Rudolf Berghofer (13. června 1841 Mezőhegyes – 7. května 1912 Terst) byl rakousko-uherský admirál. V c. k. námořnictvu sloužil od roku 1859 a zúčastnil se několika válek. Absolvoval dvě cesty kolem světa (1874–1876, 1889–1890), jako vyšší důstojník sloužil na výcvikových i bitevních lodích. Nakonec dlouhodobě působil v námořní administraci a podílel se na modernizaci námořnictva. V letech 1897–1903 byl zástupcem šéfa námořní sekce na rakousko-uherském ministerstvu války. V roce 1903 odešel do penze, krátce před úmrtím byl povýšen do hodnosti admirála (1912).
Biografie náhled|vlevo|Viceadmirál Rudolf Berghofer (fotografie z rakouského týdeníku Sport und Salon, 1901) náhled|vlevo|Korveta SMS Erzherzog Friedrich, na níž Rudolf Berghofer absolvoval cestu kolem světa (1874–1876) Byl synem rytmistra c. k. četnictva Rudolfa Berghofera. Původně studoval na vojenské škole v Mariboru, v letech 1855–1859 absolvoval C. k. námořní akademii v Terstu, přestěhovanou později do Rijeky. V roce 1859 nastoupil jako kadet k námořnictvu a zúčastnil se války se Sardinií (1859). Kromě služby na různých lodích vykonával také povinnosti v přístavech Terst a Pula, v roce 1861 získal hodnost praporčíka. V roce 1864 se zúčastnil dánsko-německé války a během války s Itálií (1866) bojoval jako dělostřelecký důstojník v bitvy u Visu. V roce 1869 byl povýšen na poručíka II. třídy a v letech 1872–1874 působil u komise pro výstavbu lodí v Terstu, mezitím získal hodnost poručíka I. třídy (1871). Na palubě korvety SMS Erzherzog Friedrich pod velením kapitána Tobiase Oesterreichera absolvoval cestu kolem světa (1874–1876). Cílem této expedice bylo navázání obchodních vztahů s Japonskem a Siamským královstvím, ale také astronomické pozorování přechodu Venuše mezi Zemí a Sluncem. Z domovského přístavu v Pule se výprava vydala přes nově vybudovaný Suezský průplav kolem břehů Indie a Číny. V Tokiu byla posádka lodi přijata k audienci císařem císařem Mucihitem. Z východní Asie pokračovala cesta přes Tichý oceán k břehům severní Ameriky se zastávkou v San Franciscu. Během další cesty kolem jižní Ameriky následovala další zastávka ve Valparaísu, přes Atlantský oceán s přistáním na Azorách a Alžíru se výprava vrátila v červnu 1876 do Puly. Ve stejné důstojnické hodnosti poručíka I. třídy se spolu s Berghoferem této cesty zúčastnil moravský šlechtic hrabě Ervín Dubský z Třebomyslic,Rangs- und Eintheilungs-Liste S. M. Kriegs-Marine 1876; Vídeň, 1876; s. 80 dostupné online který z cesty zanechal cenný deník a z Dálného východu přivezl také hodnotnou sbírku uměleckých předmětů.KONEČNÁ, Kateřina: Erwin hrabě Dubský: Život námořníka, sběratele a umělce 19. století; Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Brno, 2015 (magisterská diplomová práce); s. 47–49 dostupné online V následujících letech působil Berghofer jako pedagog na výcvikových lodích.Rangs- und Eintheilungs-Liste S. M. Kriegs-Marine 1879; Vídeň, 1879; s. 86 dostupné online
náhled|vlevo|Korveta SMS Fasana, vlajková loď kapitána Rudolfa Berghofera na cestě kolem světa (1889–1890) V roce 1884 byl povýšen na korvetního kapitána,Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1884, Vídeň, 1884; s. 5 dostupné online působil u komise arzenálu v Pule, jako velitel lodi Andreas Hofer byl v letech 1884–1885 přidělen k oblastnímu vojenskému velitelství v Zadaru a úřadu dalmatského místodržitelství.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1885; Vídeň, 1885; s. 5, 115 dostupné online V letech 1885–1888 byl přednostou VII. oddělení u Námořního technického výboru.