Liptaňská tragédie (též tragédie v Liptani) je událost, která se odehrála v obci Liptaň v Osoblažském výběžku v tehdejším okrese Krnov (dnes v okrese Bruntál) dne 22. září 1938, kdy zradikalizovaní němečtí vesničané zaútočili na četnickou stanici a po odzbrojení zavraždili šest českých příslušníků Stráže obrany státu (SOS).
Okolnosti Již před Mnichovskou dohodou probíhala diplomatická jednání o osudu Sudet. Československá vláda na základě jednání v Berchtesgadenu a Bad Godesbergu de facto vyslovila předběžný souhlas s odevzdáním části pohraničních území. Adolf Hitler 22. září 1938 vydal rozkaz sudetoněmeckému freikorpsu k obsazení pohraničních výběžků a k odzbrojování jednotek Stráže obrany státu.
V roce 1938 byla v Liptani organizace Sudetoněmecké strany poměrně silná a aktivní. V jejím čele stáli bratři Alfred a Franz Seligovi, kteří dostávali instrukce přímo z Německa. Byli to právě oni, kdo 22. září 1938 dali povel k odzbrojení místních četníků.
Událost vlevo|náhled|Bývalá četnická stanice v Liptani čp. 261 (2023) Kolem osmnácté hodiny 22. září 1938 se u nádraží v Liptani začaly vydávat zbraně, které byly pašovány z Německa. Skupina asi 150 až 180 osob se vydala k liptaňské četnické stanici a zároveň sídlu družstva Stráže obrany státu. Velitel stanice Rudolf Mokrý byl díky telefonátu se sousední stanicí v Třemešné informován o jejím odzbrojení, a tak s osádkou svolil k odevzdání zbraní a zůstali zadrženi v budově, kde čekali na odvoz. Po chvíli ke stanici nečekaně přijížděla na motorce dvoučlenná hlídka finanční stráže, která vjela do davu 150 henleinovců. Na místě vypukla přestřelka, jejíž průběh se dodnes nepodařilo přesně objasnit. Dvojice dozorců finanční stráže Vítězslav Hofírek a Inocenc Dostál (oba nar. 1910) byli zastřeleni patrně při vstupu na stanici, dále byli zabiti dva odzbrojení četníci: vrchní strážmistr četnictva Rudolf Mokrý (nar. 1887) a strážmistr četnictva Vilém Leher (nar. 1912), a vrchní respicient finanční stráže Ludvík Svoboda (nar. 1899). Šestý mrtvý byl František Čech, příslušník Stráže obrany státu v Rudolticích, v jehož případě se nepodařilo zjistit, zda byl zastřelen na stanici, či někde v okolí. Mimo to v přestřelce zahynuli tři henleinovci.
Následující den byla těla zastřelených bez jakékoliv piety naházena na vůz a převezena do Hlubčic (německy Leobschütz, dnes polské Głubczyce), kde byla uložena do márnice a 24. září pohřbena do bezejmenných hrobů označených pouze evidenčními čísly. Vraždy zůstaly ve své době veřejnosti utajeny a ani státní orgány neměly o osudu obětí přesné povědomí.
Hrob, exhumace Někteří rodinní příslušníci se dopátrali, kde byli jejich příbuzní pohřbeni a dosáhli exhumace a převozu ostatků do vlasti (někteří již v roce 1939). Na hřbitově v Hlubčicích zůstala pohřbena těla Ludvíka Svobody (jehož manželka nedokázala exhumaci uskutečnit), a Viléma Lehera (jehož se jeho otec, člen NSDAP, zřekl). Až 19. srpna 2025 byly s odbornou pomocí Ústavu národní paměti Polské republiky ostatky vyzdviženy, uloženy do rakví, zahaleny do státní vlajky a letecky dopraveny do ČR. Dne 12. září 2025 byly převezeny na Vítkov ke slavnostnímu ceremoniálu za účasti příbuzných padlých hrdinů, kteří si vedle vyznamenání in memoriam (Kříž obrany státu) převzali také ostatky. Ostatky Viléma Lehera byly v červnu 2026 uloženy do rodinného hrobu ve Vrbně pod Pradědem.
Pachatelé Po osvobození Československa proběhlo vyšetřování liptaňského zločinu. Účastníci vraždy českých příslušníků byli podle rozsudku Lidového soudu v Opavě ze dne 29. října 1946 souzeni, tři z nich dostali trest smrti.
Za hlavní pachatele incidentu byli označeni bratři Alfred a Franz Seligové, Karel Reichel a František Grölich, kteří po události zmizeli. V 60. letech bylo v Československu obnoveno vyšetřování, při němž bylo zjištěno, že Karel Reichel zemřel počátkem 60. let. Franze Seliga v letech 1967–1968 sledovala československá Státní bezpečnost (s cílem dovést ji k jeho bratru, považovaného za hlavního pachatele). Po roce 1968 a počátkem normalizace byla však věc odložena a další informace nebyly zjištěny.
Připomínky Na hřbitově v Hlubčicích se nachází pomník nesoucí polský nápis: "JEŃCOM CZECHOSŁOWACKIM / OFIAROM TERRORU HITLEROWSKIEHO / MIESZKAŃGY ZIEMI GŁUBCZYCKIEJ". Na kovové pamětní desce je český nápis: "ČLENOVÉ S O S ZAVRAŽDĚNI V LIPTANI DNE 22. ZÁŘÍ 1938 / Vrchní strážmistr Rudolf Mokrý /velitel/ / Vrch. resp. fin. stráže Ludvík Svoboda / Dozorce fin. stráže František Čech / Dozorce fin. stráže Inocenc Dostál / Dozorce fin. stráže Vítězslav Hofírek / Strážmistr Vilém Leher" V roce 2018 obec Liptaň připravila ve spolupráci s kluby vojenské historie v autentickém prostředí četnické stanice rekonstrukci událostí z roku 1938. Ve středu obce Liptaň připomíná tragickou událost pomník. Původní pomník obětem 1. světové války ve tvaru truchlícího anděla sklánějícího se nad padlým vojákem byl v roce 1946 upraven vsazením nové nápisové desky se jmény zavražděných příslušníků jednotky SOS. U bývalé četnické stanice v Liptani, čp. 261 byl odhalen pomník s nápisem: "V TOMTO DOMĚ BYLO 22.9.1938 ZAVRAŽDĚNO 6 PŘÍSLUŠNÍKŮ STRÁŽE OBRANY STÁTU NĚMECKÝMI FAŠISTY. ČEST JEJICH PAMÁTCE."
Odkazy Reference
Související články Sudetoněmecké povstání Sudetoněmecký sbor dobrovolníků Liptaň
Kategorie:Vraždy v Československu Kategorie:Události roku 1938 Kategorie:Sudety Kategorie:Liptaň Kategorie:Česko v roce 1938 Liptaň