náhled|Mapa přibližující oblasti podél polsko-litevské hranice náhled|Mapa zobrazující tmavě modře státy NATO a žlutě státy Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, suvalský koridor je vyznačen červeně náhled|Rusko-polsko-litevské trojmezí u Vištytisu náhled|Krajina v Suvalském koridoru u obce Būdvietis Suvalský koridor, též Suvalská kapsa (Suwałský koridor, Suwałská kapsa)Někdy se používá též anglický název Suwałki Gap, polsky se oblast nazývá przesmyk suwałski nebo korytarz suwałski, litevsky Suvalkų koridorius nebo Suvalkų tarpas, rusky сувалкский коридор a bělorusky сувальскі калідор., je oblast nacházející se v oblasti polsko-litevské státní hranice. Tato nepříliš hustě osídlená oblast je geopoliticky nesmírně významná, protože tudy vede nejkratší spojnice mezi ruskou Kaliningradskou oblastí a Běloruskem, blízkým spojencem Ruska, členem rusko-běloruského svazu a Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, skrz území Evropské unie a členských států NATO. Případný ruský útok v této oblasti by vedl ke značnému ztížení obrany pobaltských států vojsky NATO. Krom toho je důležitá z důvodu zásobování Kaliningradské oblasti, od zbytku Ruska oddělené Polskem, Litvou a Běloruskem, které i přes geopolitickou tenzi nadále probíhá především přes Litvu. Tenze v regionu vzrostla po začátku války na Donbase a ruské anexi Krymu v roce 2014 a ještě více po začátku války na Ukrajině v roce 2022, kdy zde začalo budování obranných objektů. Celý suvalský koridor je široký zhruba 70 kilometrů. Název je odvozen od polského města Suvalky, nacházejícího se v blízkosti této oblasti.
Přes Suvalský koridor vede celá řada důležitých silnic a železnic, spojujících Pobaltské státy se zbytkem Evropy, například evropská silnice E67 (Via Baltica). Krom toho se zde momentálně (2025) staví rychlá železniční trať Rail Baltica. Vedou tudy i plynovody, elektrické vedení nebo letecké koridory.
Historie Hranice v současné podobě byla ustavena Suvalskou dohodou mezi Polskem a Litvou z roku 1920, nicméně až do rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 tato oblast neměla žádný větší geopolitický význam. Ten získala až po vzniku izolované ruské Kaliningradské oblasti, nicméně většího významu dosáhla až po vstupu Litvy a Polska do NATO a Evropské unie na začátku 21. století, čímž mj. došlo i ke ztížení pozemního spojení mezi Kaliningradskou oblastí a zbytkem Ruska.
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Litevsko-polská státní hranice Kategorie:NATO Kategorie:Vztahy NATO a Ruska Kategorie:Suvalky