Maximus svobodný pán von Hauser ( Maximus Ferdinand Eurikus Maria Freiherr von Hauser) (9. července 1860 Štýrský Hradec – 15. února 1930 Vídeň) byl rakousko-uherský admirál. Jako absolvent námořní akademie sloužil u c. k. námořnictva od roku 1879, absolvoval několik cest kolem světa a jako důstojník dělostřelectva postupoval v hodnostech, uplatnil se i jako pedagog. V roce 1912 byl odeslán do penze v hodnosti kontradmirála, ale za první světové války byl znovu povolán do aktivní služby. Byl vysokým úředníkem v námořní sekci na ministerstvu války a v roce 1918 dosáhl hodnosti viceadmirála.
Biografie náhled|vlevo|SMS Babenberg, vlajková loď Maxima Hausera v letech 1908–1909 Byl synem c. k. generálmajora Heinricha Hausera (1800–1893).Heinrich von Hauser in: Biographisches Lexikon des Oesterreischichen Kaiserthumes dostupné online Studoval na reálkách ve Vídni a Klagenfurtu a v letech 1875–1879 na C. k. námořní akademii v Rijece. K námořnictvu vstoupil jako kadet v roce 1879 a na korvetě SMS Saida absolvoval v letech 1879–1880 cestu do Ameriky. V roce 1882 se zúčastnil potlačení povstání v Dalmácii a v roce 1884 získal hodnost praporčíka jako osobní pobočník admirála Aloise Pokorného.Kais. Königl. Militär Schematismus 1886; Vídeň, 1885; s. 967, 979 dostupné online Kromě služby na různých lodích vykonával také povinnosti u Hydrografického úřadu nebo arzenálu v Pule. V roce 1890 byl povýšen na poručíka II. třídy a mezitím také absolvoval kurz pro obsluhu torpéd. Mimo jiné sloužil na výcvikových lodích kadetů námořní akademie a byl také úředníkem u Námořního technického výboru.
Od roku 1899 působil v operační kanceláři námořní sekce na ministerstvu války a k datu 1. listopadu 1901 byl povýšen na korvetního kapitána.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die Kriegsmarine 1902; Vídeň, 1901; s. 1209 dostupné online Poté byl prvním důstojníkem na bitevní lodi SMS Árpád a od roku 1905 zástupcem velitele C. k. námořní akademie v Rijece, s kadety akademie absolvoval také plavby na výcvikové lodi SMS Saida. Dne 1. května 1906 byl povýšen na fregatního kapitánaSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die Kriegsmarine 1907; Vídeň, 1906; s. 1253, 1259 dostupné online a v letech 1907–1908 byl velitelem C. k. námořní akademie.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die Kriegsmarine 1908; Vídeň, 1907; s. 1267, 1273 dostupné onlinePřehled velitelů C. k. námořní akademie na webu moja-rijeka.eu dostupné online V roce 1908 se stal velitelem bitevní lodi SMS Kaiserin Elisabeth a v letech 1908–1909 byl v rámci záložní eskadry velitelem lodi SMS Babenberg.Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1909; Vídeň, 1909; s. 11, 170 dostupné online
náhled|vlevo|Hrobka rodiny Allmayer-Beck na hřbitově Hietzing ve Vídni Dne 1. ledna 1909 byl povýšen do hodnosti kapitána řadové lodiSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die Kriegsmarine 1911; Vídeň, 1910; s. 1362 dostupné online a v letech 1909–1911 byl přednostou I. odboru v námořní sekci na ministerstvu války.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1911; Vídeň, 1910; s. 331 dostupné onlineWAGNER, Walter: Die obersten Behörden der k.u.k. Kriegsmarine 1856-1918; Vídeň, 1961; s. 151 dostupné online V říjnu 1911 byl jmenován velitelem bitevní lodi SMS Radetzky a začátkem roku 1912 přeložen k námořnímu sborovému velitelství v Pule.Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1912; Vídeň, 1912; s. 10, 180 dostupné online Ke dni 1. března 1912 byl odeslán do penze,Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1913; Gotha, 1913; s. 354 dostupné online ale za první světové války znovu povolán do aktivní služby. V lednu 1915 byl znovu přidělen k námořní sekci na ministerstvu války, kde byl v letech 1916–1918 ředitelem operační kanceláře. Obdržel hodnost kontradmirála (1. listopadu 1916)Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1916; Vídeň, 1916; s. 181 dostupné online a nakonec byl těsně před zánikem monarchie povýšen na viceadmirála (1. listopadu 1918). K datu 1. ledna 1919 byl znovu penzionován.Služební postup Maxima Hausera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 66 dostupné online
Po zániku monarchie žil ve Vídni, jeho posledním bydlištěm byl dům č. p. 55 v ulici Untere Viaduktgasse ve čtvrti Landstraße.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1929; Gotha, 1929; s. 267 dostupné online Angažoval se ve veřejném životě mimo jiné jako viceprezident Rakouského námořního spolku (Österreichisches Marineverbandes, od roku 1924). Zemřel ve Vídni 15. února 1930 ve věku 69 let a je pohřben na hřbitově v Hietzingu v rodové hrobce spřízěné rodiny Allmayer-Beck.
Rodina V roce 1903 se na zámku Pleuna ve Štýrsku oženil s Mariannou von Allmayer (1877–1968), dcerou dvorního lékaře Friedricha Allmayera (1841–1905).Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1909; Gotha, 1909; s. 10 dostupné online Marianna byla sestřenicí rakouského předsedy vlády Maxe Wladimira Becka a v roce 1906 byla povýšena na baronku Allmayer-Beck.Rodina Allmayer-Beck na webu novanobilitas.eu dostupné online Angažovala se ve veřejném životě ve Vídni a byla členkou řady spolků. Manželství s Maximem Hauserem zůstalo bezdětné.
Maximův mladší bratr Johann von Hauser (1864–1942) sloužil také u námořnictva a za první světové války dosáhl hodnosti kapitána řadové lodi. Jejich sestra Henrietta (Hertha, 1862–1961) byla provdaná za právníka a dvorního advokáta Franze Sprunga, byla aktivistkou ženského emancipačního hnutí a členkou řady spolků a organizací.Biografie Herthy von Sprung dostupné online
Tituly a ocenění Od narození užíval šlechtický titul svobodného pána, který získal otec v roce 1850 za účast během revolučních bojů v letech 1848–1849.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1863; Gotha, 1863; s. 373–374 dostupné online Během služby u námořnictva se stal nositelem několika vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1918; Vídeň, 1918; s. 213 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Válečná medaile (1883) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1902) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž (1908) 60x60pixelů důstojnický kříž Řádu Františka Josefa s válečnou dekorací (1916) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy s válečnou dekorací (1918)
Zahraničí 60x60pixelů Řád Medžidie III. třídy (1905, Osmanská říše) 60x60pixelů důstojnický kříž Řádu Spasitele (1905, Řecko)
Odkazy Reference
Literatura SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 487–492 (heslo Maximus Freiherr von Hauser) ISBN 3-7648-2519-7
Kategorie:Rakousko-uherští admirálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Řádu Medžidie Kategorie:Nositelé Řádu Spasitele Kategorie:Příslušníci Rakousko-uherského námořnictva Kategorie:Narození 9. července Kategorie:Narození v roce 1860 Kategorie:Narození ve Štýrském Hradci Kategorie:Úmrtí 15. února Kategorie:Úmrtí v roce 1930 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení na hřbitově v Hietzingu Kategorie:Muži