Jorge Sanjinés Aramayo (* 31. července 1936 La Paz) je bolivijský filmový režisér, scenárista a producent.
Je synem ekonoma, který pro nesouhlas s bolivijským režimem odešel de exilu. Vyrůstal proto v Peru a Chile, pracoval jako novinář a v roce 1957 natočil svůj první krátkometrážní film. Vystudoval filmovou režii na Chilské pontifikální katolické univerzitě a roku 1961 se vrátil do Bolívie. Jeho film Revolución o povstání v Bolívii v roce 1952 byl oceněn na festivalu Dok Leipzig. Stal se ředitelem Bolivijského filmového institutu a pokusil se založit filmovou školu. V roce 1965 natočil svůj první celovečerní film Ukamau (název znamená doslova „Je to tak“), který byl vůbec prvním hraným filmem namluveným v ajmarštině. Drama o indiánovi, který se mstí za znásilnění manželky, se odehrává v okolí jezera Titicaca. Následoval film Yawar Mallku (Krev kondora, 1969) o nucených sterilizacích domorodých žen na Altiplanu. Film získal na festivalu v Benátkách cenu Zlaté kormidlo, avšak doma vzbudil skandál, neboť obviňuje americké Mírové sbory z nezákonných praktik. Ve filmu Odvaha lidu Sanjinés rekonstruoval zmasakrování vzbouřených horníků bolivijskou armádou, k němuž došlo na svatého Jana roku 1967 ve městě Llallagua.
Spolu s Óscarem Soriou založil filmařskou skupinu, kterou nazval podle svého debutu Grupo Ukamau. Hlásili se k radikálně levicovému proudu latinskoamerického Třetího filmu a ve svých filmech kritizovali sociální a rasovou nerovnost v Bolívii. V roce 1976 vydal Sanjinés manifest Problemas de la forma y del contenido en el cine revolucionario. Zatímco jeho raná tvorba byla inspirována Sergejem Ejzenštejnem, později začal usilovat o co nejjednodušší filmovou řeč, aby byla jeho díla srozumitelná prostým Bolivijcům. Zaměřil se proto na kolektivního hrdinu a pracoval převážně s neherci.
Ve filmu Hlavní nepřítel (kečuánsky Jatun Auka) z roku 1973 Sanjínes zobrazil konflikt o vlastnictví půdy a odsoudil vměšování Spojených států do vnitřní politiky latinskoamerických zemí. Dalšími jeho filmy byly La nación clandestina (1989, oceněn Zlatou mušlí v San Sebastiánu), Para recibir el canto de los pájaros (1995), Los hijos del último jardín (2004), Insurgentes (2012) a Los viejos soldados (2022). Byla mu udělena Cena ALBA a Řád andského kondora. Jeho manželkou byla režisérka a scenáristka Beatriz Palaciosová (1952–2003).
Reference
Externí odkazy Oficiální stránky
Comparative Cinema The Emergence of Indigenous Cinema in Bolivia: The Ethnographic Gaze of Jorge Sanjinés and the Ukamau Group
Kategorie:Bolivijští režiséři Kategorie:Nositelé Řádu andského kondora Kategorie:Narození v roce 1936 Kategorie:Narození 31. července Kategorie:Narození v La Pazu Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži