Řečkovice (německy či , v hantecu Řečky nebo Řečkany) jsou městská čtvrť na severním okraji statutárního města Brna. Její katastrální území má rozlohu 6,68 km². Původně samostatná obec byla k Brnu připojena v roce 1919, od 24. listopadu 1990 je součástí samosprávné městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora. Žije zde přes 14 000 obyvatel.
Charakteristika náhled|vpravo|Kostel sv. Vavřince náhled|vpravo|Náhrobník Krištofa Bola z Jurochu (+1573) pocházející z hrobky pod kostelem, nyní umístěný na vnější zdi náhled|vpravo|Řečkovický zámek, nyní radnice náhled|vpravo|Řečkovice na mapě stabilního katastru 1826/1834 Řečkovice, jimiž procházejí významné silniční a železniční dopravní trasy, mají v současnosti městský charakter. Sídlí zde i úřad městské části Brno-Řečkovice a Mokrá hora. Značnou část zástavby Řečkovic tvoří kvalitní rodinné domy, vedle nich se zde vyskytují i panelové domy. Na východě katastru Řečkovic se za železniční zastávkou na trati spojující Brno s Tišnovem rozkládá rozsáhlý průmyslový areál někdejší farmaceutické společnosti Lachema. Kromě něj jinak východní polovinu katastru tvoří již pouze rozlehlé lesy Soběšické vrchoviny. V nich se v údolí potoka Kubelína nedaleko katastru Soběšic nachází přírodní památka Soběšické rybníčky.
Historický přehled První písemná zmínka o Řečkovicích pochází z roku 1277, kdy Přemysl Otakar II. daroval řečkovický dvůr svatojánské kapli na Špilberku (tedy johanitům). V roce 1300 správu nad obcí (Reskowiz) přebral Řád německých rytířů, v roce 1331 pak starobrněnské cisterciačky. V roce 1422 byly Řečkovice husity vypáleny.
V roce 1408 řečkovický dvůr koupil za 300 hřiven od markraběte Jošta Václav Ház z Černovic, měšťan brněnský. Ten jej v roce 1437 prodal Martinu Permanovi a jeho manželce Kordule.
V roce 1464 dědic Václav Perman prodal Řečkovice Hanuši Ryšánovi z Modřic, měšťanu brněnskému a jeho manželce Kateřině. Tito manželé je prodali 15.9. 1499 Štěpánu Karnarovi. Po jeho smrti postoupil roku 1522 jeho syn František Karnar Řečkovice bratru Štěpánovi, který je odkázal dceři Markétě.
Markéta z Řečkovic byla třikrát vdaná, poprvé za Martina Hýbla, měšťana brněnského, poté za Ekharta Manduwle z Arnhauzu a nakonec za Krištofa Bola z Aurochu, který odkázal Řečkovice roku 1573 svým dcerám Salomeně a Aleně.
Salomena Bolová přijala roku 1578 na spolek nejdříve svého manžela Fridricha Pfefferkorna z Ottopachu a po jeho smrti druhého manžela Konrada Hetzera z Aurochu. Když Salomena zemřela, její děti Václav, Jiří, Zuzana, Alena, Kateřina a Johana prodali počátkem 17. století panství Vilémovi st. Dubskému z Třebomyslic, nejvyššímu sudímu Markrabství moravského.
Po bitvě na Bílé Hoře získali v roce 1623 řečkovické panství jezuité, kteří se obec snažili rekatolizovat. Protestanté se ještě dlouho poté potají scházeli v některých mlýnech na říčce Ponávce. Jezuité v Řečkovicích zřidili mimo jiné i pivovar. V roce 1773 byl jezuitský řád zrušen a řečkovické panství přešlo pod Studijní fond. V roce 1784 byla založena Mokrá Hora.
V roce 1826 panství koupil Josef Schindler za 139 000 zlatých. Po prusko-rakouské válce vypukla v roce 1866 v Řečkovicích epidemie cholery. V roce 1892 byl provoz zdejšího pivovaru ukončen. V roce 1905 odkoupil zámek s velkostatkem Alois Schönburg-Hartenstein, řečkovický zámek se změnil na pouhé správní centrum velkostatku. V roce 1923 koupil zámek Arnold Skutezky, mecenáš a sběratel.
Za druhé světové války byl v Řečkovicích silný odboj, který zaplatilo životem 36 mužů a žen. Válka připravila o život dalších 39 řečkovických občanů. V Řečkovicích se skrývali výsadkáři Operace Silver B.
Řečkovice byly osvobozeny až 9. května 1945 Rudou a rumunskou armádou. Padlo zde 64 rudoarmějců. Německých vojáků bylo v okolních lesích pohřbeno více než 100.
Koncem 60. let 20. století byla východně od železniční tratě vybudována chemická továrna Lachema, po jejíž likvidaci v roce 2011 se v areálu usídlily menší společnosti, převážně medicínské. V letech 1970–1977 vzniklo východně od Měřičkovy a Žitné ulice v těsném sousedství se starou zástavbou sídliště Novoměstská. V jeho blízkosti pak v 80. letech vznikl východní silniční obchvat, tzv. Svitavská radiála.
