila do svého prvního angažmá v Brně, kam ji jako „novou naději českého divadla“ doporučil režisér Jaroslav Kvapil. Další kroky vedly herečku do Plzně (1942–1943)Český biografický slovník XX. století II, s. 370. a ještě před koncem války do Prahy. Zde začínala v Lidovém divadle Uranie, první poválečnou sezonu zahájila v Divadle 5. května, ale již od září 1945 působila v Městském divadle na Královských Vinohradech (později Divadle čs. armády).
První velký úspěch jí přinesla role Slávky Hlubinové ve Šrámkově Měsíci nad řekou, kterou hrála na jevištích v Plzni i Praze, ale v níž zazářila především ve stejnojmenném filmu Václava Kršky z roku 1953. Na scénách Městských divadel pražských v letech 1954–1959 a Národního divadla (1959–1983) vytvořila desítky různorodých ženských postav světového repertoáru. Její interpretace se vyznačovaly neokázalostí, prostou i jedinečnou schopností vystihnout komické i tragikomické charaktery. K jejím životním rolím kromě Šrámkovy Slávky patřila Blanche v Tramvaji do stanice Touha T. Williamse, titulní role v Brechtově Matce Kuráži, ale především Erži Orbánová v Kočičí hře maďarského autora Istvána Örkényho. Zásluhou mistrovského výkonu Dany Medřické se Kočičí hra stala jednou z divácky nejúspěšnějších inscenací v historii Národního divadla a dosáhla 403 repríz. Dávala vždy divadlu přednost před filmem, přesto vytvořila na pět desítek filmových rolí.
Málokdo z filmových režisérů jí však nabídl roli, jaká by odpovídala herečce jejího formátu. A tak její Slávka Hlubinová zůstala pro diváky po desetiletí vrcholem jejího filmového umění. Také na televizní obrazovce se objevila v několika seriálech, jako Taková normální rodinka, F. L. Věk nebo Nemocnice na kraji města. Nezapomenutelným zůstal herecký koncert dvojice Dana Medřická – Karel Höger v televizním komorním dramatu Romeo a Julie na konci listopadu.
V roce 1979 zemřel po delší nemoci její celoživotní partner Václav Vydra mladší, s nímž žila od roku 1945. Za zmínku stojí i fakt, že spolu s ním podepsala v roce 1948 výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla vydána dne 25. února 1948 na podporu komunistického převratu. Se svým partnerem vychovávala syna Václava Vydru nejmladšího, dnes dalšího pokračovatele herecké dynastie Vydrů.
Všechny své role brala vážně a zodpovědně, a to jak na jevišti, tak v osobním životě, zapomínala jen sama na sebe. Jejímu „babímu létu“, vztahu se Španělem Artemiem, který v padesátých letech žil v Praze a patřil tehdy k jejím obdivovatelům, nebylo už dopřáno mnoho času. Jejich manželství trvalo jen něco přes rok.
Dana Medřická byla hospitalizována se srdečním infarktem, na jehož následky zemřela 21. ledna 1983.
Citát
Filmografie
Film
Televize
Rozhlas
1967 Peter Karvaš: Sedm svědků. Role: sedmá svědkyně, režisér: Jiří Horčička
Kniha vzpomínek V roce 1995 vyšla kniha vzpomínek Vaše Dana Medřická.
Ocenění Dana Medřická byla oceněna státní cenou a získala titul Zasloužilá umělkyně. Národní umělkyní se přes svoji výjimečnost a oblibu nikdy nestala.
Posmrtná pocta V Národním divadle je na pravém schodišti mezi přízemím a 1. balkonem umístěna busta Dany Medřické V roce 2019 vydala Česká pošta známky a obálky prvního dne s příležitostným razítkem s portréty Dany Medřické a Radovana Lukavského.
Odkazy
Reference
Literatura ČERNÝ, Jindřich. Dana Medřická. Praha : XYZ, 2010. 291 s. . JAROŠ, Jan. Dana Medřická : Čs. filmový ústav, 1988. 26 s. Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. . S. 50, 77, 115, 255, 262–263, 326–327, 447, 505.
Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 355–358. SPISAROVÁ, Bohumila; VYDRA, Václav. Vaše Dana Medřická. Praha : Kvarta, 1995. 244 s. .
ZINDELOVÁ, Michaela. Tři na forbíně : Dana Medřická, Irena Kačírková, Karolína Slunéčková. Praha : XYZ, 2009. 288 s. .
Externí odkazy
Dana Medřická v souborném katalogu Akademie věd ČR
Dana Medřická na Dabingforum.cz Dana Medřická v Síni slávy Národního divadla Brno
Kategorie:České herečky Kategorie:České divadelní herečky Kategorie:České filmové herečky Kategorie:České televizní herečky Kategorie:České dabérky Kategorie:Herečky Národního divadla Kategorie:Herečky Národního divadla Brno Kategorie:Herečky Divadla Josefa Kajetána Tyla Kategorie:Herečky Divadla na Vinohradech Kategorie:Signatáři Kupředu, zpátky ni krok! Kategorie:Laureáti Státní ceny Klementa Gottwalda Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci Kategorie:Osobnosti na českých poštovních známkách Kategorie:Narození 11. července Kategorie:Narození v roce 1920 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 21. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1983 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Ženy