Povstání rytířů nebo také Rytířská válka ( Ritterkrieg) bylo krátké povstání německých a říšských rytířů protestantského vyznání ve Svaté říši římské (trvalo 1522/1523). Povstání vedli známí rytíři Franz von Sickingen a Ulrich von Hutten, kteří byli stoupenci Reformace, ale na rozdíl od Martina Luthera se uchýlili k prosazení svých zájmů vojenskými prostředky. Důvodem bylo, že rytíři měli na říšském sněmu slabé zastoupení a nemohli nic prosadit. Za nepřítomnosti císaře (byl tou dobou ve Španělsku) si roku 1522 uskupení říkající si „Bratrský konvent (rytířů)“ zvolilo do svého čela Franze von Sickingen. Cílem hnutí se stal arcibiskup trevírský, zarytý odpůrce Luthera. Sickingen se uchýlil k náboženské horlivosti a plamenné rétorice ve snaze povzbudit poddané arcibiskupa k revoltě a kapitulaci, aby odvrátil obléhání Trevíru. K tomu však nedošlo. Obléhání trvalo sedm dní, poté Sickingen s rytíři ustoupil kvůli nedostatku střelného prachu. Navíc se trevírský arcibiskup projevil jako schopný vůdce a přispěchaly mu na pomoc rýnský falckrabě Ludvík V. a lankrabě hesenský Filip. Sickingen pak se svými muži během ústupu plenil krajinu, zejména kostely a kláštery, později zemřel při obléhání Nansteinu na následky zranění. Povstání rytířů bylo sice potlačeno, ale předcházelo daleko větší Německé selské válce (1524–1525).
Poznámky
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Povstání 16. století Kategorie:Povstání v Německu Kategorie:Války Německa