Mihajlo Idvorski Pupin (4. října 1854, Idvor, Rakousko-Uhersko – 12. března 1935, New York, USA) známý též jako Michael I. Pupin byl srbský fyzik a vynálezce, který pocházel z Rakouska-Uherska. Emigroval do USA, kde vystudoval fyziku na Columbijské univerzitě. V roce 1889 získal doktorát Berlínské univerzity. Michael Pupin vylepšil kvalitu telefonování a telegrafního přenosu na dlouhé vzdálenosti. Je po něm pojmenován malý impaktní kráter Pupin na přivrácené straně Měsíce.Crater Pupin on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA
Biografie
Mládí a studia
Pupin se narodil ve vesnici Idvor (opština Kovačica) v dnešní srbské Vojvodině. Jeho otec se jmenoval Konstantin a matka Olimpijada. Měl čtyři bratry a pět sester, dospělosti se dožily čtyři (Persida, Ljubica a Hristina). Rodina žila ve Vojvodině od 18. století, existují ale některé zdroje, které tvrdí, že se ještě předtím do Vojvodiny dosídlila z oblasti dnešní Severní Makedonie nebo Albánie.
V Idvoru také vychodil základní školu, první stupeň tam a druhý v Crepaji, kde se jednalo o školu s německým vyučovacím jazykem (ve Vojvodině žila německá menšina až do druhé světové války). Dále chodil do školy v Pančevu, dalším blízkém městě a v roce 1872 studoval také v Praze. Zde byl členem spolku české mládeže a seznámil se také s Františkem Palackým. Kromě studií se účastnil i střetů českých a německých studentů.
Život v Americe
Po nenadálé smrti svého otce v březnu 1874 odešel ve věku pouhých 20 let do USA. Podle své autobiografie měl v té době jen několik centů. Věnovat se tak mohl jen těžké práci, pracoval jako dřevorubec, jako zemědělec, dělník v továrně apod. Poté, co získal práci v továrně na výrobu sušenek mohl večery trávit studiem a přípravou na příjimací zkoušky na univerzitě.
Po pěti letech se zapsal na Columbia College v New Yorku na podzim roku 1879. Tam se ukázal být již od počátku nadaným žákem. Díky tomu nemusel platit školné a již na konci prvního roku vyhrál dvě peněžní ceny (z řeckého jazyka a matematiky). Živil se především penězi od slabších studentů, které doučoval, a také dál vykonával různé fyzické práce. Po odchodu do Ameriky začal používat ve svém jméně přídomek Idvorski.
Výuka a vědecká činnost
Po dokončení studií v roce 1883 získal diplom prvního akademického stupně (Bachelor of Arts). Na studium matematiky získal stipendium v Cambridge ve Spojeném království (kde se mimo jiné zajímal také o elektromagnetismus) a později v Berlíně, (1885–1889), kde získal doktorát v oblasti chemie. Stal se profesorem teoretické elektrotechniky (1901) a díky tomu se začal zajímat o jevy, které byly spojeny s elektromagnetismem. Zabýval se zlepšením přenosu telefonního signálu a prosadil tzv. Pupinovy cívky, které k tomuto účelu měly v rané telefonii sloužit.
Na Columbijské univerzitě vyučoval 40 let (z toho 30 jako profesor elektromechaniky). Bylo to možné proto, že katedra elektrotechniky () zde byla otevřena teprve nedávno.
Během první světové války se Pupin věnoval i problematice odhalování ponorek a dále radiokomunikaci letadel, což mělo značný význam pro americké letectvo i námořnictvo, které v roce 1917 vstoupily do války a měly za cíl likvidovat především německé ponorky. Poděkování za jeho práci mu vyjádřil i tehdejší americký prezident Warren G. Harding.
V Americe se mimo jiné věnoval i myšlenkám politického charakteru a snažil se zvyšovat povědomí o srbských politických cílech mezi americkou veřejností. V roce 1913 a potom ještě 1919 se zasazoval o to, aby na mírových jednáních získalo, Srbsko, resp. později Jugoslávie některá území, konkrétně Banát, který byl předmětem sporu v poválečném uspořádání, neboť kromě Jugoslávie jej žádalo i Rumunsko. Rovněž se vyjadřoval i k otázce hranic v oblasti dnešního Slovinska. Pupin Pobýval v Londýně a i v Paříži. Během války organizoval pomoc pro Soluňskou frontu.
Pupin zemřel dne 12. března 1935 v New Yorku a pohřben byl na hřbitově Woodlawn v Bronxu.
Osobní život
Pupinovou manželkou byla Sara Catherine Jackson z New Yorku. Měli jedinou dceru, a to Barbaru.
Literatura
Vedle patentů Mihajlo Pupin uveřejnil několik desítek odborných rozhovorů. V roce 1923 vydal svoji autobiografii v anglickém jazyce s názvem From Immigrant to Inventor, za níž obdržel v roce 1924 Pulitzerovu cenu. V roce 1929 byla poprvé zveřejněna v srbském jazyce s názvem Sa pašnjaka do naučenjaka.
Ocenění díla
V roce 1928 mu byl udělen čestný titul doktora technických věd (dr. h. c.) Českého vysokého učení technického v Praze Celkem na základě jeho práce vzniklo 36 patentů.
V Novém Sadu je na počet Pupina pojmenována jedna z hlavních tříd ve městě, a to Bulevar Mihajla Pupina.
Jeho jméno nese jeden z jeho kráterů na Měsíci a jedna planetka, objevená roku 2001. Získal čestná občanství Bledu a Zrenjaninu.
V kultuře
V roce 1923 sepsal svoji biografii s názvem From immigrant to inventor: Michael Pupin.
O Michajlu Pupinovi byl natočen srbskou státní televizí také televizní seriál.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Аутобиографија „Са пашњака до научењака“ (на српском) Michael I. Pupin's Autobiography „From Immigrant to Inventor“, (Charles Scribner's Sons, 1924) Institute "Mihajlo Pupin" Belgrade, Serbia
Kategorie:Narození v roce 1854 Kategorie:Úmrtí v roce 1935 Kategorie:Američtí fyzici Kategorie:Srbští fyzici Kategorie:Američané srbského původu Kategorie:Muži Kategorie:Držitelé čestných doktorátů ČVUT Kategorie:Američtí svobodní zednáři Kategorie:Členové Sokola Kategorie:Narození v roce 1858 Kategorie:Narození 9. října Kategorie:Úmrtí 12. března Kategorie:Úmrtí v New Yorku Kategorie:Osobnosti na jugoslávských bankovkách Kategorie:Nositelé Pulitzerovy ceny Kategorie:Nositelé Řádu Bílého lva II. třídy