Ahtisaariho plán, oficiálně Komplexní návrh pro urovnání statusu Kosova (CSP), je plán pro urovnání statusu Kosova navržené bývalým finským prezidentem Marttim Ahtisaarim, které pokrývá širokou škálu otázek souvisejících se statusem Kosova.

Mezi hlavní součásti plánu patří vytvoření Mezinárodní řídící skupiny pro Kosovo (ISG), Mezinárodního civilního zástupce pro Kosovo (ICR) a Zvláštního zástupce Evropské unie (EUSR) pro Kosovo, kterého jmenuje Rada Evropské unie.

Obsah Návrh obsahuje ustanovení týkající se:

I když se v plánu nezmiňuje slovo „nezávislost“, obsahuje několik ustanovení, která byla široce interpretována jako implikující státnost Kosova. Plán měl například dát Kosovu právo žádat o členství v mezinárodních organizacích, vytvořit bezpečnostní síly a přijmout státní symboly.

Ústavní předpisy Dodatek I. se dopodrobna věnuje ústavním předpisům, mimo jiné parlamentním volbám, prezidentovi, vládě nebo samosprávám, které jsou dále řešeny v Dodatku III.

Práva komunit a jejich členů V návrhu je rozsáhle řešena otázka práv menšin a komunit – počítá se v něm s adekvátním zastoupením národnostních menšin v institucích včetně parlamentu, ochranou jejich jazyka, klíčové slovo při rozhodování o zákonech týkajících se menšin nebo ochranou Srbské pravoslavné církve. Zmiňuje se v něm také potřeba aktivní účasti těchto komunit namísto jejich bojkotu kosovských institucí.

Historie náhled|vpravo|Martti Ahtisaari v roce 2007. Martti Ahtisaari v únoru 2007 po konzultacích s oběma stranami prohlásil, že dokončí svůj návrh na urovnání a předloží jej Radě bezpečnosti OSN, kde se také podrobněji zaměří na samotnou otázku statusu Kosova.

V Bělehradě se srbský premiér Vojislav Koštunica odmítl setkat s Ahtisaarim. Koštunica tvrdil, že vzhledem k tomu, že Srbsko po parlamentních volbách 21. ledna stále nesestavilo novou vládu, nemá mandát k jednání o Kosovu, a proto tak nemůže učinit. Později však návrh odsoudil jako „nelegitimní a nepřijatelný“, protože údajně „porušuje Chartu OSN (…) podkopáváním suverenity člena OSN Srbska“. Prezident Boris Tadić se však s Ahtisaarim setkal, po čemž znovu potvrdil svůj příslib, že nikdy neuzná nezávislé Kosovo. Ministr zahraničí Vuk Drašković varoval, že je „nezbytné vyhnout se vnucenému řešení, které by mohlo ze Srbska udělat faktor nestability.“

V Prištině vydali představitelé kosovských Albánců po setkání s Ahtisaarim prohlášení, v němž uvedli, že jsou „přesvědčeni, že mezinárodní proces řešení statusu Kosova vedený prezidentem Ahtisaarim bude brzy uzavřen a Kosovo se stane nezávislým státem.“

Spojené státy označily návrh za „spravedlivý a vyvážený“,https://2001-2009.state.gov/r/pa/prs/ps/2007/february/79774.htm zatímco předsednictví Rady EU (které v tu dobu předsedalo Německo) poznamenalo, že Ahtisaariho návrhy „vycházejí z téměř dvanácti měsíců přímých rozhovorů mezi Bělehradem a Prištinou“.

Dne 21. února 2007 zahájil Ahtisaari ve sérii období konzultací s oběma stranami s cílem dokončit urovnání. Jasně uvedl, že jeho návrh je pouze koncept a že do konečného dokumentu zapracuje kompromisní řešení. Po tomto období konzultací a dalších úprav svolal Ahtisaari na 10. března ve Vídni schůzku stran na vysoké úrovni. Po tomto setkání dali lídři obou stran najevo naprostou neochotu ke kompromisu ohledně svých ústředních požadavků (kosovští Albánci požadují nezávislost Kosova; Srbsko požaduje zachování suverenity nad Kosovem). Ahtisaari dospěl k závěru, že obě strany nemají šanci smířit své postoje, a uvedl, že má v úmyslu předložit Radě bezpečnosti OSN svá navrhovaná doporučení ohledně statusu, včetně výslovného doporučení ohledně samotného výsledku řešení statusu, do konce března.

Pozdější vývoj 17. února 2008 Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku. Podle řady odborníků byla ústava nově vzniklé Kosovské republiky, která byla přijata již 15. února 2008, napsána na základech Ahtisaariho plánu. Někteří Ústavu Kosovské republiky nazvali téměř doslovnou kopií Ahtisaariho plánu.

V listopadu 2008 EU akceptovala požadavek Srbska, aby prostřednictvím mise EULEX neimplementovala Ahtisaariho plán.

Začátkem roku 2012 tehdejší srbský prezident Boris Tadić doporučil svůj pětibodový plán pro Kosovo, v podstatě přepracování Ahtisaariho plánu.

Dne 10. září 2012 se konala závěrečná schůze Mezinárodní řídící skupiny, formálně ukončila svůj dohled a Kosovo se stalo zodpovědným za vlastní správu věcí veřejných.

Reakce 10. února 2007 protestovali kosovští Albánci proti Ahtisaariho plánu. Dva lidé zemřeli a další byli vážně zraněni poté, co rumunská policie sloužící v misi UNMIK vystřelila na demonstranty gumové projektily.

Související články

Rambouilletská smlouva Vyhlášení nezávislosti Kosova (2008) Martti Ahtisaari

Reference

Kategorie:Kosovská politika Kategorie:Srbská politika Kategorie:Kosovo Kategorie:Dějiny Kosova