Starostové a nezávislí (registrováno jako STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ; zkratka STAN) je české středopravicové liberální politické hnutí. Původně bylo zaměřené především na komunální a regionální politiku, po roce 2010 a především pak po roce 2017 se hnutí soustředí rovněž na celostátní politiku. Své zástupce má v řadě zastupitelstev, v Evropském parlamentu, v Senátu má hnutí druhý nejsilnější senátorský klub, v Poslanecké sněmovně pak třetí nejsilnější poslanecký klub. V čele hnutí stojí od dubna 2019 Vít Rakušan.
Složení, politické ukotvení a voličská základna Hnutí je z velké části tvořeno komunálními politiky, tedy starosty, místostarosty, radními a zastupiteli. Předchozí zkušenost z komunální úrovně je rovněž podmínkou pro kandidaturu za hnutí STAN do Poslanecké sněmovny. Starostové a nezávislí původně vznikli v podstatě jako protestní hnutí, jehož kandidáti nesouhlasili s tím, jak byly kolem roku 2008 v České republice spravovány kraje a celkově projevovali nesouhlas s politickou situací. Do hnutí často vstupovali i nespokojení členové jiných stran, například ODS (starosta Prahy 1 Petr Hejma, senátor Petr Holeček a další), případně bývalí členové a sympatizanti zaniklých stran (například US-DEU). Jako alternativa vůči ODS, ČSSD i dalším tradičním stranám kandidovali Starostové v evropských volbách v roce 2009 i ve sněmovních v roce 2010, kdy podpořili TOP 09.
Postupně si Starostové vytvořili voličskou základnu zejména v Libereckém kraji, později rovněž ve Středočeském kraji. Stabilně velmi dobrých výsledků dosahují kandidáti hnutí v senátních volbách. Vliv hnutí na celostátní politiku začal stoupat po roce 2017, ve sněmovních volbách 2021 získalo hnutí spolu s Piráty v podstatě pozici hlavní liberální síly v české politice.
Voličskou základnu hnutí STAN tvoří především menší města, částečně i venkov, poslední dobou však stoupá počet voličů ve velkých městech. Starostové postupně získávají řadu bývalých voličů ODS, TOP 09, ČSSD i hnutí ANO.
Historie
Začátky hnutí (2004–2010) Prvopočátek uskupení lze hledat v hnutí Nezávislí starostové pro kraj (zkratka NSK), které bylo založeno již v roce 2004. Původní hnutí Nezávislí starostové pro kraj vzniklo ve Zlínském kraji, kde se zúčastnilo krajských voleb již v roce 2004, v roce 2008 se rozšířilo i do Středočeského kraje a Libereckého kraje, kde se již tehdy propojilo s nově vzniklým hnutím Starostové pro Liberecký kraj. Roku 2009 se hnutí transformovalo v celostátní hnutí Starostové a nezávislí, jeho prvním předsedou se stal starosta obce Suchá Loz Petr Gazdík. Ve volbách do Evropského parlamentu roku 2009 hnutí kandidovalo spolu se stranou ALTERNATIVA. Lídrem byl senátor Jaromír Štětina. Hnutí získalo 2,29 % hlasů a do Evropského parlamentu se nedostalo.
Vládní angažmá a spolupráce s TOP 09 (2010–2013) Následně Starostové začali spolupracovat s nově vzniklou stranou TOP 09. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v květnu 2010 získala TOP 09 s podporou Starostů 16,7 % hlasů a v Poslanecké sněmovně usedlo 9 kandidátů hnutí STAN. Petr Gazdík se stal předsedou poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů a strana se pak účastnila vlády Petra Nečase v letech 2010–2013. Poslanec Jiří Besser se v červenci 2010 stal ministrem kultury České republiky ve vládě Petra Nečase, když jej do této funkce nominovala TOP 09, které podle koaliční dohody toto křeslo patřilo. V této funkci ho v prosinci 2011 nahradila poslankyně Alena Hanáková (také kandidátka za TOP 09), která tento post zastávala až do července 2013.
I v následujících sněmovních volbách, v roce 2013, Starostové kandidovali na kandidátce TOP 09, poslanecký mandát získali tři nominanti hnutí. Poslanci hnutí následně zamířili do opozice. Byla uzavřena nová dohoda o spolupráci, která fakticky omezila spolupráci obou politických uskupení pouze na parlamentní úroveň, tedy na Poslaneckou sněmovnu a Senát.
