Emil Schultheisz von Devecser (uváděn též jako Schultheiß) (18. července 1854 Devecser – 26. srpna 1920 Budapešť) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1872 a dvacet let strávil u posádky v Komárně. Později přešel k uherské zeměbraně, kde dosáhl hodnosti polního podmaršála. Za první světové války byl divizním velitelem na východní frontě (1914–1915), kvůli nemoci poté přešel na post velitele uherské zeměbrany v Prešpurku (1915–1918). V armádě dosáhl hodnosti generála pěchoty (1917), ještě před koncem války byl penzionován.
Životopis Pocházel z Uher, byl synem lékaře Maximiliana Schultheisze (1825–1891). Základní vzdělání absvolvoval v Budapešti a Terstu, vojenskou průpravu získal v letech 1873–1875 na kadetní škole ve Štýrském Hradci. Do armády vstoupil již jako kadet v roce 1872 a dvacet let sloužil u 48. pěšího pluku v Komárně (1872–1893). Mezitím byl v roce 1876 povýšen na poručíkaKais. Königl. Militär Schematismus 1877; Vídeň, 1876; s. 319 dostupné online a v roce 1878 se zúčastnil okupace Bosny a Hercegoviny. Dále postupoval v hodnostech (nadporučík 1881,Kais. Königl. Militär Schematismus 1882; Vídeň, 1881; s. 208 dostupné online kapitán 1888Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1889; Vídeň, 1888; s. 212 dostupné online) a s 48. plukem byl později přeložen do Nagykanizse a Foči. Poté absolvoval kurz pro důstojníky a v hodnosti majora (1896) byl převelen k 10. pluku uherské zeměbrany v Miskolci. V roce 1900 byl povýšen na podplukovníka a u dalších jednotek uherské zeměbrany poté sloužil v Nitře, Kluži a Segedínu. V roce 1905 byl povýšen na plukovníka.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 282 dostupné online
V roce 1910 dosáhl hodnosti generálmajoraSchematismus für das k.u.k. Heer 1911; Vídeň, 1910; s. 179 dostupné online a stal se velitelem 45. pěší brigády uherské zeměbrany v Segedínu.Generale und Obersten 1912; Vídeň, 1912; s. 6 dostupné online K datu 1. května 1913 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála a převzal oblastní velitelství zeměbrany v Segedínu.Schematismus für das k.u.k. Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 132 dostupné online Již koncem roku 1913 si vzal ze zdravotních důvodů dovolenou a ke dni 1. dubna 1914 odešel do penze. Po začátku první světové války byl během mobilizace koncem července 1914 znovu povolán do aktivní služby a v čele jednotek segedínské zeměbrany se zapojil do bojů na východní frontě. Od října 1914 do února 1915 byl velitelem 54. pěší divize v Haliči.Přehled velitelů divizí rakousko-uherské armády 1914–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online Koncem roku 1914 v Bukovině onemocněl a z fronty byl odvolán. Vrátil se zpět do Uher a znovu byl velitelem jednotek zeměbrany v Segedínu (1915) a nakonec v Prešpurku (1915–1918).Generale und Obersten (k.u.k. Heer) 1916; Vídeň, 1916; s. 14 dostupné online K datu 20. listopadu 1917 dosáhl hodnosti titulárního generála pěchoty.Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungairian army dostupné online Ke dni 1. června 1918 byl znovu penzionovánSlužební postup Emila Schultheisze in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 168 dostupné online a dožil v soukromí v Budapešti.
Jeho manželkou byla Margaret von Epstein (1870–1953), dcera vlivného a později zkrachovalého bankéře Gustava Epsteina.VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2019; Praha, 2013; s. 125 ISBN 978-80-905324-0-3 Z manželství se narodili tři synové a jedna dcera.Rodina Emila Schultheisze na webu geni.com dostupné online V další generaci rodiny vynikl jeho vnuk Emil Schultheisz (1923–2014), významný maďarský lékař, vědec a dlouholetý ministr zdravotnictví (1974–1984).
Tituly a ocenění V roce 1912 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem Edler von Devecser odkazujícím na jeho rodiště. Během vojenské služby obdržel několik vyznamenání.Přehled řádů a vyznamenání Emila Schultheisze in: Generale und Obersten (k.u.k. Heer 1917); Vídeň, 1917; s. 18 dostupné online
60x60pixelů Válečná medaile (1878) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1897) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1906) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1912) 60x60pixelů Mobilizační kříž (1913) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1915) 60x60pixelů Bronzová vojenská záslužná medaile s válečnou dekorací (1917)
Odkazy Reference
Literatura BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 286–287 (heslo Emil Schultheisz) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online () Externí odkazy Biografie Emila Schultheisze na webu Veszprém Megyei Életrajzi Lexikon dostupné online
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Uherští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Narození 18. července Kategorie:Narození v roce 1854 Kategorie:Úmrtí 26. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1920 Kategorie:Úmrtí v Budapešti Kategorie:Muži