Villefranche sur Mer (výslovnost: [vilfranš syr mer], italsky Villafranca Marittima) je francouzská obec v departmentu Alpes-Maritimes v regionu Provence-Alpes-Côte d’Azur, ležící v oblasti Francouzské riviéry, přibližně 30 kilometrů západně od hranic s Itálií. Žije zde obyvatel.

Obec je oblíbeným přímořským letoviskem, zejména pro movité návštěvníky, neboť ceny nemovitostí jsou zde jedny z nejvyšších ve Francii. Zachovalý ráz starého přístavu, okolní pláže a výhledy na poloostrov Cap-Ferrat z obce dělají populární destinaci pro výletní lodě, jejichž množství však bývá omezováno, a jedno z ikonických míst Azurového pobřeží.

Poloha Villefranche-sur-Mer se pyšní mimořádně lukrativní polohou. Na východ sousedí s metropolí Francouzské riviéry, městem Nice, na jih s „poloostrovem miliardářů“ Saint-Jean-Cap-Ferrat a na východ s letoviskem Beaulieu-sur-Mer a obcí Éze. Samotná obec leží v kopci svažujícím se až k uzavřenému přírodnímu zálivu.

Sousední obce

Historie vlevo|náhled|Typická ulice obce Villefranche-sur-Mer i s přilehlou oblastí bylo osídleno již ve starověku – nejprve Ligury a později Římany, kteří využívali místní záliv jako bezpečné kotviště. Významný rozvoj obce však nastal až ve středověku, když roku 1295 založil městečko neapolský král Karel II. z Anjou. Novým obyvatelům udělil výsady a svobody, což reflektoval i název města – Villefranche, tedy „svobodné město“.

Díky své strategické poloze mezi Francií a Itálií se Villefranche brzy stalo důležitým přístavem, o který soupeřily mocné země. Od 14. století se nad ním střídavě snažili získat kontrolu Savojsko, Francie i Janovská republika. V 16. století nechal vévoda ze Savojska vybudovat citadelu Saint-Elme a další opevnění, která měla chránit město před nájezdy z moře i útoky osmanských pirátů.

Velký zlom nastal v 19. století, kdy bylo celé hrabství Nice včetně Villefranche po plebiscitu roku 1860 připojeno k Francii. V té době začal přístav sloužit také jako základna pro ruské carské námořnictvo. O století později se zde usadila americká flotila, která využívala místní záliv až do roku 1966. Po jejím odchodu se již Villefranche naplno proměnilo v přímořský resort.

Charakteristika náhled|Kaple Saint-Pierre Pro Villefranche-sur-Mer je příznačné zachovalé historické jádro obce, které je tvořeno spletí úzkých křivolakých uliček. Ty jsou lemovány pestrobarevnými opravenými středomořskými domy, nalezneme zde i katolický kostel Saint-Michel de Villefranche-sur-Mer. Zajímavostí je téměř úplně krytá ulice rue Obscure ze 13. století. Uličky se postupně svažují ke starému přístavu, kde je vybudována promenáda s prvotřídními restauracemi a kavárnami. Nachází se zde rovněž bohatě zdobená kaple Saint-Pierre, na jejíž dekoraci se podílel Jean Cocteau. Jachty a plachetnice však již kotví v novém přístavu, jenž leží v jihozápadní části sídla.

Naopak směrem na severovýchod se táhne rozlehlá písečná a oblázková pláž Plage des Marinieres, která skýtá panoramatické pohledy na starý přístav Villefranche i na sousední poloostrov Cap-Ferrat. Nad ní se nachází vlakové nádraží, které propojuje Villefranche s Nice a dalšími letovisky Azurového pobřeží.

Vývoj počtu obyvatel

Obec v kultuře Díky své unikátní lokaci a atmosféře Villefranche po léta přitahovalo malíře a později i filmaře. Natáčela se zde například Hitchcockova krimikomedie Chyťte zloděje (1955), bondovka Nikdy neříkej nikdy (1983), komedie Honba za klenotem Nilu (1985), oceňovaný thriller Ronin (1998) či Prázdniny pana Beana (2007). Jedno ze svých alb zde nahrávala kapela The Rolling Stones.

Odkazy

Reference

Související články Seznam obcí v departementu Alpes-Maritimes

Externí odkazy

Oficiální stránky obce

Kategorie:Obce v departementu Alpes-Maritimes Kategorie:Přímořská letoviska ve Francii