Expedice 71 byla sedmdesátá první dlouhodobá mise na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Tvořilo ji sedm astronautů a kosmonautů, kteří na stanici přiletěli v kosmických lodích Sojuz MS-24, SpaceX Crew-8 a Sojuz MS-25. Expedice začala 6. dubna 2024 a skončila 23. září 2024.
Posádka Expedice 71 na ISS začala 6. dubna 2024 v 03:54 UTC, v okamžiku odpojení kosmické lodi Sojuz MS-24. V té opustila ISS členka předchozí Expedice 70, americká astronautka Loral O'Harová, která ve stejné lodi o více než půl roku dříve na ISS také přiletěla. Vedle ní se v Sojuzu MS-24 po dvanáctidenním pobytu na stanici vrátila na Zemi i dvoučlenná 21. návštěvní posádka, která přiletěla 25. března 2024 v kosmické lodi Sojuz MS-25 – ruský kosmonaut Oleg Novickij a první běloruská kosmonautka Maryna Vasileuská.
Velitelem ISS byl od počátku Expedice 71 Oleg Kononěnko. Symbolický klíč od stanice převzal – už potřetí ve své vesmírné kariéře – od předchozího velitele Andrease Mogensena 10. března 2024, den před jeho odletem z ISS v lodi Crew Dragon Endurance před koncem mise SpaceX Crew-7. Mogensen byl držitelem klíče od 26. září 2023.
Expedici 71 tvořilo celkem 7 kosmonautů a astronautů, které na ISS dopravily celkem 3 kosmické lodi. Za zmínku stojí, že jde od první čistě rusko-americkou posádku stanice od Expedice 63 v roce 2020. Dva z jejích členů – kosmonauti Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub – na stanici přiletěli 15. září 2023 v Sojuzu MS-24 jako součást Expedice 70, ale zatímco jejích spolucestující O'Harová stanici ve své lodi také opustila, oba Rusové zůstali i na celou Expedici 71. Kononěnko se později díky ročnímu pobytu ve vesmíru stal prvním člověkem v historii, který strávil na oběžné dráze v součtu více než 1000 dní – po svém čtvrtém, dosud posledním letu, měl na kontě 736 dní 18, hodin a 44 minut a byl na šestém místě tabulky kosmonautů a astronautů podle celkového času stráveného ve vesmíru. Na první místo se dostal už během Expedice 70Kononěnko dosáhl 4. února 2024 v 08:30:08 UTC celkového času trvání svých kosmických letů 878 dní, 11 hodin a 30 minut a vyrovnal tak dosavadní rekord v této disciplíně, který od skončení svého posledního kosmického letu v roce 2015 držel další ruský kosmonaut Gennadij Padalka. a na konci Expedice 71 a svého letu si do statistik zapsal 373 dní, 20 hodin a 14 minut a v součtu celkový rekordní čas necelých 1 111 dní strávených ve vesmíru (přesně 1 110 dní, 14 hodin a 58 minut..
Další čtveřice přiletěla v lodi Crew Dragon Endeavour při misi SpaceX Crew-8 už 5. března 2024. Američtí astronauti Matthew Dominick, Michael Barratt a Jeanette Eppsová a ruský kosmonaut Alexandr Grebjonkin tak před začátkem Expedice 71 na stanici strávili celý měsíc. Posledním členem sedmičlenné posádky se pak stala americká astronautka Tracy Caldwellová Dysonová, která přiletěla 25. března s Novickým a Vasileuskou v Sojuzu MS-25 a později v něm doletí společně s Kononěnkem a Čubem.
Výměna před zahájením Expedice 72 Střídání před další Expedicí 72 mělo původně začít v nejdříve polovině srpna 2024 příletem mise SpaceX Crew-9 s posádkou složenou z Američanů Zeny Cardmanová, Nicka Hague a Stephanie Wilsonově a Rusa Alexandra Gorbunova. Ti by v plné míře nahradili posádku SpaceX Crew-8, která by se koncem srpna nebo začátkem září 2024 vrátila na Zemi. V důsledku prodloužení návštěvní mise Boeing Crew Flight Test ale NASA obě akce – přílet Crew-9 a odlet Crew-8 – odložila za horizont Expedice 71, tedy do Expedice 72.
