Polyesterová vlákna (mezinárodní zkratka PETMather/Wardman: The Chemistry of Textile Fibres, Royal Society of Chemistry 2015,ISBN 9781782626367, str. 4 ) jsou syntetické výrobky ze skupiny, ke které patří textilní vlákna z polyetylentereftalátu (PET), z polybutylentereftalátu (PBT) a z polytrimetylentereftalátu (PTT). Označením polyesterová vlákna jsou zpravidla míněny výrobky z PET, ze kterého velká většina vláken pochází.
Historický vývoj Přírodní polyester je znám asi od roku 1830, první syntetický polyester se používal v 1. světové válce jako impregnační materiál. Vlákno ze syntetického polyesteru bylo vynalezeno v Anglii v roce 1941 a od roku 1947 se vyrábí průmyslově.
V roce 2022 dosáhla světová výroba polyesterových vláken 63 milionů tun, z toho 65 % ve formě filamentů a 35 % jako stříž. (V roce 2004 obnášela celková výroba 29 milionů tun).
Chemické složení náhled|Polyesterové vlákno 400× zvětšené Polyester je lineární makromolekula, jejíž hlavní řetězec -[-CO-O-]- sestává nejméně z 85 % z esteru vyrobeného polykondenzací.
Výroba Základní surovinou je ropa, ze které se získává dimethyltereftalát a glykol. Polykondenzací obou sloučenin pak vzniká polyethylentereftalát.
Polyethylentereftalát se a) přímo zvlákňuje (kontinuální postup) nebo b) zpracovává diskontinuálně: granulát – sušení –tavení – zvlákňování
Konečný výrobek je znám ve 3 formách: filament, kabílek a stříž.
Hedvábí (filament) se vyrábí v jednoduché, hladké podobě nebo modifikované. Polyesterové vlákno je svým chemickým složením velmi vhodné k modifikaci, tedy úpravám příměsí chemických sloučenin a k zušlechtěni mechanickým nebo pneumatickým tvarováním.
Kabílek z polyesterových filamentů je surovina pro přádelny vlny, resp. přádelny dlouhých vláken. Zde se filament trhá nebo řeže na konvertoru na stapl, který se délkou i tvarem může přizpůsobit staplu vlny.
Stříže se dodávají v délce a ostatních vlastnostech přizpůsobených vláknům, se kterými se smíchávají při předení.
Vlastnosti a použití polyesterových vláken náhled|Hedvábné vázanky: vlevo z PES, vpravo z přírodního hedvábí
Polyesterová vlákna se mohou vyskytovat prakticky ve všech textilních výrobcích. Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 184-191
V roce 2024 se odhadovaly % podíly na použií: oděvy 47, bytový textil 28, ostatní (obaly, koberce, pneumatikové kordy, různé technické textilie aj) 25
K nejdůležitějším kladným vlastnostem patří:
Vysoká odolnost na světle, vůči povětrnosti a mikroorganizmům (záclony)
Malá navlhavost (rychlé sušení)
Mnohé vlastnosti se dají snadno zlepšit chemickými nebo mechanickými procesy. Například:
Zvýšenou orientací molekul se dá zvýšit pevnost (pneumatikové kordy, dopravní pásy, šicí nitě)
Přimícháním malého množství chemikálií se dá zlepšit žmolkovitost (na úkor pevnosti), afinita k barvivům (k barvení nemodifikovaných vláken: disperzní barviva) srážlivost, obloučkovitost
Omak a lesk velmi podobný přírodnímu hedvábí se dosahuje u vláken s neokrouhlým (např. trojúhelníkovým) průřezem.
Dutá polyesterová vlákna se používají jako alternativa k peří s tou výhodou, že se výrobky plněné tímto materiálem dají prát.
Vzhled polyesterového hedvábí podobný staplovým přízím se dosahuje mícháním vláken s rozdílným stupněm protažení a tvarování.
Mísením přírodních vláken s polyesterem se dosáhne v mnohém směru zlepšení užitných vlastností příze. Nejjemnější polyesterové vlákno (mikrovlákno) se vyrábí se čtvrtinou tloušťky průměrné bavlny, tkaniny ze směsí s polyesterem jsou lehčí a méně mačkavé, pevnější a trvanlivější. Podobně je tomu u směsí polyester/vlna.
