Ferenc svobodný pán Nopcsa ( Franz Freiherr Nopcsa von Felsö-Szilvás, báró felsőszilvási Nopcsa Ferenc) (14. nebo 15. března 1815 Alsófarkadin, dnes General Berthelot, Rumunsko – 24. června 1904 Szacsal, dnes Săcel, Rumunsko) byl uherský šlechtic, rakousko-uherský politik a dvořan. Po službě v armádě působil ve státních službách a v letech 1868–1894 byl nejvyšším hofmistrem císařovny Alžběty. Získal titul barona a stal se členem Sněmovny magnátů, jako hofmistr císařovny byl nositelem řady zahraničních vyznamenání.

Životopis Pocházel ze staré šlechtické rodiny ze Sedmihradska připomínané od 14. století.Dějiny rodu Nopcsa dostupné online Jeho otcem byl státní úředník Ladislav (László) Nopcsa (1794–1884),László Nopcsa na webu geni.com dostupné online strýc Alex (Elek) Nopcsa (1775-1862) byl sedmihradským dvorským kancléřem. Ferenc studoval na vídeňské Tereziánské akademii a v roce 1834 vstoupil jako poručík do armády k 2. dragounskému pluku knížete Schwarzenberga.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1835; Vídeň, 1835; s. 336 dostupné online V roce 1836 byl povýšen na nadporučíkaMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1837; Vídeň, 1837; s. 338 dostupné online a později dosáhl hodnosti kapitána (1842), souběžně byl v letech 1840–1842 komorníkem arcivévody Ferdinanda Karla.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1842; Vídeň, 1842; s. 338 dostupné online V roce 1846 armádu opustil a poté žil v soukromí. Věnoval se především cestování, delší dobu pobýval v Itálii, kde v archivech studoval prameny k maďarské historii. Pobýval také na rodových statcích v Sedmihradsku. V jeho rodišti Alsófarkadin nechal otec v polovině 19. století postavit menší klasicistní zámek (obec byla po první světové válce přejmenována na General Berthelot na počest francouzského generála Henriho Berthelota, který se angažoval v maďarsko-rumunské válce v roce 1918).Zámek Nopcsů Alsófarkadin dostupné online

náhled|vlevo|Zámek rodu Nopcsa v Săcelu (Rumunsko) Po obnovení parlamentního systému v Rakouském císařství se v roce 1861 vrátil do státních služeb a v letech 1861–1867 zastával funkci vrchního župana Hunyadské župy (dnes Hunedoara v Rumunsku).Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1866; Vídeň, 1866; s. 517 dostupné online V letech 1867–1868 působil krátce jako státní sekretář na uherském ministerstvu a latere (zastoupení uherské vlády ve Vídni).Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1868; Vídeň, 1868; s. 520 dostupné online Poté byl povolán k císařskému dvoru do Vídně a v letech 1868–1894 zastával funkci nejvyššího hofmistra císařovny Alžběty.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1874; Vídeň, 1874; s. 35 dostupné onlineGothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1891; Gotha, 1891; s. 617 dostupné online

V roce 1894 odešel na vlastní žádost do výslužby a zbytek života strávil v ústraní na rodovém sídle v Săcelu, kde také zemřel.Historie zámku Szacsal (Săcel) dostupné online Byl svobodný a bezdětný.

Jeho mladší nevlastní bratr Elek (Alexis, 1848–1918) sloužil v armádě, poté byl poslancem uherského zemského sněmu a nakonec byl jmenován dědičným členem Sněmovny magnátů.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1913; Gotha, 1913; s. 652–653 dostupné online Rodový majetek rozšířil sňatkem s hraběnkou Matyldou Zelenskou (1852–1938).Elek Nopcsa na webu geni.com dostupné onlineKOBLASA, Pavel: Uherská šlechta v nových časech; České Budějovice, 2011; s. 34, 71 ISBN 978-80-254-9315-1 Z jejich potomstva vynikl syn Ferenc (1877–1933), cestovatel, spisovatel a paleontolog.