Přelom mezi oběma expedicemi je přitom navázán na kompletní výměnu zbylých tří členů dosavadní posádky stanice, resp. odlet tříčlenné posádky Sojuzu MS-25 – Olega Kononěnka, Nikolaje Čuba a Tracy Caldwellové Dysonové. Podle plánu 11. září 2024 přiletělo v lodi Sojuz MS-26 zaujmout jejich místa nové trio, ruští kosmonauti Alexej Ovčinin a Ivan Vagner s americkým astronautem Donaldem Pettitem. Kononěnko krátce před odletem, 22. září 2024 kolem 14:20 UTC, předal velení a s tím spojený symbolický klíč od stanice své nástupkyni Sunitě Williamsové. Zajímavostí je, že NASA ústy svého manažera Roba Naviase v září 2023 informovala, že Kononěnkovým nástupcem bude Ovčinin.
Expedice 71 skončí okamžikem odpojení trojice v Sojuzu MS-25 od stanice. Roskosmos na konci července 2024 oznámil, že se odlet uskuteční 23. září 2024, což se také toho dne v 08:36:20 UTC stalo.
Návštěvní mise Během Expedice 71 k ISS zavítala jedna návštěva. Po opakovaných odkladech dorazila 6. června 2024 kosmická loď Starliner při svém vůbec prvním letu s posádkou, kterou tvoří astronauti Barry Wilmore a Sunita Williamsová. Během zhruba týdenní mise Boeing Crew Flight Test měli provést při volném letu i ve spojení s ISS řadu testů nezbytných pro certifikaci lodi před jejím nasazením na řádné půlroční mise s posádkami na ISS, k nimž se společnost Boeing zavázala v programu komerčních pilotovaných letů (Commercial Crew Program). Z důvodu závady řídicích trysek při příletu byl návrat lodi i posádky na Zemi odložen nejdříve na polovinu srpna 2024. NASA kromě toho začala řešit také možnost, že by Wilmore s Williamsovou neodletěli zpět na Zemi Starlinerem, ale zůstali by na ISS na celou další Expedici 72 a k ní by se připojila pouze dvoučlenná posádka SpaceX Crew-9, s níž by se vrátili na Zemi až na jaře 2025. Aby bylo na rozhodnutí o řešení situace více času, oznámila NASA 6. srpna odklad startu SpaceX Crew-9 na „nejdříve 24. září 2024”, tedy až po skončení Expedice 71. Později NASA z bezpečnostních důvodů variantu návratu Wilmora a Williamsové na Zemi s dvoučlennou posádkou Crew-9 na jaře 2025 schválila, Starliner proto z ISS odletěl 6. září 2024 neobsazen.
Vývoj obsazení – původní plán Plánovaný vývoj obsazení ISS během Expedice 71 shrnuje následující tabulka: kosmonaut/astronautV závorkách za jménem je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.loď6. dubna 2024 – polovina srpna (plán)* 2. polovina srpna (plán)* 1. polovina září (plán)11. září – 23. září (plán) Oleg Kononěnko (5)MS-24velitel ISSvelitel ISSvelitel ISSvelitel ISS Nikolaj Čub (1)MS-24 Tracy Caldwellová Dysonová (3)MS-25 Matthew Dominick (1)Crew-8 Michael Barratt (3)Crew-8 Jeanette Eppsová (1)Crew-8 Alexandr Grebjonkin (1)Crew-8* Zena Cardmanová (1)Crew-9* Nick Hague (3)Crew-9* Stephanie Wilsonová (4)Crew-9* Alexandr Gorbunov (1)Crew-9 Alexej Ovčinin (3)MS-26 Ivan Vagner (2)MS-26 Donald Pettit (4)MS-26 Barry Wilmore (3)Boe-CFT 《6. června 2024 - polovina srpna (plán)》 Sunita Williamsová (3)Boe-CFT 《6. června 2024 - polovina srpna (plán)》 Legenda:《 》členové návštěvní mise Boeing Crew Flight Test
Vývoj obsazení – skutečnost Skutečný vývoj obsazení ISS během Expedice 71 po změnách harmonogramu letů – včetně odletu lodi Starliner na misi Boe-CFT a převedení jeho posádky do posádky Crew-9 pro Expedici 72 – shrnuje následující tabulka: kosmonaut/astronautloď6. dubna – 6. září 20246. září – 11. září11. září – 23. září Oleg Kononěnko (5)MS-24velitel ISSvelitel ISSvelitel ISS Nikolaj Čub (1)MS-24 Tracy Caldwellová Dysonová (3)MS-25 Matthew Dominick (1)Crew-8 Michael Barratt (3)Crew-8 Jeanette Eppsová (1)Crew-8 Alexandr Grebjonkin (1)Crew-8 Alexej Ovčinin (3)MS-26 Ivan Vagner (2)MS-26 Donald Pettit (4)MS-26 Barry Wilmore (3)Boe-CFT / Crew-9《6. června – 6. září 2024》 Sunita Williamsová (3)Boe-CFT / Crew-9《6. června – 6. září 2024》 Legenda:《 》 návštěvní mise Boeing Crew Flight Test
Průběh expedice Na období expedice bylo naplánováno několik výstupů do volného prostoru, z nichž byl však úspěšně dokončen jen jeden. Posádka se také jednou preventivně ukryla do svých lodí kvůli riziku srážky s kosmickým smetím. Uskutečnilo se několik plánovaných manévrů ke zvýšení dráhy ISS, která se jinak vlivem brzdění způsobovaného nepatrnými stopami atmosféry Země pomalu, ale setrvale snižuje.
