Saljut 3 byla vojenská vesmírná stanice vypuštěná nosnou raketou Proton 25. června 1974. Jednalo se po Saljutu 2 o druhou stanici programu Almaz, jejíž skutečný význam byl kryt programem Saljut. Dle katalogu COSPAR měla číslo 1974-046A.
Program Po startu z kosmodromu Bajkonur dosáhla výšky 219 – 270 km a její finální orbitální výška byla 268 – 272 km. Saljut 3 měl celkovou váhu v rozmezí 18 – 19 tun. Měla dva solární panely umístěné bočně ve střední části stanice a oddělitelné záchranné moduly pro návrat dat ze zkoušek a materiálů. Měla namontován optický přístroj na plášti lodě, což umožnilo lépe pozorovat zvenčí samotnou loď. Dal se také vysílat televizní přenos ze stanice. Pouze jednomu ze dvou letů Sojuzů, Sojuzu 14, se podařilo připojit a jeho osádce ve složení Pavel Popovič a Jurij Arťuchin vstoupit na palubu a pracovat zde 14 dní. Druhému letu, Sojuz 15, se spojení nepodařilo. Přesto byl Saljut 3 celkově hodnocen jako úspěch. Plánovaný program byl splněn 23. září 1974 tím, že se od stanice oddělilo přístrojové pouzdro se záznamy a přistálo na území SSSR. Stanice skončila svou pouť 24. ledna 1975 po zapálení korekčního motoru, poté shořela nad Pacifikem v atmosféře po 214 dnech.
Lety ke stanici Ke kosmické stanici byly vyslány dvě kosmické lodě. Mise Posádka Datum startu Datum přistání Délka pobytu Poznámka Sojuz 14 Jurij ArťuchinPavel Popovič 3. července 1974 19. července 1974 14 dní Sojuz 15 Lev DjominGennadij Sarafanov 26. srpna 1974 28. srpna 1974 Posádce se nepodařilo úspěšně spojit se stanicí.
Odkazy
Reference
Související články Saljut Mir ISS
Externí odkazy
http://www.lib.cas.cz/space.40/1974/046A.HTM https://web.archive.org/web/20090420030013/http://nssdc.gsfc.nasa.gov/nmc/masterCatalog.do?sc=1974-046A
Kategorie:Program Almaz Kategorie:Program Saljut Kategorie:Kosmonautika v roce 1974 Kategorie:Kosmonautika v roce 1975
de:Saljut#Saljut 3 (Almas 2)