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1887; Vídeň, 1887; s. 62 dostupné online Mezitím byl k datu 1. května 1886 povýšen na fregatního kapitána.Kais. Königl. Militär Schematismus 1887; Vídeň, 1886; s. 973, 979 dostupné online Jako velitel korvety SMS Fasana absolvoval v letech 1889–1890 další cestu kolem světa, obeplul východní a západní pobřeží jižní Ameriky, navštívil ostrovy v Tichomoří a Jávu. Ke dni 1. května 1890 byl jmenován kapitánem řadové lodi a znovu byl přidělen k arzenálu v Pule. V letech 1891–1895 byl přednostou obchodního oddělení námořní sekce na ministerstvu války.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1894; Vídeň, 1894; s. 108 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 256 dostupné online V roce 1895 byl krátce na vlajkové lodi SMS Kronprinz Erzherzog Rudolf velitelem eskadry.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1895; Vídeň, 1895; s. 143 dostupné online
V letech 1895–1897 byl zástupcem prezidenta Námořního technického výboru ve VídniHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1896; Vídeň, 1896; s. 268 dostupné online a v roce 1897 se sám stal jeho prezidentem, mezitím byl k datu 1. května 1896 povýšen do hodnosti kontradmirála.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1897; Vídeň, 1896; s. 1112, 1115 dostupné onlineRangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1896; Vídeň, 1896; s. 5, 125 dostupné online Nakonec byl několik let zástupcem šéfa námořní sekce na ministerstvu války (1897–1903).Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1897; Vídeň, 1897; s. 267 dostupné online V této funkci se ve spolupráci se svým nadřízeným admirálem Spaunem podílel na modernizaci rakousko-uherského námořnictva. Ke dni 1. května 1900 dosáhl hodnosti viceadmirála.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1901; Vídeň, 1900; s. 1183, 1191 dostupné online V dubnu 1903 byl penzionován a v roce 1905 se přestěhoval do Terstu, Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1912; Vídeň, 1912; s. 114 dostupné online kde také zemřel. Krátce před smrtí dosáhl mimo aktivní službu hodnosti admirála (19. března 1912).Služební postup Rudolfa Berghofera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 14 dostupné online
Řády a vyznamenání Během služby u námořnictva získal několik vysokých vyznamenání.Přehled řádů a vyznamenání Rudolfa Berghofera in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1903; Vídeň, 1903; s. 293 dostupné onlinePřehled řádů a vyznamenání Rudolfa Berghofera in: Almanach für de K.u.K. Kriegs-Marine 1903; Vídeň, 1903; s. 518 dostupné online Při příležitosti odchodu do penze obdržel v roce 1903 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 220 dostupné online
60x60pixelů Válečná pamětní medaile (1864) 60x60pixelů Válečná medaile (1873) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž (1883) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1884) 60x60pixelů Vojenská záslužná medaile (1890) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1895) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1899) 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy (1902)
60x60pixelů Řád slávy II. třídy (1889, Tunisko)
Odkazy Reference
Literatura SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 1–5 (heslo Rudolf Berghofer) ISBN 3-7648-2519-7
Externí odkazy Biografie admirála Rudolfa Berghofera
Kategorie:Rakousko-uherští admirálové Kategorie:Rakouští cestovatelé Kategorie:Příslušníci Rakousko-uherského námořnictva Kategorie:Tajní radové Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu slávy (Tunisko) Kategorie:Narození 13. června Kategorie:Narození v roce 1841 Kategorie:Úmrtí 7. května Kategorie:Úmrtí v roce 1912 Kategorie:Úmrtí v Terstu Kategorie:Muži