Třesavka velká (Pholcus phalangioides) je pavouk z čeledi třesavkovití.

Vědecká synonyma Aranea phalangoides Fuesslin, 1775 Pholcus lambertoni Millot, 1946 Pholcus litoralis L. Koch, 1867 Pholcus phalangoides Fuesslin, 1775 náhled|Samička s vajíčky náhled|Samička s mladými náhled| náhled|Kmitání sítí a tělem Popis Třesavka velká dosahuje velikosti těla 7–12 mm (z toho hlavohruď 3 mm), ovšem působí mnohem větší kvůli dlouhým končetinám (v rozpětí i více než 5 cm).

Nápadný pavouk s bizarním vzhledem. Hlavohruď je kruhovitá, vpředu s vystouplým očním hrbolkem, na kterém jsou oči uspořádány po třech na obou stranách (dvě triády) a mezi nimi uprostřed se nachází jeden pár očí zřetelně menších. Ve středu hlavohrudi je jednolitá tmavá skvrna. Sternum je jednobarevné, šedavé. Zadeček je protáhlý, ovšem samice, které čekají mladé, mají zadeček oválný. Na svrchní straně zadečku bývají tmavší skvrnky (stigmata), zejména u samců. Na kloubech noh jsou tmavší skvrnky. Celkové zbarvení je šedavé, béžové.

Vzhledově, zejména dlouhýma nohama, připomíná sekáče – tak získala třesavka druhové vědecké jméno phalangioides (sekáči – Phalangioidea). Ovšem při bližším pohledu je zřetelně viditelné rozdělení těla (tenkou stopkou) na hlavohruď a zadeček. Také na rozdíl od sekáčů umí tkát sítě.

Výskyt Je hojná na mnoha místech Evropy, přičemž v severních částech střední Evropy je vzácnější.

V České republice je doložena od roku 1959, první nález pochází ze Semil z obchodu s ovocem a zeleninou (Jan Buchar).DOLEJŠ, Petr. Revize třesavek Pholcus phalangioides v Národním muzeu. Pavouk: zpravodaj České arachnologické společnosti [online]. 2017, prosinec, č. 43, s. 7. ISSN 1804-7254. Dostupné z: https://arachnology.cz/dl/13665BUCHAR, Jan a KŮRKA, Antonín. Naši pavouci. 2., uprav. vyd. Praha: Academia, 2001.

Ekologie Třesavka velká je nepůvodní druh zavlečený do Evropy ze Středomoří a rychle se rozšiřuje ve střední Evropě.

Dle dat České arachnologické společnosti byla v ČR nejčastěji pozorována samice, a to v květnu, v nadmořské výšce 300–350 m v interiéru budov.Pholcus phalangioides (Fuesslin, 1775) [třesavka velká]. In: Česká arachnologická společnost [online]. ©2008–2018 [cit. 9. 10. 2018]. Dostupné z: https://arachnology.cz/druh/pholcus-phalangioides-588.html

Jedná se o synantropní druh, který se vyskytuje převážně v budovách, hlavně ve vyhřívaných a suchých sklepích, v obytných místnostech, také v kůlnách, garážích atp. Přezimuje výhradně v nezamrzajících prostorách. Ve volné přírodě ho téměř nenalezneme.

Zpravidla na rozhraní stěny a stropu snová řídké sítě s nepravidelně uspořádanými vlákny a zavěšuje se hřbetem dolů, přichycena koncovými drápky končetin. Při vyrušení rozkmitá tělo zavěšené v síti (odtud český název rodu třesavka a čeledi třesavkovití), takže se v zorném poli případného predátora rozostří a nelze ji téměř postřehnout.

Třesavka rozkmitá síť tak, že se pevně drží všema nohama sítě a přenáší váhu těla z jedné strany na druhou. Frekvence se pohybuje mezi 6 až 8 Hz a rozkmit je asi jeden centimetr na každou stranu. Kmitání může trvat i několik minut. Na každé další vyrušení reaguje třesavka novým kmitáním.PATOČKA, Jiří. Třesavka velká není totéž co velká třesavka. In: Toxicology [online]. 16.05. 2006 [cit. 2025-12-16]. Dostupné z: https://www.toxicology.cz/modules.php?name=News&file=print&sid=38

V interiéru se s ní lze setkat po celý rok. K páření dochází od května. Samice poté naklade okolo 30 vajíček, která řídce obalí pavučinovými vlákny a lepivým sekretem do malé kuličky. Tento „kokon“ nosí samice v chelicerách. Po vylíhnutí se malí pavoučci drží nějaký čas v blízkosti matky, poté se osamostatní.MACHAČ, Ondřej. Pholcus phalangoides – třesavka velká. In: Natura Bohemica: příroda České republiky [online]. 25. 1. 2009 [cit. 2025-12-16]. Dostupné z: http://www.naturabohemica.cz/pholcus-phalangoides/?