Opoziční období (2013–2021) V březnu 2014 se stal novým předsedou STAN liberecký hejtman Martin Půta a prvním místopředsedou Petr Gazdík. Ve stejném roce STAN a TOP 09 kandidovali do Evropského parlamentu společně a získali 15,95 % hlasů, což jsou 4 mandáty. Za hnutí STAN se stal europoslancem místopředseda hnutí Stanislav Polčák.
V dubnu 2016 se stal předsedou hnutí opět Petr Gazdík, dosavadní předseda Martin Půta odstoupil z funkce kvůli svému trestnímu stíhání. Hnutí STAN ukončilo spolupráci s TOP 09 (důvodem byly například rozepře s novým předsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem). Nejdříve chtělo hnutí STAN zabránit tříštění hlasů v následných volbách vytvořením předvolební koalice s KDU-ČSL, tato koalice však nakonec zanikla předčasně. vlevo|náhled|Vedení hnutí při pietním aktu na Národní třídě v roce 2017. Zleva Vít Rakušan, tehdejší předseda Starostů Petr Gazdík a Jan Farský Před volbami do Poslanecké sněmovny 2017 Starostové změnili logo a poprvé kandidovali samostatně, celostátním lídrem pro volby se stal poslanec Jan Farský. Navzdory volebním průzkumům, které hnutí předpovídali výsledek nižší než je potřebných 5 %, Starostové nakonec pětiprocentní hranici překročili a získali 6 mandátů. Po volbách odešli do opozice.
V roce 2018 hnutí STAN výrazně uspělo v komunálních (nejvíce zvolených zastupitelů mezi politickými stranami) i senátních volbách (2. místo za ODS). Po vstupu dalších senátorů se v říjnu 2018 stal senátní klub Starostové a nezávislí nejsilnějším klubem v horní komoře Parlamentu. Od dubna 2019 stojí v čele hnutí poslanec a bývalý starosta Kolína a učitel Vít Rakušan, prvním místopředsedou je poslanec, advokát a bývalý starosta Semil Jan Farský. náhled|Kampaň Starostů v roce 2020 Úspěch Starostové zaznamenali i v krajských volbách 2020, kdy zvítězili ve Středočeském a v Libereckém kraji a při povolebních vyjednáváních získali čtyři hejtmanské posty. Hnutí STAN zvítězilo i ve druhém kole senátních voleb, následně získalo (po odchodu senátorů z TOP 09) druhý nejsilnější senátní klub. Následně začalo hnutí vyjednávat o koalici pro sněmovní volby v roce 2021.
Volební koalice s Pirátskou stranou a vláda Petra Fialy (od roku 2021)
V říjnu 2020 oznámilo hnutí Starostové a nezávislí zájem o vytvoření koalice dvou rovnoprávných partnerů s Českou pirátskou stranou pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2021 pod názvem Piráti a Starostové. V listopadu odsouhlasili Piráti ve stranickém hlasování vyjednávání o jednorázové volební koalici se STAN. Lídrem koalice Piráti + STAN do sněmovních voleb se v prosinci 2020 stal předseda Pirátů Ivan Bartoš, vicelídrem předseda STANu Vít Rakušan. Volební koalici se STAN schválila Pirátská strana hlasováním v lednu 2021.
náhled|vlevo|Vedení koalice Piráti a Starostové v květnu 2021: Vít Rakušan (vlevo) a Ivan Bartoš (vpravo)Na jaře 2021 byla koalice v pozici favorita voleb, postupně začala tato podpora ze strany veřejnosti klesat, a to především vlivem masivní dezinformační kampaně proti Pirátům, zejména ze strany premiéra Babiše. Heslem kampaně bylo Vraťme zemi budoucnost a Energie a zkušenost. V samotných volbách získala koalice obou stran 15,6 % hlasů a 37 poslaneckých mandátů. Pirátům z toho připadly 4 mandáty, zatímco hnutí STAN jich obdrželo 33. Tento výsledek vznikl především vlivem tzv. kroužkování, neboť kroužkující voliči výrazně preferovali kandidáty z řad Starostů. Starostové tak získali zdaleka nejvyšší počet poslanců ve své historii, jejich lídr, Vít Rakušan, rovněž získal celostátně nejvíce preferenčních hlasů, přeskočil tak dosavadního premiéra Babiše i zástupce vítězné koalice. Po volbách začali Starostové spolu s Piráty vyjednávat o vládě s vítěznou koalicí SPOLU. Koaliční smlouva byla zástupci pětikoalice podepsána 8. listopadu.
