Karel svobodný pán von Bienerth ( Karl Andreas Aloys Freiherr von Bienerth) (20. dubna 1825 Judenburg – 5. března 1882 Krakov) byl rakousko-uherský generál. Od mládí sloužil v armádě a prodělal rychlou kariéru, vyznamenal se účastí v několika válečných taženích především v Itálii.ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta Rakouského císařství; Praha, 2006; s. 100, 164 V roce 1868 získal titul barona a v armádě dosáhl hodnosti polního podmaršála (1874). Svou kariéru završil jako velitel armádního sboru v Krakově. Sňatkem se spříznil s rodinou vlivného politika Antona Schmerlinga. Z potomstva vynikl syn Richard von Bienerth-Schmerling (1863–1918), který byl rakouským předsedou vlády (1908–1911).
Životopis náhled|vlevo|upright|Hrobka generála Karla Bienertha v Hietzingu Byl synem c. k. hejtmana Andrease Bienertha (1771–1846)Rodina Andrease Bienertha na webu geni.com dostupné online a studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě. Krátce sloužil u pěchoty a v revolučních letech 1848–1849 bojoval v Itálii, vyznamenal se v bitvě u Novary. V roce 1850 byl již kapitánem přiděleným ke generálnímu štábu.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes für 1851; Vídeň, 1850; s. 515 dostupné online V roce 1859 bojoval ve válce se Sardinií a zúčastnil se prohrané bitvy u Solferina, poté byl již jako podplukovník štábním důstojníkem u pěšího pluku č. 3 a souběžně působil v centrální kanceláři ministerstva války. Během prusko-rakouské války v roce 1866 bojoval znovu v Itálii (třetí italská válka za nezávislost) a zúčastnil se bitvy u Custozzy. V té době byl již plukovníkem a v této hodnosti později náčelníkem štábu zemského velitelství v Čechách.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums für 1867; Vídeň, 1867; s. 98, 132 dostupné online
V roce 1869 dosáhl hodnosti generálmajora a poté byl velitelem brigády v Záhřebu, později velel 1. pěchotní brigádě v Lublani.Kais. königl. Militär Schematismus für 1869–1870; Vídeň, 1869; s. 143 dostupné onlineKais. königl. Militär Schematismus für 1872; Vídeň, 1872; s. 107 dostupné online V roce 1873 byl přeložen jako velitel 13. pěší divize do Budapešti a k datu 1. listopadu 1874 byl povýšen na polního podmaršála.Služební postup Karla von Bienertha in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 16 dostupné online Poté jako divizní velitel sloužil ve Vídni, kde zároveň působil jako vojenský pedagog a byl velitelem kurzů štábních důstojníků. V roce 1879 se stal velitelem v Krakově, kde setrval až do předčasného úmrtí.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1880; Vídeň, 1880; s. 236, 239 dostupné onlineKais. königl. Militär Schematismus für 1882; Vídeň, 1881; s. 98, 115 dostupné online
Zemřel v Krakově 5. března 1882 ve věku 56 let, pohřben byl na hřbitově v Hietzingu.BAUER, Werner T.: Wiener Friedhofsführer; Vídeň, 2004; s. 157
V roce 1860 byl povýšen do šlechtického stavu s titulem rytíř a v roce 1868 získal titul svobodných pánů.ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta Rakouského císařství; Praha, 2006; s. 386 Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser, Gotha, 1889; s. 61–62 dostupné online Za účast ve válkách obdržel několik ocenění, byl nositelem Vojenského záslužného kříže (1850), Řádu železné koruny III. třídy s válečnou dekorací (1858) a Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1866). Získal také několik vyznamenání od zahraničních panovníků, byl nositelem pruského Řádu červené orlice III. třídy a řeckého Řádu Spasitele.Přehled řádů a vyznamenání Karla Bienertha in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1882; Vídeň, 1882; s. 25 dostupné online Jako velitel v Krakově obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1882; Vídeň, 1882; s. 208 dostupné online
Rodina Kromě vojenské kariéry posílil své společenské postavení sňatkem s Violetou Schmerlingovou (1836–1907), dcerou vlivného politika a státního ministra Antona Schmerlinga. Sňatek se konal ve Vídni v roce 1860 a z manželství se narodilo pět dětí.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser, Gotha, 1909; s. 62–63 dostupné online Dcery se provdaly za důstojníky rakousko-uherské armády. Ze synů vynikl starší Richard (1863–1918), který byl v letech 1908–1911 předlitavským předsedou vlády. V roce 1915 byl povýšen do hraběcího stavu se jmenném Bienerth-Schmerling. Hraběcí titul zanikl již v následující generaci předčasným úmrtím Richardova syna Rudolfa (1892–1921).Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser; Gotha, 1922; s. 121 dostupné online Mladší Karlův syn Karl (1872–1941) sloužil v armádě, před první světovou válkou byl pobočníkem císaře Františka Josefa a působil jako vojenský attaché v Berlíně.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 34 dostupné online
Odkazy Reference
Externí odkazy Rodina Bienerth na webu novanobilitas
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu Spasitele Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Narození 20. dubna Kategorie:Narození v roce 1825 Kategorie:Úmrtí 5. března Kategorie:Úmrtí v roce 1882 Kategorie:Úmrtí v Krakově Kategorie:Pohřbení na hřbitově v Hietzingu Kategorie:Muži