Simon Lehnhart von Lenningsfeld (11. září 1844 Vídeň – 15. dubna 1919 Vídeň) byl rakousko-uherský admirál. U c. k. námořnictva sloužil od roku 1862, v mládí se zúčastnil několika válek, později absolvoval cesty kolem světa, zastával velitelské posty na různých válečných lodích a v roce 1893 byl povýšen do šlechtického stavu. Působil v námořní administraci i jako pedagog, služební postup završil jako prezident Námořní technické kontrolní komise (1899–1901). V roce 1902 odešel do penze v hodnosti kontradmirála.
Biografie náhled|vlevo|Křižník SMS Budapest, vlajková loď Simona Lehnharta v letech 1898–1899 Pocházel z vídeňské měšťanské rodiny, byl synem ekonoma Simona Lehnharta (1798–1864). Po absolvované reálce studoval jeden rok na vídeňské Polytechnice a v roce 1862 vstoupil k námořnictvu. Prošel průpravou na výcvikových lodích a v roce 1863 se stal kadetem, o rok později se na lodi SMS Kaiser zúčastnil dánsko-německé války (1864). Během války s Itálií se na fregatě SMS Donau zúčastnil bitvy u Visu (1866).Přehled velení rakouského námořnictva v bitvě u Visu dostupné online Kromě služby na dalších lodích působil také u námořnho arzenálu v Pule a jednotek námořní pěchoty.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1868; Vídeň, 1868; s. 770 dostupné online Mezitím v roce 1869 získal hodnost praporčíka.Kais. Königl. Militär Schematismus 1871; Vídeň, 1871; s. 898 dostupné online
V letech 1874–1876 se jako navigační důstojník na korvetě SMS Erzherzog Friedrich zúčastnil dvouleté cesty kolem světa.Rangs- und Eintheilungs-Liste S. M. Kriegs-Marine 1876; Vídeň, 1876; s. 80 dostupné online Cílem této expedice bylo navázání obchodních vztahů s Japonskem a Siamským královstvím, ale také astronomické pozorování přechodu Venuše mezi Zemí a Sluncem. Z domovského přístavu v Pule se výprava vydala přes nově vybudovaný Suezský průplav kolem břehů Indie a Číny. V Tokiu byla posádka lodi přijata k audienci císařem císařem Mucihitem. Z východní Asie pokračovala cesta přes Tichý oceán k břehům severní Ameriky se zastávkou v San Franciscu. Během další cesty kolem jižní Ameriky následovala další zastávka ve Valparaísu, přes Atlantský oceán s přistáním na Azorách a Alžíru se výprava vrátila v červnu 1876 do Puly.KONEČNÁ, Kateřina: Erwin hrabě Dubský: Život námořníka, sběratele a umělce 19. století; Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Brno, 2015 (magisterská diplomová práce); s. 47–49 dostupné online Po návratu z cesty byl přidělen k dělostřelecké komisi v PuleRangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1878; Vídeň, 1878; s. 66 dostupné online a v letech 1880–1881 byl prvním důstojníkem na staniční lodi SMS Taurus v Istanbulu.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1881; Vídeň, 1881; s. 73 dostupné online
V letech 1883–1886 působil v nižších funkcích v námořní sekci na ministerstvu války ve VídniRangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1885; Vídeň, 1885; s. 68 dostupné onlineKais. Königl. Militär Schematismus 1884; Vídeň, 1883; s. 917 dostupné online a mezitím postupoval v hodnostech (poručík II. třídy 1879,Kais. Königl. Militär Schematismus 1880; Vídeň, 1880; s. 814 dostupné online poručík I. třídy 1882).Kais. Königl. Militär Schematismus 1883; Vídeň, 1883; s. 906 dostupné online V letech 1886–1887 byl přidělen ke štábu eskadryRangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1886; Vídeň, 1886; s. 108 dostupné online a dalších několik let byl prvním důstojníkem na cvičné lodi SMS Novara. K datu 1. května 1890 získal hodnost korvetního kapitánaSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1891; Vídeň, 1890; s. 1052 dostupné online a krátce velel obrněné lodi SMS Kronprinzessin Erzherzogin Stephanie (1891). Dále vystřídal pozice šéfa štábu cvičné eskadry (1891–1892) a ředitele Centrálního námořního archivu (1894–1895).Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1895; Vídeň, 1895; s. 130 dostupné online Mezitím byl povýšen na fregatního kapitána (1. května 1894)Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1894; Vídeň, 1894; s. 1158 dostupné online a jako velitel fregaty SMS Donau vedl plavbu kadetů C. k. námořní akademie (1896). V letech 1897–1898 byl přidělen k Námořnímu technickému výboruRangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1898; Vídeń, 1898; s. 128 dostupné online a ke dni 1. listopadu 1897 byl povýšen na kapitána řadové lodi.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1899; Vídeň, 1898; s. 1136 dostupné online Od května 1898 do května 1899 byl velitelem bitevní lodi SMS BudapestRangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1898; Vídeń, 1898; s. 146 dostupné online a nakonec zastával funkci prezidenta Námořní technické kontrolní komise (1899–1901).Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1900; Vídeň, 1900; s. 279 dostupné online Na jaře 1901 byl odeslán na dlouhodobou dovolenou, k datu 1. května 1902 byl penzionován a při té příležitosti obdržel hodnost kontradmirála.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 103 dostupné online
Po odchodu do výslužby se trvale usadil ve Vídni.Ruhestands-Schematismus der österreichisch-ungarischen Armee für 1906; Štýrský Hradec, 1906; s. 170 dostupné onlineRangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1918; Vídeň, 1918; s. 213 dostupné online Zemřel 15. dubna 1919 ve věku 74 let a byl pohřben na hřbitově ve vídeňské čtvrti Hernals.
V roce 1878 se oženil s Marií Galimberti, z manželství se narodili dva synové. Starší Friedrich Josef (1879–1933) sloužil u c. k. námořnictva, ale ještě před první světovou válkou odešel do USA, kde se uplatnil jako manažer v průmyslu.
Tituly a ocenění V roce 1893 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem Edler von Lenningsfeld.Nobilitační diplom Simona Lehnharta na webu Rakouského státního archivu dostupné online Během služby u námořnictva se stal nositelem několika vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Almanach für die K.u.K. Kriegs-Marine 1903; Pula, 1903; s. 71 dostupné online
60x60pixelů Válečná pamětní medaile (1864) 60x60pixelů Medaile za statečnost (1866) 60x60pixelů Válečná medaile (1873) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1885) 60x60pixelů Vojenská záslužná medaile (1895) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž (1902) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908)
Zahraničí 60x60pixelů Řád Osmanie IV. třídy (1882, Osmanská říše) 60x60pixelů Řád Medžidie II. třídy (1897, Osmanská říše) 60x60pixelů Řád červené orlice II. třídy (1899, Německo)
Odkazy Reference
Literatura SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 118–121 (heslo Simon Lehnhart von Lenningsfeld) ISBN 3-7648-2519-7
Kategorie:Rakousko-uherští admirálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu Osmanie Kategorie:Nositelé Řádu Medžidie Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Rakouští cestovatelé Kategorie:Příslušníci Rakousko-uherského námořnictva Kategorie:Narození 11. září Kategorie:Narození v roce 1844 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 15. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1919 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení ve Vídni Kategorie:Muži