Vláda Petra Fialy Dne 17. prosince 2021 byla jmenovaná vláda Petra Fialy. Hnutí STAN v ní obsadilo čtyři resorty, včetně postu 1. místopředsedy vlády. V říjnu 2024 získalo po odchodu České pirátské strany z vlády také pátý rezort.
+PortfejMinistr/člen vládyNástup do úřaduOdchod z úřaduPrvní místopředseda vládyMinistr vnitraVít Rakušan17. prosince 202115. prosince 2025Ministr školství, mládeže a tělovýchovyPetr Gazdík17. prosince 202129. června 2022Vladimír Balaš29. června 20224. května 2023Mikuláš Bek4. května 202315. prosince 2025Ministr průmyslu a obchoduJozef Síkela17. prosince 20218. října 2024Lukáš Vlček8. října 202415. prosince 2025Ministr pro evropské záležitostiMikuláš Bek17. prosince 20214. května 2023Martin Dvořák4. května 202315. prosince 2025 Ministr pro místní rozvojPetr Kulhánek8. října 202415. prosince 2025 V prezidentských volbách v roce 2023 strana ve druhém kole podporovala zvoleného prezidenta Petra Pavla.
Volby do Evropského parlamentu 2024 Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 hnutí kandidovalo v koalici s hnutím SLK pod názvem Starostové a osobnosti pro Evropu. Kandidátku vedla bývalá prezidentská kandidátka Danuše Nerudová společně s Janem Farským. Heslo volební kampaně znělo „Aby se v Evropě řešily vaše starosti“. Program se soustředil na témata jako kvalita života v regionech, přívětivost Evropy pro mladé lidi, ochrana před migrací, potravinová soběstačnost, snižování emisí skleníkových plynů a vítězství v boji s dezinformacemi.
Koalice získala v těchto volbách 8,70 % hlasů a 2 mandáty pro Danuši Nerudovou a Jana Farského.
Program a hlavní politická témata náhled|Předseda strany Vít Rakušan roku 2023 K základním prioritám hnutí patří liberální a středopravicová politika. Hnutí podporuje evropskou integraci, ochranu životního prostředí a většinu z principů Green Dealu. Stav automobilové dopravy v hustěji osídlených městech starostové považují za neudržitelný, podporují redukci parkovacích míst a zvýšení ceny parkování.
Podle programu hnutí podporuje odpovědné hospodaření, kvalitní vzdělávací systém, péče o životní prostředí a zachování kulturního dědictví. Investice do vzdělání je zárukou budoucí prosperity, jež však musí být založena na zásadě šetrnosti (v nakládání s financemi, energetickými zdroji, ale i obezřetnými krajinnými zásahy). Hnutí Starostové podporuje princip subsidiarity, chce tedy, aby o věcech s místním dopadem rozhodovaly místní samosprávy, pokud je to efektivní. Dále se zasazuje o celkovou decentralizaci moci a omezení byrokracie. V otázkách ekonomiky státu se zasazuje o tržní principy s pouze nezbytným sociálním akcentem a nedotknutelnost soukromého vlastnictví.
Co nejdříve, ideálně v roce 2029, zamýšlejí Starostové zavést v Česku euro. Hnutí také podporuje zavedení stejnopohlavního manželství a zvýšení výdajů na obranu minimálně 2 % HDP. Hnutí Starostové má ve svém programu do voleb 2025 zavedení daně na slazené nápoje a zvýšení zdanění cigaret a alkoholu.
Rozpočtové určení daní Novela zákona o rozpočtovém určení daní (RUD), kterou STAN prosadili v parlamentu, jinak přerozdělila sdílené daně mezi konkrétní obce a města. Díky novele obce a města získaly více peněz do svých rozpočtů. Důvodem k prosazení novely byl ten, že rozdíl v příjmech na hlavu občana menší obce ve srovnání s Prahou byl ještě v roce 2006 6,5násobný. V roce 2012 novelu schválil parlament, která začala platit od začátku roku 2013. Výsledkem bylo snížení rozdílu příjmů obcí s Prahou na 3,2 násobek, reálně pak obce a města získaly do svých rozpočtů 12 miliard korun ročně.
Díky novele si ve svém rozpočtu polepšila i Praha a získala tak přes 600 000 korun za 1 rok.
Domovské právo Hnutí tvrdí, že o sociální podpoře pro lidi v nouzi by se nemělo rozhodovat na centrálních úřadech, ale v obci, kde daný člověk žije. Lidé v obci se lépe znají a vědí, kdo má na sociální dávky nárok, a kdo ne.