Robert Ranulph Marett (13. června 1866 Jersey – 18. února 1943 Oxford) byl anglický antropolog, známý především svými výzkumy počátků etiky a náboženství, emocionalistickým přístupem k počátkům náboženství a magie a koncepcí animatismu, tedy hypotézou o víře v neosobní nadpřirozenou sílu, která měla být nejstarší formou náboženství. Svým důrazem na náboženskou zkušenost a pocity jednotlivce jeho dílo připomíná fenomenologický přístup ke studiu náboženství, který se objevoval v téže době u některých kontinentálních badatelů.
Marett byl oceňován pro svůj jasný styl psaní, který prospěl popularizaci antropologie, a široký záběr jeho znalostí, věnoval se například také tématu pravěké archeologie a vydal sérii slavných přednášek na téma Platónovy Ústavy.
Kariéra Robert R. Marett získal sekundární vzdělání na Victoria College v Jersey, v roce 1885 pak nastoupil na Balliol College Oxfordské univerzity, kde se věnoval klasickým studiím.Z oboru klasických studií přešli k antropologii i jeho současníci James Frazer a Andrew Lang. Od roku 1891 působil na Exeter College Oxfordské univerzity, v 90. letech také počal jeho zájem o antropologii a pravěkou archeologii. V roce 1909 pomáhal zakládat Oxford University Anthropological Society, následně pak založil místní katedru antropologie. Od roku 1928 byl rektorem Exeter College a v roce 1936 odešel do důchodu.
Myšlení Robert R. Marett významně přispěl k diskusi o původu náboženství a magie, které v druhé polovině 19. století dominovaly hypotézy Edwarda B. Tylora a Jamese Frazera, považovaných za největší antropology své doby. Podle intelektualistického přístupu Tylora a Frazera představovaly náboženství a magie předvědecké pokusy o racionální pochopení a vysvětlení světa, zatímco Marett nabídl více psychologizující perspektivu. Oba fenoményV Marettově pojetí má náboženství a magie stejný původ a především v nejstarších dobách jsou v zásadě nerozlišitelné, užíval proto například termínu magico-religious. mají podle jeho názoru původ v pocitu úcty, bázně či úžasu,V anglickém originálu „awe“, popsaná jako „submissiveness tempered with admiration, hopefulness, and even love”. a sloužit k povzbuzení či uvolnění emocionálního napětí skrze symboly a obřady, když běžné prostředky selžou. Taktéž odmítl Tylorovu hypotézu o animismu, tedy víře v duchy a duchovní bytosti, jako nejstarší podobě náboženství a namísto toho postuloval starší fázi, kterou nazval animatismus. Během té měla existovat pouze představa nadpřirozené, neosobní, síly, která se může vtělit do lidí, zvířat nebo předmětů a kterou označoval polynéským termínem mana. Jako protiklad či zápornou formu many pak chápal tabu.
Velmi podobnou hypotézu o původu magie jako nástroje vypořádání se citovým napětím zastával Marettův o něco mladší současník, antropolog Bronisław Malinowski, jeho názor na původ náboženství se však lišil.
Bibliografie The Threshold of Religion (1909) The Birth of Humility (1910) Anthropology (1912) Psychology and Folklore (1920) The Diffusion of Culture (1927) Man in the Making: an Introduction to Anthropology (1928) The Raw Material of Religion (1929) Spencer’s Last Journey (1931), ve spolupráci s Thomasem Kennethem Pennimanem Faith, Hope and Charity in Primitive Religion (1932) Sacraments of Simple Folk (1933) Head, Heart and Hands in Human Evolution (1935) Tylor (1936)
Odkazy Poznámky
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Britští antropologové Kategorie:Antropologové náboženství Kategorie:Narození v roce 1866 Kategorie:Narození 13. června Kategorie:Úmrtí v roce 1943 Kategorie:Úmrtí 18. února Kategorie:Muži