Tituly a ocenění V roce 1841 byl jmenován císařským komořímHof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums für das Jahr 1842; Vídeň, 1842; s. 97 dostupné online a ve funkci císařovnina nejvyššího hofmistra obdržel v roce 1868 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Spolu s otcem a strýcem byl v roce 1856 povýšen do stavu svobodných pánů v Rakouském císařství, s mladším nevlastním bratrem Elekem pak v roce 1874 obdržel ještě baronát pro Uherské království.Gothaisches genealogisches taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1884; Gotha, 1884; s. 593–595 dostupné online Vzhledem k dlouholeté službě u dvora císařovny Alžběty ji často doprovázel na cestách do zahraničí a získal řadu ocenění od panovníků různých zemí. Mimo jiné byl také čestným rytířem Maltézského řádu.Přehled řádů a vyznamenání in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 37 dostupné online V roce 1885 byl jmenován doživotním členem uherské Sněmovny magnátů.KOBLASA, Pavel: Uherská šlechta v nových časech; České Budějovice, 2011; s. 14–15 ISBN 978-80-254-9315-1Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1901; Vídeň, 1900; s. 856 dostupné online

60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu (Rakousko-Uhersko) 60x60pixelů Řád bílého orla I. třídy (Rusko) 60x60pixelů Řád červené orlice I. třídy (Německo) 60x60pixelů velkodůstojník Řádu čestné legie (Francie) 60x60pixelů velkokříž Řádu růže (Brazílie) 60x60pixelů Řád Osmanie I. třídy (Osmanská říše) 60x60pixelů Řád lva a slunce I. třídy (Persie) 60x60pixelů velkokříž Řádu sv. Mořice a Lazara (Itálie) 60x60pixelů velkokříž Konstantiniánského řádu svatého Jiří (Království obojí Sicílie) 60x60pixelů velkokříž Řádu Františka I. (Království obojí Sicílie) 60x60pixelů velkokříž Řádu svatého Josefa (Toskánsko) 60x60pixelů velkokříž Danebrožského řádu (Dánsko) 60x60pixelů velkokříž Záslužného řádu bavorské koruny (Bavorsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu sv. Michaela (Bavorsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Leopoldova (Belgie) 60x60pixelů velkokříž Řádu Spasitele (Řecko) 60x60pixelů velkokříž Řádu rumunské hvězdy (Rumunsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu svatého Řehoře Velikého (Papežský stát) 60x60pixelů velkokříž Řádu Kristova (Portugalsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu neposkvrněného početí Panny Marie (Portugalsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Takova (Srbsko) 60x60pixelů Řád svatého Vladimíra IV. třídy (Rusko) 60x60pixelů velkokříž Řádu zähringenského lva (Bádensko)

Odkazy

Reference

Externí odkazy Ferenc Nopcsa in: Österreichisches Biographisches Lexikon

Kategorie:Uherští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakousko-uherští politici maďarské národnosti Kategorie:Členové Sněmovny magnátů Kategorie:Tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Rytíři Řádu bílého orla Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Velkodůstojníci Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Řádu Osmanie Kategorie:Nositelé Řádu růže Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Nositelé Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara Kategorie:Nositelé Řádu Takova Kategorie:Nositelé Řádu Spasitele Kategorie:Nositelé Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Nositelé Řádu svatého Řehoře Velikého Kategorie:Nositelé Řádu neposkvrněného početí Panny Marie z Vila Viçosa Kategorie:Nositelé Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Rytíři Řádu konstantiniánských rytířů svatého Jiří Kategorie:Nositelé Řádu svatého Vladimíra Kategorie:Nositelé Řádu Dannebrog Kategorie:Nositelé Záslužného řádu bavorské koruny Kategorie:Nositelé Řádu svatého Josefa Kategorie:Nositelé Řádu Františka I. Kategorie:Nositelé Řádu zähringenského lva Kategorie:Maltézští rytíři Kategorie:Narození 14. března Kategorie:Narození v roce 1815 Kategorie:Úmrtí 24. června Kategorie:Úmrtí v roce 1904 Kategorie:Muži