Živí se hmyzem (např. rybenkami), stínkami a také jinými pavouky včetně třesavky sekáčovité, druhu v ČR původního, nebo pokoutníky. Ulovenou kořist zabalí – drží ji třetím párem nohou a omotává ji vláknem pomocí čtvrtého páru nohou. Usmrcuje ji poměrně silným jedem. Současně s ním vstříkne do těla kořisti trávicí enzymy, takže potravu přijímá natrávenou (mimotělní trávení); po chvíli z těla vysaje řídkou kašovitou hmotu. Zvláštností je neuvěřitelně výkonný savý žaludek (např. pakomára vysaje jedním otvorem v jeho noze).DOLEJŠ, Petr. Pavouci v lidských obydlích – 1. díl. In: Muzeum 3000: zpravodajský portál Národního muzea pro 3. tisíciletí [online]. 11. 1. 2017 [cit. 9. 10. 2018]. Dostupné z: http://muzeum3000.nm.cz/clanek/pavouci-v-lidskych-obydlich-%E2%80%93-1-dil REICHHOLF-RIEHM, Helgard. Hmyz a pavoukovci. Praha: Ikar, 1997, s. 254. .

Jed třesavky velké působí i na případné predátory, viz lehké přiotrávení pouštního pavoukovce solifugy, která třesavku pozřela. Člověku však jed třesavky neublíží – třesavka není schopná prokousnout lidskou kůži.

Výsledky studie Novotného a Huly naznačují, že třesavka velká může negativně ovlivnit populace původních českých druhů pavouků, protože dospělci konzumují mláďata jiných druhů. To může mít škodlivý účinek na budoucí populace původních synantropních druhů. Testováno bylo pět druhů: skákavka skleníková (Hasarius adansoni), třesavka Simonova (Psilochorus simoni), snovačka skleníková (Parasteatoda tepidariorum), pokoutník tmavý (Tegenaria atrica) a pokoutník domácí (Tegenaria domestica).NOVOTNÝ, Břetislav a HULA, Vladimír. Is araneophagy a reason for the spread of the Daddy Long-legs spider Pholcus phalangoides? 30th European Congress of Arachnology, Nottingham, Nott. University, 20.–25. 8. 2017.

Odkazy

Reference

Literatura BELLMANN, Heiko a kol. Pavoukovci a další bezobratlí. Přel. a doplnil Antonín Kůrka. Praha: Knižní klub, 2003. Zoologická encyklopedie. (soubor), . BUCHAR, Jan a KŮRKA, Antonín. Naši pavouci. 2., uprav. vyd. Praha: Academia, 2001. . DOLEJŠ, Petr. Revize třesavek Pholcus phalangioides v Národním muzeu. Pavouk: zpravodaj České arachnologické společnosti [online]. 2017, prosinec, č. 43, s. 5–7. ISSN 1804-7254. Dostupné z: https://arachnology.cz/dl/13665 KŮRKA, Antonín et al. Pavouci České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2015. 621 s. Atlas. ISBN 978-80-200-2384-1. NOVOTNÝ, Břetislav a HULA, Vladimír. Is araneophagy a reason for the spread of the Daddy Long-legs spider Pholcus phalangoides? [Je araneofagie příčinou šíření dlouhonohého pavouka Pholcus phalangoides?] Posterová prezentace projektu. 30th European Congress of Arachnology, Nottingham (Anglie), Nottinhgam University, 20.–25. 8. 2017. Projekt podpořený grantem IGA FA MENDELU Brno č. IP_29/2016. Souhrn dostupný na: https://mafiadoc.com/august-20-25-2017-university-of-nottingham-a-uk_5a14f9771723dd5e1465b2cb.html PATOČKA, Jiří. Třesavka velká není totéž co velká třesavka. In: Toxicology [online]. 16.05. 2006 [cit. 2025-12-16]. Dostupné z: https://www.toxicology.cz/modules.php?name=News&file=print&sid=38 REICHHOLF-RIEHM, Helgard. Hmyz a pavoukovci. Překlad František Krampl a Jaroslav Marek. Praha: Ikar, 1997. 287 s. Průvodce přírodou. .

Video Pavouci Česka. Třesavka velká (Pholcus phalangioides) vs. ruměnice pospolná (Pyrrhocoris apterus). In: Youtube [online]. Publikováno 25. 4. 2016 [cit. 9. 10. 2018]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=FT2SkhUbuEg

Externí odkazy

Pavouci Česka na youtube Pholcus Ekdyze (třesavka svlékání)

Kategorie:Třesavkovití