Antoni (světským jménem: Davit Ilias Abašidze, gruzínsky: დავით ილიას ძე აბაშიძე; 27. října 1867 Vedžini – 1. listopadu 1942 Kyjevská oblast) byl gruzínský kníže, duchovní Ruské pravoslavné církve a arcibiskup tavrický a simferopolský.
Život Narodil se 27. října 1867 ve vesnici Vedžini do šlechtické rodiny. Jeho otec pocházel z rodu Abašidze a matka z rodu Bagrationů. Dostupné prameny uvádějí různá data narození: 1. října, 2. října, 12. října a nejstarší známý zdroj uvádí datum 27. října 1867.
Studoval na gymnáziu v Tiflisu, po kterém nastoupil na právnickou fakultu Novorossijské univerzity. Dne 15. září 1891 byl přijat na Kyjevskou duchovní akademii, kde byl 16. listopadu postřižen na monacha se jménem Dimitrij a 21. listopadu rukopoložen na jerodiákona. Roku 1896 dokončil studium akademie s titulem kandidáta bohosloví. Téhož roku přijal kněžské svěcení. Stal se učitelem biblistiky a inspektorem na Tbiliském duchovním semináři. Roku 1897 přešel na Kutaiský duchovní seminář, ale za krátký čas se vrátil do Tbilisi.
Roku 1900 byl povýšen na archimandritu a ustanoven rektorem Alexandrovského misijního duchovního semináře v Ardonu.
Dne 16. března 1902 car Mikuláš II. Alexandrovič potvrdil doklad Svatého synodu o volbě archimandrity Dimitrije biskupem alaverdským a vikářem mcchetsko-kartalinské eparchie. Biskupská chirotonie proběhla 23. dubna. Jako vikář byl představeným monastýru Proměnění Páně v Tbilisi. Dne 4. listopadu 1903 byl ustanoven biskupem gurijsko-mengrelským, představeným Martvilského monastýru.
Dne 16. června 1905 jej Svatý synod jmenoval biskupem baltským a vikářem podolské eparchie.
Od 20. ledna 1906 byl biskupem turkestánským a taškentským. Dosáhl navrácení několika chrámů do své jurisdikce, cestoval do všech měst a obcí regionu, osobně dohlížel na výstavbu nových chrámů, jejichž počet se za jeho episkopátu zdvojnásobil (ze 78 na 161). Založil první duchovní tištěný časopis eparchie. Z jeho iniciativy se v eparchii začaly konat sjezdy duchovenstva. Složité osobní vztahy mezi eparchiálním vedením a turkestánskou státní správou brzdily rozvoj církevních záležitostí v regionu. Biskup Dimitrij byl kritizován nejen zástupci turkestánské správy, ale i poslanci Státní dumy.
Dne 25. června 1912 se stal biskupem tavrickým a simferopolským. V roce 1913 inicioval otevření misijních kurzů v Simferopolu. Dne 6. května 1915 byl povýšen na arcibiskupa.
V roce 1919 byl jedním z organizátorů Jihovýchodního ruského církevního soboru a roku 1920 předsedou Dočasné nejvyšší církevní správy jihovýchodního Ruska.
Prodělal cévní mozkovou příhodu a oslepl na pravé oko. Dne 14. září 1921 byl penzionován a uchýlil se do Toplovského monastýru svaté Paraskevy na Krymu. V roce 1922 byl odsouzen k roku nucených prací, poté amnestován. Následující rok byl zatčen a vyhoštěn z Krymu. Usadil se v Kitajevské poustevně v Kyjevskopečerské lávře a po jejím uzavření žil v soukromých bytech.
Nepřijal tzv. Deklaraci metropolity Sergije (Stragorodského). Někteří badatelé ho spolu s otcem Anatolijem Žurakovským považují za autora protisergijevské kyjevské výzvy „Dětem ruské církve“.
Roku 1928 byl postřižen do velké schimy se jménem Antoni na počest svatého Antonína Pečerského. V roce 1933 byl zatčen a odsouzen k 5 letům podmíněně; žil v bytě na Kozlovské ulici, poblíž Kyjevskopečerské lávry.
V roce 1937 vykonal tajný pohřeb exarchy Ukrajiny, metropolity Kostjantyna (Djakova), který byl umučen ve vězení.
Po otevření lávry 27. září 1941, bezprostředně po okupaci Kyjeva Němci, se vrátil do monastýru. Od konce roku 1941 byl zástupcem předsedy Archijerejského soboru autonomní ukrajinské pravoslavné církve.
Zemřel 1. listopadu 1942 a pohřben byl na území lávry.
Kanonizace Dne 21. června 2011 byl Svatým synodem Ukrajinské pravoslavné církve svatořečen jako místní světec.
Dne 22. dubna 2012 metropolita kyjevský Volodymyr (Sabodan) vykonal akt svatořečení. Jeho svátek se slaví v den zesnutí.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Pravoslavná encyklopedie
Kategorie:Muži Kategorie:Biskupové Ruské pravoslavné církve Kategorie:Gruzínští pravoslavní duchovní Kategorie:Mniši Kyjevskopečerské lávry Antoni Abašidze Kategorie:Gruzínští šlechtici Kategorie:Pravoslavní svatí Kategorie:Narození 27. října Kategorie:Narození v roce 1867 Kategorie:Narození v Gruzii Kategorie:Úmrtí 1. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1942 Kategorie:Úmrtí v Kyjevské oblasti