Qau el-Kebir nebo El Etmannyieh je vesnice na východním břehu Nilu v provincii Asjút v oblasti středního Egypta. Arabský název Qau pochází z koptského slova tkooy nebo tkuoy, které sahá až ke staroegyptskému Dw QAw – „vysoká hora“, které původně odkazovalo na hory ve východní poušti, ale od pozdního období se používalo k pojmenování města. Nachází se u místa ve starověkém Egyptě známého jako Tjebu nebo Tkow. V řeckém a římském Egyptě se jmenovalo Antaeopolis podle svého ochranitelského božstva, boha války známého pod jménem Antaios. Je součástí archeologické lokality v délce několika kilometrů, tvořené několika dalšími vesnicemi, na které byly nalezeny stopy raně neolitické kultury (badárská kultura).
V Qau el-Kebir bylo objeveno rozsáhlé pohřebiště s hrobkami ze všech období starověké egyptské historie od prehistorického až po římské doby. Skalní hrobky místních hodnostářů 12. dynastie Egypta, které zde byly objeveny, jsou největšími soukromými památkami Střední říše (asi 2025–1700 př. n. l.).
Historie průzkumu náhled|Hrob Wahky I. v Qau el-Kebir během italské expedice v letech 1905–1906
První archeologické vykopávky v lokalitě Qau el-Kebir spadají do začátku 20. století. Italská (1905–1906) a německá (1913–1914) expedice zde objevily pohřebiště místních hodnostářů ze Střední říše. Nejdůležitější a architektonicky nejzajímavější z nich jsou hrobky Wahky I., Ibua, Wahky II. a Sobekhotepa.
Čtyři skalní hrobky jsou největšími známými soukromými hrobkami Střední říše v rámci nekropole v Qau el-Kebiru. Skládají se z údolního chrámu se vstupní branou (pylon) spojeného krytou postupně se zvedající chodbou s nádvořím (peristyl) na úpatí skalního srázu. Odtud vedlo schodiště do výše položených částí – horního chrámu s nikou, v níž byla umístěna socha majitele hrobky v životní velikosti vytesaná ve skále, pohřebních komor a skladovacích prostorů. V podlahách pohřebních komor byly otvory do šachet, v nichž byl pohřben majitel, členové jeho rodiny a služebníci. Délka komplexů se pohybovala od 95 až do 213 m a jejich šířka byla až 20 m.
Jeden z nejstarších hrobových komplexů patří Ibuovi, který byl vysokým úředníkem za Amenemheta II. nebo již v posledních letech vlády Senusreta I. Hrobka byla bohatě zdobena reliéfy a sochami, které se však dochovaly jen ve fragmentech. Ibu byl pohřben v bohatě zdobeném sarkofágu s palácovou fasádou. Největší komplex patřil jeho bratrovi Wahkovi II.
V letech 1923–1924 zde pracovala britská výprava pod vedením Flinderse Petrieho, která zde objevila ručně vyrobenou tenkostěnnou keramiku a další předměty z předdynastického období 5000–4000 let před n. l. Zvláštním nálezem byly 3 tuny fosilií ve svazcích zabalených do lněných látek. Petrie je v neporušeném stavu nechal uložit do beden a poslat do muzea v Londýně, kde byly ponechány bez povšimnutí až do roku 2007. Po prozkoumání rentgenovým skenerem byly zjištěny malé kousky kostí nespočtu vyhynulých zvířat (obří pakoně, krokodýli, kanci, koně, buvoli) a dokonce i lidí. Starověcí Egypťané zřejmě tyto starověké fosilie, dnes známé jako „Černé kosti Seta“, sbírali a uctívali. náhled|Ptolemaiovský chrám na rytině z počátku 19. století
Ptolemaiovský chrám Chrám místního boha Nemtyho v Antaeopoli byl postaven za Ptolemaia IV. , za Ptolemaia VI. rozšířen o pronaos a v roce 164 n. l. zrekonstruován císaři Markem Aureliem a Luciem Verem. Chrám byl poměrně velký – 18sloupový pronaos, s dvanáctisloupovou hypostylovou síní před předsíní, vnitřní svatyní a dvěma sousedními komorami stejné velikosti. Ruiny byly dochovány i v moderní době, ale na začátku 19. století byly těženy na kámen. Zbývající pozůstatky byly odplaveny povodní mezi lety 1813 a 1821.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Qau el-Kebir na stránkách Petrieho muzea Londýn
Kategorie:Archeologické lokality v Egyptě Kategorie:Nekropole