Malá Černoc () je vesnice, část města Blšany v okrese Louny v Ústeckém kraji.
Poloha Vesnice, obklopená poli a chmelnicemi, je od Blšan vzdálena zhruba 6 km východním směrem, rozkládá se v mírně svažité poloze po levé straně údolí Černockého potoka nad místen, kde do něj zleva ústí menší potok Vlkovský. Osu vsi představuje silnice, směřující do Vlkova, vzdáleného vzdušnou čarou asi 2,5 km jihovýchodně. Údolím Černockého potoka vede z Malé Černoce silnice buď západním směrem do Soběchleb nebo na východ do Velké Černoce, obou taktéž v odlehlosti přibližně 2,5 kilometru.
Historie První písemná zmínka o vesnici (in Minori Czernocz) pochází z roku 1384. Jak patrno, již v této době se přívlastkem odlišovala Malá Černoc od sousední Velké Černoce. Tyto názvy jsou nejspíše odvozeny od staročeského osobního jména Črnota.
Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 697 obyvatel (z toho 334 mužů), z nichž bylo osmnáct Čechoslováků, 675 Němců a čtyři cizinci. Až na pět evangelíků a devět židů se hlásili k římskokatolické církvi. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 719 obyvatel: 63 Čechoslováků, 652 Němců, jednoho příslušníka jiné národnosti a tři cizince. Stále výrazně převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také osm evangelíků, dva židé a jeden člověk bez vyznání.
+ Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 464 576 618 665 715 697 719 245 283 255 178 106 115 124 119 Domy 59 69 89 103 113 123 151 123 75 69 55 63 63 66 67
Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1978 byla Malá Černoc samostatnou obcí, nejprve v okrese Podbořany, ale od roku 1960 v okrese Louny. Od 1. července 1978 do 31. prosince 1980 byla částí obce Velká Černoc v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 je částí města Blšany v okrese Louny.
Pamětihodnosti Kaple svatého Antonína Paduánského na návsi, obdélná pozdně barokní stavba z roku 1790. Zřízena na paměť mimořádného krupobití, které 13. června předešlého roku zničilo úrodu v celém okolí. Uprostřed vsi pod dvěma rozložitými vrbami vyvěrá pramen se slabě železitou příchutí. Tento pramen patří k nejvydatnějším v okolí. Kamenný smírčí kříž na soukromé zahradě ve vsi. Původně stával na louce za potokem, na nynější místo přestěhován kvůli obavám ze zničení či odcizení.
Galerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Louny Kategorie:Sídla v Rakovnické pahorkatině Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Blšany