První výstup do vesmíru během Expedice 71 provedli ruští kosmonauti Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub 25. dubna 2024. Mezi 14:57 a 19:33 UTC dokončili dříve zahájené práce na komunikačním systému syntetického radaru na modulu Nauka určeného k pozorování Země pro účely environmentálního managementu, kontroly životního prostředí a monitorování nouzových situací. Dále instalovali zařízení a experimenty zaměřené na analýzu úrovně, nejkritičtějších zón a příčin koroze na povrchu modulů stanice, a dále na testování struktury vyrobené z polymerních kompozitních materiálů s efektem tvarové paměti. Umístili také řídicí jednotku testu rychlosti usazování kontaminantů na vnějším povrchu ISS a z povrchu modulu Nauka odebrali vzorky pro testování rozvoje mikrodestrukce konstrukčních prvků. V pořadí 270. výstup do vesmíru při montáži, údržbě a modernizaci vesmírné stanice trval 4 hodiny a 36 minut. Kononěnko se mimo stanici podíval celkem po sedmé, přičemž jeho výstupy trvaly celkem 44 hodin a 30 minut, Čubovi jeho druhý výstup zvýšil celkovou délku pobytu ve volném prostoru na 12 hodin a 17 minut.
Jen o několik hodin později se odehrála také první úprava dráhy stanice během Expedice 71. Motory Progressu MS-26 na zádi stanice začaly pracovat 26. dubna 2024 v 02:35 UTC a zážehem dlouhým 6 minut a 43,2 sekundy vyvolaly impuls 0,6 m/s, který zvýšil střední výšku dráhy stanice nad zemským povrchem o 1 kilometr na 414,8 km.
Přesun kosmické lodi SpaceX Crew-8 z předního na horní port modulu Harmony se uskutečnil 2. května 2024 – odpojení v 12:57 UTC a připojení ve 13:46 UTC. Pro případ, že by se lodi nepodařilo se znovu připojit a členové posádky by zůstali na stanici bez záchranného plavidla, byla kompletní posádka během přesunu na palubě. V historii ISS šlo o celkem 28. přemístění kosmické lodi z jednoho portu na jiný, provedeno bylo kvůli uvolnění předního portu a umožnění jednoduššího příletu kosmické lodi Starliner při nadcházejícím testovacím letu s posádkou Boeing Crew Flight Test.
Jakkoli zvýšení dráhy stanice většinou obstarávají ruské nákladní lodi Progress, 24. května 2022 se o něj postarala kosmická loď Cygnus NG-20 při připojená ke spodnímu portu modulu Unity. Zrychlení o celkem 2,26 m/s bylo rozloženo na dva zážehy motorů Cygnusu zahájené ve 14:16 UTC a 23:03 UTC, díky nimž se střední dráha ISS zvýšila ze 411,44 na 415,43 km. Šlo v řadě již o čtvrtou demonstraci možností využití lodí Cygnus pro účely úpravy dráhy, první z nich provedl 25. června 2022 Cygnus NG-17. NG-20 je také první ze Cygnusů, který zvýšil dráhu stanice více než jednou.
Oleg Kononěnko 4. června 2024 ve 21:00 UTC jako první člověk v historii překonal hranici 1000 dní kumulované délky všech svých kosmických letů. Na čele žebříčku kosmonautů a astronautů podle celkové délky pobytu ve vesmíru je ale už 4. února 2024, kdy předstihl dlouhodobého držitele rekordu v hodnotě 878 dní, 11 hodin, 29 minut a 48 sekund.
Pro Cygnus NG-20 byla naplánována ještě třetí úprava dráhy ISS. Odehrála se 8. června 2024 v 15:51 UTC, kdy 18minutový zážeh vytvořil impuls 1,08 m/s a zvýšil střední dráhu stanice z 413,68 na 415,64 km. Loď přitom spotřebovala veškeré zbývající palivo, které měla pro provádění manévrů se stanicí k dispozici.