Theodor von Winterhalder ( Theodor Ritter von Winterhalder) (25. listopadu 1861 Vídeň – 14. března 1941 Burgau) byl rakousko-uherský admirál. Jako absolvent námořní akademie sloužil u c. k. námořnictva od roku 1880, celoživotně se zajímal o technické obory a prosazoval zavádění novinek v námořnictvu. Vyznamenal se především jako důstojník rakousko-uherského kontingentu v rámci mezinárodních operací v potlačení boxerského povstání v Číně (1900–1901). Uplatnil se také jako spisovatel a v letech 1910–1913 byl šéfem námořní rozvědky. V roce 1913 byl penzionován, ale na začátku první světové války byl znovu povolán do aktivní služby. Působil jako námořní poradce u vrchního velení armády a v roce 1916 byl povýšen do hodnosti kontradmirála. Po zániku monarchie žil v soukromí ve Štýrsku.
Životopis náhled|vlevo|Křižník SMS Zenta, na němž se Theodor von Winterhalder zúčastnil boxerského povstání v Číně (1900–1901) Byl synem architekta Josefa Winterhaldera (1813–1888), vrchního stavebního rady ve Vídni.Josef von Winterhalder in: Österreichisches Biographisches Lexikon dostupné online Studoval na gymnáziu ve Vídni a v letech 1876–1880 absolvoval C. k. námořní akademii v Rijece. K námořnictvu vstoupil jako kadet v roce 1880Almanach für die K.u.K. Kriegs-Marine 1886; Pula, 1885; s. 292 dostupné online a další průpravu získal na cvičné lodi SMS Novara (1882). V letech 1883–1884 sloužil na parníku SMS Taurus, který byl staniční lodí v Istanbulu. V roce 1884 získal hodnost praporčíkaKais. Königl. Militär Schematismus 1885; Vídeň, 1884; s. 940 dostupné online a dva roky byl úředníkem v námořní sekci na ministerstvu války. V letech 1887–1889 absolvoval dvouletou cestu přes Perský záliv a Indický oceán do východní Asie na korvetě SMS Fasana kapitána Emila Wohlgemutha.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1887; Vídeň, 1887; s. 110 dostupné online Po návratu sloužil jako instruktor na cvičné lodi SMS Schwarzenberg a v letech 1891–1892 absolvoval kurz pro obsluhu torpéd na cvičné lodi SMS Alpha.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1892; Vídeň, 1892; s. 124 dostupné online
Postupoval v hodnostech (poručík II. třídy 1891Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1893; Vídeň, 1893; s. 1113 dostupné online, poručík I. třídy 1894)Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1895; Vídeň, 1894; s. 1096 dostupné online, uplatňoval se jako torpédový důstojník a velitel menších plavidel typu torpédových člunů, sloužil u štábu eskadry a v letech 1895–1899 byl zaměstnán u operační kanceláře námořní sekce na ministerstvu války.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1898; Vídeň, 1898; s. 111 dostupné online V roce 1899 odplul jako dělostřelecký důstojník na křižníku SMS Zenta do ČínyRangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1900; Vídeň, 1900; s. 159 dostupné online, kde se zúčastnil mezinárodního zákroku proti boxerskému povstání.Plavby válečných lodí c. k. námořnictva na webu kriegsmarine.hu, s. 75–76 dostupné online V Pekingu krátce setrval jako velitel dělostřelectva vojenské jednotky vyloděné na pevninu pro ochranu západoevropských diplomatických zastoupení (1900). Jeho aktivity nabyly na významu především po smrti velitele Zenty kapitána Eduarda Thomanna (1853–1900), který byl zavražděn čínskými povstalci. Winterhalder již tehdy proslul utajováním komunikace, kterou později zužitkoval v námořní rozvědce (své zprávy z Číny posílal v chorvatštině).SKŘIVAN, Aleš a kolektiv: Zdvořilý nezájem. Ekonomické a politické zájmy Rakouska-Uherska na Dálném východě 1900–1914; Praha, 2014; s. 106–107, 109–110 ISBN 978-80-86781-23-5 Do Evropy se vrátil jako instruktor na cvičné lodi SMS Donau (1901)Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1901; Vídeň, 1901; s. 159 dostupné online a po návratu byl znovu přidělen k námořní sekci na ministerstvu války, kde měl za úkol sepsat pojednání o svém pobytu v Číně (1901–1902).