Vlastnosti modifikovaných polyesterů
Polyetylentereftalát (PET)
Druh / modifikace Způsob výroby / vlastnosti Příklady použití Známé značky Standard 30-60 cN/tex, tažnost 20-50 %bod tavení 260 °C, hořlavost 22 LOI filamenty: spodní prádlo, bytové textiliestříž: směsové příze na oděvy a byt. textilie Trevira, DiolenTerylen, Grisuten Sráživé a elastické filamenty příměs kopolymeru, zobjemování termální úpravou bikomponentní vlákna (technologií S/S) distanční pleteniny, filtrační tkaniny Elas-Ter, T-400 Filamenty s vysokou pevností až 84 cN/tex, tažnost do 15% bezpeč. a dopravní pásyklínové řemeny Diolen, Dacron Profilovaná vlákna až trojnásobná elasticitalesk přírodního hedvábí oděvní textilie Dacron hexsa, Trevira MC Dutá vlákna 4-7 dutin (kanálů) oděv. a bytové textilie Advansa, Coolmax Vlákna se sníženým žmolkováním modifikace chemického složení oděv. textilie Trevira 350, Dacron 138 Mikrovlákna technologie meltblown nebo spunlace (ø cca 2-8 µm) sport. oděvy, bytové textilie Polartec Hygroskopická vlákna chemicky modifikovaná navlhavost nad 10 % oděvní textilie Trevira MC, Aquamarble Vlákna se sníženou vznětlivostí LOI 26 bytové textilie Trevira CC, Advansa Vlákna odpuzující mikroby příměs ionů stříbra medicínské oděvy Trevira Bioactive, Coomax fresh FX Antistatická vlákna povrch s vrstvou sulfidu měďnatéhonebo bikomponentní vlákna s obsahem uhlíku podlahové krytiny, ochranné oděvy R-Stat S Tavitelná vlákna a) vlákna tavitelná při 110-190 °Cb) tavitelný plášť bikomponentů netkané textilie prohygienu, filtraci a pod Trilon, Trevira NSK
Polytrimetylentereftalát (PTT)
Polytrimetylentereftalát vzniká sloučením kyseliny tereftalové s propan-1,3-diolem. Výrobkům se říká také 3GT filamenty. Vlákno je velmi elastické (až 100 % opakování pružnosti), objemné, jako bikomponentní výrobek (PTT/PET) má velmi hebký omak.
Použití: filamenty na lehké sportovní oděvy, plavky, vlasové příze na koberce,
stříž na netkané textilie k technickým účelům
Značky: Corterra, Invista aj.
Polybutylentereftalát (PBT)
Polybutylentereftalát vzniká polykondenzací kyseliny tereftalové s butan-1,4-diolem. Vlákna se nazývají také 4GT filamenty. Elasticita a trvanlivost zkadeření tvarovaných filamentů má dosahovat téměř hodnoty elastanů.
Filamenty se často opřádají bavlnou nebo viskózou na jádrové příze k použití na módní sportovní oděvy a punčochové zboží.
Značky: Trevira ESP, Ticona, Mirhon WE aj.
Polyetylennaftalát (PEN)
Polyetylennaftalát vzniká polykondenzací dikarbonové kyseliny naftalinu s ethylglykolem. Vlákno dosahuje mimo jiné tažnou pevnost až 90 cN/tex, filamenty se používají na technické textilie (geotextilie, výztuž pneumatik aj.)
Podobné vlastnosti použití jako PEN mají polytrimetylennaftalátová (PTN) a polybutylennaftalátová (PBN) vlákna.Loy: Chemiefasern für technische Textilprodukte, Deutscher Fachverlag 2008, , str. 34-43
Zacházení s výrobky z polyesterových vláken Bílé nebo světlé pletené osobní prádlo se smí prát ve vařící vodě. Kravaty, šály, šátky a jiné "hedvábné" tkaniny však jen ve vlažné lázni. Mastné skvrny se smějí odstraňovat jen perchloretylenem nebo benzinem. Žehlit se mohou tyto výrobky jen přes mokrý hadr při teplotách do 160 °C. U směsových tkanin z polyester/vlna smí teplota prací lázně jít jen do 30 °C a u žehličky nesmí přesáhnout 150 °C.
Vliv na životní prostředí Polyesterová vlákna a výrobky z nich jsou největším zdrojem mikroplastů zamořujících přírodu. K uvolňování mikroplastů dochází zejména během praní oblečení vyrobeného z polyesteru, kdy se během jednoho pracího cyklu uvolní statisíce malinkatých polyesterových vlákének a úlomků.https://www.theguardian.com/science/2016/sep/27/washing-clothes-releases-water-polluting-fibres-study-finds
Vliv na lidské zdraví U polyesteru byl stejně jako u jiných syntetických vláken prokázán negativní vliv na plíce, pokud dochází k vdechování jeho drobných vláken. Existuje řada studií poukazujících na to, že u dělníků pracujících ve fabrikách zpracovávajících syntetická vlákna, včetně polyesteru, se časem rozvinuly příznaky jako kašel a dušnost v důsledku chronických zánětlivých reakcí způsobených vlákny usazenými v plicích, jenž zde vzhledem ke své nerozložitelnosti mohou zůstat i trvale. To v případě dlouhodobé vysoké expozice vede až k rozvoji idiopatické plicní fibrózy.https://medium.com/@sayanbasak/are-we-breathing-in-microplastics-a-soft-touch-perspective-433767fcb04ehttps://thorax.bmj.com/content/thoraxjnl/30/2/204.full.pdf
Reference
Literatura Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, str. 359 – 389, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main: Deutscher Fachverlag, 1992, Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, , str. 550-551 Denninger: Lexikon Technische Textilien, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2009, , str. 318 Militký et al.: Modified Polyester Fibres (Volume 10), Elsevier 1991, ISBN 9780444987358
Související články Příze Estery Trevira
Externí odkazy
vlákna Kategorie:Textilní vlákna Kategorie:Umělá textilní vlákna