Územní vývoj, katastrální území Jádro Řečkovic se rozkládá v okolí dnešního Palackého náměstí východně od dnešní ulice Terezy Novákové. Řečkovice velice utrpěly při obléhání Brna Švédy. V důsledku tohoto obléhání Brna pak Řečkovice až do 18. století stagnovaly a nedocházelo k rozšiřování zástavby. Na území řečkovického katastru se v minulosti nacházelo i několik různě velkých rybníků, z nichž největší, zvaný Dolní, se rozkládal na jihovýchodě katastru Řečkovic na místě nezastavených ploch v lokalitě Podhájí. Další rybník se nacházel na Palackého náměstí v jižním sousedství zdejšího kostela sv. Vavřince.
Od 90. letech 19. století začíná novodobý rozvoj Řečkovic, na němž se podílelo především nezemědělské obyvatelstvo, jako například dělníci z brněnských a královopolských továren. Před rokem 1918 se začíná řečkovická zástavba rozšiřovat směrem k Mokré Hoře, ale i západním a jižním směrem podél tzv. císařské silnice v linii dnešních ulic Banskobystrické a Terezy Novákové.
K Brnu byly Řečkovice připojeny 16. dubna 1919. Až do radikální druhé katastrální reformy Brna ze druhé poloviny 60. let 20. století, však měly Řečkovice poněkud jiné katastrální hranice než v současnosti. Na jihu končily nejjižnějšími domy v Banskobystrické ulici; Kuřimská ulice, zrušená cihelna v Podpěrově ulici a zahrádky na severozápadě moderního řečkovického katastru náležely původně k sousedním Medlánkám, zatímco Palackého třída a nejjižnější části ulic Vránovy, Novoměstské, Sportovní a Žitné náležely původně ke Královu Poli. K Řečkovicím naopak původně patřily okrajové části moderního katastru Mokré Hory a některé zemědělské pozemky na jihu moderního katastru Ivanovic.
Řečkovice sousedí na západě s katastrálními územími Jinačovice a Medlánky, na jihu s Královým Polem, na jihovýchodě se Sadovou, na východě se Soběšicemi, na severu s Ivanovicemi, Jehnicemi a Mokrou Horou.
Obyvatelstvo +Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)1869188018901900191019211930195019611970198019912001201120217919311 0641 2892 1762 4104 3555 5426 2336 80617 10915 21614 30414 58514 262
Osobnosti Stanislav Kostka Neumann (1875 – 1947), novinář a básník, Eduard Kadlec (1880 – 1961), voják, generál, legionář, zemský velitel pro Moravu a Slezsko, Gustav Nezval (1907 – 1998), herec, Eduard Cupák (1932 – 1996), herec, Franta Kocourek (1947 – 1991), herec a silák
Pamětihodnosti Řečkovický zámek Kostel svatého Vavřince Sbor Páně církve československé Řečkovické podzemí
Správní vývoj od roku 1945 do 31. prosince 1946 – území moderního katastrální území Řečkovice bylo podle tehdejších katastrálních hranic v působnosti brněnských místních národních výborů Řečkovice, Královo Pole (jih moderního katastru Řečkovic), Medlánky ''(jihozápadní a severozápadní okraj moderního katastru Řečkovic) a mimobrněnského místního národního výboru Ivanovice u Brna. od 1. ledna 1947 do roku 1949 – téměř celé moderní katastrální území Řečkovice náleželo do městského obvodu Brno IV., spravovaného z Králova Pole, zatímco malá část moderního katastru zůstávala nadále součástí obce Ivanovice u Brna. od roku 1949 do roku 1964 – správní rozdělení řečkovického katastru zůstávalo stejné jako v předchozím období, pouze docházelo ke změně názvu městského obvodu, který se z počátku nazýval Brno VII, od roku 1954 Brno V. od roku 1964 do 25. listopadu 1971 – tehdejší katastr Řečkovic tvořil spolu s tehdejšími katastrálními územími Medlánky a Mokrá Hora městskou část Řečkovice s vlastním místním národním výborem, zatímco severní okraj katastru byl nadále součástí obce Ivanovice u Brna. Pro změnu tehdy královopolské pozemky nadále zůstávaly součástí městského obvodu Brno V. od 26. listopadu 1971 do 20. září 1972 – městská část Řečkovice, jež byla od 26. listopadu 1971Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 10, č. 20/1971, str 153 přejmenována na Brno VI-Řečkovice (a od 1. května 1972Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 6, č. 10/1973, str. 56 na Brno-Řečkovice) byla nyní vymezena celým územím moderních městských částí Brno-Ivanovice, Brno-Jehnice, Brno-Ořešín a Brno-Řečkovice a Mokrá Hora. od 21. září 1972 do 23. listopadu 1990 – předchozí městská část Brno-Řečkovice byla začleněna do městského obvodu Brno V spravovaného z Králova Pole. od 24. listopadu 1990 – Řečkovice a Mokrá Hora jsou součástí moderní samosprávné městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora.
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Brno-Řečkovice a Mokrá Hora Kategorie:Místní části Brna Kategorie:Katastrální území v Brně