Partyzán (z francouzského partisan, „stoupenec, přívrženec“) je civilista nebo bojovník, který sice nenáleží k pravidelným vojenským jednotkám, ale který se považuje za součást jedné z bojujících stran ve válce. Partyzáni vedou partyzánskou válku, ozbrojený boj, který je veden proti nepříteli v operačním prostoru nebo na okupovaných územích jednotlivě nebo ve skupinách ze zálohy.
Jestliže jsou organizovaní, podléhají velení určité osoby, viditelně nosí svůj znak i zbraň a dodržují obecná pravidla války, pak mají v zajetí postavení válečných zajatců.
Historie Taktiku partyzánského boje popsal původem maďarský důstojník a kartograf Michal Ludvík de Jeney v publikaci Le Partisan ou l'art de faire la petite-guere… („Partizán aneb umění vedení malé války“) vydané francouzsky roku 1759 v Haagu a přeložené do dalších jazyků.
Během americké války za nezávislost byly partyzánské jednotky rekrutované především z lovců kožešin, kteří znali terén a uměli se v něm pohybovat. Způsobili britské armádě velké ztráty.
Druhá světová válka Obdobím rozkvětu partyzánských skupin byla druhá světová válka. Ve všech okupovaných zemích se zformoval protinacistický odboj. náhled|Jugoslávský partyzán Stjepan Filipović těsně před popravou vykřikuje Smrt fašismu, svobodu lidu! Partyzáni se vyskytovali ve všech zemích okupovaných wehrmachtem, ale zatímco na mnoha územích (např. ve Francii, v Řecku, v Polsku, na Slovensku) vystavili pravidelné vojsko vážným problémům až v letech 1943–1944, v SSSR a v Jugoslávii se jejich úderná síla rozvinula velmi rychle. Zpočátku se rekrutovali hlavně z rudoarmějců, kteří zůstali za frontou, z uprchlých válečných zajatců a čím dál víc také z civilistů, mezi nimiž bylo i mnoho žen. Za rok 1943 hlásili sovětští partyzáni 11 000 explozí na železnicích, 9 000 vykolejených transportních vlaků – bylo při tom údajně zničeno nebo poškozeno na 6 000 lokomotiv a 40 000 vagonů – a rovněž 22 000 zdemolovaných německých automobilů. Na počátku roku 1944 operovalo za německými liniemi přes 250 000 sovětských partyzánů, kteří sehráli významnou roli hlavně při zhroucení skupiny armád Střed v létě 1944. V Protektorátu Čechy a Morava nejvíce odbojových oddílů a skupin sdružovala 1. československá partyzánská brigáda Jana Žižky.
Citát Adolfa Hitlera: „Die Russen haben jetzt einen Befehl zum Partisanenkrieg hinter unserer Front gegeben. Dieser Partisanenkrieg hat auch wieder seinen Vorteil: er gibt uns die Möglichkeit, auszurotten, was sich gegen uns stellt.“ (Rusové teď vydali rozkaz k partyzánské válce za naší frontou. Tato partyzánská válka má zase jednu výhodu: dává nám možnost zničit vše, co stojí proti nám.)Ze zápisu Martina Bohrmanna jednoho rozhovoru Hitlera s vedoucími nár. soc. vůdci 16. července 1941 ve vůdcově hlavním stanu; citováno dle: „Beherrschen, Verwalten, Ausbeuten“ – Zápis ze setkání s vůdcem; v: Der II. Weltkrieg, Band 3, Tief im Feindesland, Pawlak-Verlag, 1989, Strana 372
Německá okupační moc byla vůči aktivitám partyzánů zcela bezmocná a pokoušela se ovládnout situaci brutálním odstrašovacím terorem, jenž ovšem postrádal taktický koncept: partyzáni a jejich pomocníci byli stříleni nebo věšeni, vesnice, v nichž nalezli skutečný nebo údajný úkryt, byly většinou srovnány se zemí a jejich obyvatelé povražděni. Síla partyzánů přesto rostla, v Jugoslávii i v souvislosti s přílivem cizinců a se spojeneckou materiální a vojenskou pomocí, shazovanou z letadel, takže při příchodu Rudé armády mohli všude přejít do protiútoku a okupanty vyhánět z měst i z celých oblastí. Po invazi v červnu 1944 německé branné moci ve Francii zde zatápěli bojovníci francouzského hnutí odporu. V Itálii bylo jen v létě 1944 zabito podle údajů wehrmachtu 12 582 „banditů“.
K formování partyzánského hnutí vyzývali nacističtí mocipáni v Německu ještě krátce před koncem války: do řad Werwolfu se však obyvatelstvo unavené válkou nijak nehrnulo.
Po druhé světové válce Po roce 1945 pokračovalo mnoho partyzánských skupin ve východním bloku (Pobaltí, Ukrajina, Halič) v bojové činnosti tentokrát proti sovětské formě socialismu (Banderovci).
Během studené války obě strany – SSSR i USA – podporovaly „své“ partyzánské skupiny, např. Střední Amerika nebo Bolívie, Angola, Biafra atd
Příklady organizovaných skupin ZOB (Żydowska Organizacja Bojowa) – židovská organizace ve Varšavském ghettu die Fareinikte Partisaner Organisatzije – židovská odbojová skupina proti německé okupační moci v dnešní Litvě die Österreichische Freiheitsfront – v Rakousku Zemská armáda (Armia Krajowa) – v Polsku Résistance – ve Francii Resistenza – v Itálii Slovenské národní povstání – slovenské partyzánské hnutí Sovětští partyzáni – pod velením Rudé armády SSSR Jugoslávští partyzáni – Titovi partyzáni ELAS (Ethnikos Laikos Apeleftherotikos Stratos) – Řecká národní osvobozenecká armáda EKKA (Ethniki ke Kinoniki Apeleftherosis) – Národní a společenské osvobození v Řecku Lesní bratři (estonsky Metsavennad, lotyšsky Meža brāļi, litevsky Miško broliai) Ukrajinská povstalecká armáda – Ukrajina 1941–1953 OUN Organizace ukrajinských nacionalistů – (ukrajinsky Організація Українських Націоналістів) Pešmerga (kurdsky Pêşmerge nebo پێشمهرگه) – kurdský odboj v Iráku proti Saddámu Husseinovi
Československý partyzán Pojem československý partyzán vymezoval zákon 34/1946 Sb. ze dne 14. února 1946.Československý partyzán musel mít československé občanství udělené nejpozději v den podání žádosti o Potvrzení. Potvrzení uznalo žadateli „statut“ partyzána. Byly stanoveny tyto podmínky:
státně spolehlivý československý občan (nebyl členem žádné zdiskreditované organizace) dva měsíce v jednotce s minimálně jednou ozbrojenou akcí jeden měsíc v jednotce při zvlášť nebezpečných okolností smrt, těžké zranění či vážné onemocnění, které nebylo způsobené nekázní
Fotografie
Odraz v kultuře Na počest partyzánů bylo po 2. světové válce slovenské město Baťovany přejmenováno na Partizánske. Výraz partyzánština v hovorové češtině expresivně označuje něco, co se dělá tzv. na koleně, v ne zcela vyhovujících podmínkách a/nebo ne optimálními prostředky.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Bella Ciao Partyzánská válka Odboj
Externí odkazy
Kategorie:Vojáci Kategorie:Odboj Kategorie:Vojenská věda