náhled|vlevo|Bitevní loď SMS Budapest, na níž Theodor von Winterhalder sloužil jako zástupce velitele (1902–1903) V letech 1902–1903 byl prvním důstojníkem na bitevní lodi SMS BudapestRangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1903; Vídeň, 1903; s. 163 dostupné online a k datu 1. listopadu 1903 byl povýšen na korvetního kapitána.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1905; Vídeň, 1904; s. 1221 dostupné online V dalších letech působil u sborového námořního velitelství v Pule nebo Námořního technického výboru (1906–1909)Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1908; Vídeň, 1907; s. 314 dostupné online, byl také šéfem štábu divize. V hodnosti fregatního kapitána (1. května 1907)Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1908; Vídeň, 1907; s. 1273 dostupné online byl na lodi SMS Pelikan velitelem torpédové sekce křižníkové flotily (1909).Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1909; Vídeň, 1909; s. 170 dostupné online V letech 1909–1910 byl prezidentem Námořní technické kontrolní komise (Maritim-technische Kontrol-Kommission)Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1910; Vídeň, 1909; s. 338 dostupné online a k datu 1. listopadu 1909 získal hodnost kapitána řadové lodi.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1910; Vídeň, 1909; s. 1346 dostupné online V letech 1910–1913 byl ředitelem námořních zpravodajských služeb (Marine-Evidenzbureau)Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1913; Vídeň, 1912; s. 343 dostupné onlineRang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1912; Vídeň, 1912; s. 168 dostupné online a v září 1913 byl penzionován.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 203 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1914; Vídeň, 1914; s. 1269 dostupné online
Na začátku první světové války byl znovu povolán do aktivní služby a na ministerstvu války byl v srpnu 1914 pověřen vedením šifrovací kanceláře (Chiffrier-Büro), v níž zúročil své předchozí působení v námořní rozvědce. Od listopadu 1915 byl referentem pro námořnictvo u vrchního velení armády a k datu 1. května 1916 získal hodnost kontradmirála.Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1916; Vídeň, 1916; s. 182 dostupné online Ještě před koncem války byl v červenci 1918 přeložen do stavu záloh a od té doby žil v soukromí.
Celoživotně se vzdělával v technických oborech a prosazoval zavádění technických novinek u námořnictva. Publikoval také několik odborných článků, jeho nejvýznamnější prací byla kniha Die Österreichisch-Ungarische Kriegsmarine Im Weltkriege, vydaná v roce 1921 v Mnichově.dostupné online a jeho aktivity s mezinárodním přesahem mu vynesly řadu ocenění i v zahraničí. Veřejného života se zúčastňoval také jako člen Rakouské společnosti pro podporu lodní dopravy (Österreichischer Flottenverein). Po rozpadu monarchie se usadil ve VídniGothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1921; Gotha, 1920; s. 508 dostupné online, později žil v Burgau ve Štýrsku.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1939; Gotha, 1939; s. 288 dostupné online Zde také zemřel 14. března 1941 ve věku 79 let a byl pochován na hřbitově St Leonhard ve Štýrském Hradci.
V roce 1895 se oženil s baronkou Hedwig Lazariniovou (1863–1939), dcerou c. k. podplukovníka Johanna Lazariniho.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1905; Gotha, 1904; s. 421 dostupné online Z manželství se narodila dcera Ida (1896–1920) a syn Wilhelm (1898–1967), který po druhé světové válce přesídlil do Argentiny.
Tituly a ocenění Po nobilitaci svého otce v roce 1879 užíval šlechtický titul rytíře (Ritter von Winterhalder). Během služby u námořnictva se stal nositelem řady vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 332 dostupné onlineRangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1918; Vídeň, 1918; s. 214 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Válečná medaile (1883) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž (1899) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy s válečnou dekorací (1900) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1905) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů Vojenská záslužná medaile (1908) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1916) 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací (1917) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1918)
Zahraničí 60x60pixelů Řád pruské koruny III. třídy (1895, Německo) 60x60pixelů Řád siamské koruny IV. třídy (1895, Siam) 60x60pixelů důstojník Řádu čestné legie (1901, Francie) 60x60pixelů důstojník Řádu Leopolda (1902, Belgie) 60x60pixelů komandér Řádu italské koruny (1902, Itálie) 60x60pixelů Řád sv. Stanislava II. třídy (1907, Rusko) 60x60pixelů Řád vycházejícího slunce V. třídy (1907, Japonsko) 60x60pixelů Námořní záslužný kříž III. třídy (1913, Španělsko) 60x60pixelů Železný kříž II. třídy (1916, Německo) 60x60pixelů Železný kříž I. třídy (1917, Německo) 60x60pixelů Válečná medaile (1917, Osmanská říše)
Odkazy
Reference
Literatura SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl III. 1915–1924; Biblio Verlag Osnabrück, 2005; s. 36–42 (heslo Theodor von Winterhalder) ISBN 3-7648-2520-0
Externí odkazy Theodor von Winterhalder in: Österreichisches Biographisches Lexikon
Kategorie:Rakousko-uherští admirálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Důstojníci Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Nositelé Řádu italské koruny Kategorie:Nositelé Řádu thajské koruny Kategorie:Nositelé Řádu vycházejícího slunce Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Nositelé Námořního záslužného kříže (Španělsko) Kategorie:Rakouští cestovatelé Kategorie:Rakouští spisovatelé Kategorie:Příslušníci Rakousko-uherského námořnictva Kategorie:Narození 25. listopadu Kategorie:Narození v roce 1861 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 14. března Kategorie:Úmrtí v roce 1941 Kategorie:Pohřbení ve Štýrském Hradci Kategorie:Muži