náhled|Palác královny Pōmare na Tahiti náhled|Královna Pōmare IV., portrét od Charlese Girauda, Musée de Tahiti et des Îles Pōmare IV. (28. února 1813 Pare – 17. září 1877 Papeete), vlastním jménem ʻAimata Pōmare IV. Vahine-o-Punuateraʻitua (často uváděná jen jako ʻAimata – což znamená „pojídačka očí“, podle dávného zvyku vládců sníst oko poraženého nepřítele), byla královnou Tahiti v letech 1827–1877. Byla čtvrtým panovníkem Tahitského království.
Rodina Byla dcerou krále Pōmare II. a jeho druhé manželky Teriʻitoʻoterai Tere-moe-moe. Jejím dědečkem byl zakladatel dynastie, Pōmare I.
Na trůn nastoupila po smrti svého bratra Pōmare III., a to ve čtrnácti letech.
Život náhled|Pōmare IV. od Adèle de Dombasle v Musée du quai Branly V roce 1843 vyhlásila Francie nad Tahiti protektorát a dosadila guvernéra do Papeete. Královna se proti francouzskému zásahu postavila – psala králi Ludvíku Filipovi I. i královně Viktorii s prosbou o pomoc, ale marně. Na protest odešla do exilu na Raiateu.
Následovala krvavá francouzsko-tahitská válka (1843–1847), která zasáhla celé Společenské ostrovy. Tahiti utrpělo těžké ztráty, ale i Francouzi přišli o mnoho vojáků. Británie sice vojensky nezasáhla, ale ostře odsoudila francouzskou politiku a hrozilo dokonce vypuknutí války mezi oběma mocnostmi v Pacifiku. Konflikt skončil porážkou tahitských sil u pevnosti Fautaua. Francouzi zvítězili, ale kvůli britskému tlaku nemohli Tahiti přímo anektovat. Ostrovy Tahiti a Moorea tak zůstaly pod francouzským protektorátem, zatímco spojenci královny – Huahine, Raiatea a Bora Bora – si uchovali nezávislost.
Od roku 1847 vládla Pōmare IV. již pod francouzským dohledem. Snažila se své děti dosazovat na významné pozice na Tahiti i na sousedních ostrovech. Tři z nich se staly samostatnými vládci: její syn Pōmare V. (král Tahiti 1877–1880), dcera Teriʻimaevarua II. (královna Bora Bora 1860–1873) a syn Tamatoa V. (král Raiatey a Tahaʼy 1857–1871).
Pōmare IV. zemřela 17. září 1877. Byla pohřbena v královském mauzoleu v Arue. Na trůně ji vystřídal její syn Pōmare V.
Manželství a potomci V prosinci 1822 se Pōmare provdala za budoucího krále Tapoa II. z ostrovů Tahaʼa a Bora Bora. Když v roce 1830 navštívila Tahiti britská loď HMS Seringapatam, její kapitán William Waldegrave si do deníku zapsal s jistým překvapením, že královna je teprve šestnáctiletá, už vdaná, ale stále bezdětná. Manželství skutečně zůstalo bez potomků a královna ho nakonec zrušila s tím, že Tapoa byl neplodný.
Podruhé se vdala 5. prosince 1832, tentokrát za svého bratrance Tenaniʼu Ariʻifaʻaiteho a Hiro (1820–1873). Z tohoto svazku se narodily tyto děti:
Syn (1833 – zemřel v dětství na úplavici) Henry Pōmare (srpen 1835 – zemřel v dětství na úplavici) Ariʻiaue Pōmare (1838–1856), korunní princ Tahiti, ariʻi z Afaʻahiti Pōmare V. (1839–1891), následník trůnu a poslední král Tahiti Teriʻimaevarua II. (1841–1873), královna Bora Bora Tamatoa V. (1842–1881), král Raiatey a Tahaʼy Victoria Pōmare-vahine (1844–1845) Punuariʻi Teriʻitapunui Pōmare (1846–1888), ariʻi z Mahiny a předseda tahitského nejvyššího soudu Teriʻitua Tuavira Pōmare (1847–1875), ariʻirahi z Hitiaʼy, přezdívaný „princ Joinville“ Tevahitua Pōmare (1850/1852 – zemřel v dětství)
Vývod z předků
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Vládnoucí královny Kategorie:Narození v roce 1813 Kategorie:Narození 28. února Kategorie:Narození na Tahiti Kategorie:Úmrtí v roce 1877 Kategorie:Úmrtí 17. září Kategorie:Úmrtí na Tahiti Kategorie:Ženy