náhled|Odlet HTV-X1 před odletem od ISS, 6. března 2026. HTV-X1 byl první zásobovací let japonské kosmické lodi typu HTV-X k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Start mise s několika tunami nákladu se po několika letech odkladů uskutečnil 26. října 2025. Loď se stala přímým nástupcem kosmických lodí typu HTV, které v letech 2009 až 2020 během 9 misí na ISS dopravily bezmála 50 tun nákladu. Premiérový let trval 7 měsíců, z nichž 4 měsíce byla loď připojena k ISS.

Kosmická loď HTV-X

Nákladní loď se skládá ze tří částí:

3,5 metru vysokého hermetizovaného modulu (při startu v dolní části sestavy), 2,7 metru vysokého centrálního servisního modulu zajišťujícího všechny činnosti potřebné pro dosažení cíle, včetně výroby elektřiny dvěma poli vyklápěcími solárních panelů, a palety univerzálního přepravního systému pro upevnění nákladu, který nemusí být uložen v hermetizovaném modulu (na vršku sestavy).HTV-X(仮称)の開発(案)について (Vývoj HTV-X (předběžný název) (návrh) (PDF)) (in Japanese).

Loď tak na výšku měří 8,0 metru, při maximálním využití prostoru v horní části až 10 metrů. Největší průměr zůstal 4,4 metru, stejně jako u předchůdce HTV. Také HTV-X díky tomu patří mezi větší zásobovací vesmírná plavidla, jak plyne z porovnání s ostatními typy nákladních lodí: okraj|střed|1000x1000pixelů|Srovnání velikosti zásobovacích lodí Celková startovní hmotnost lodi se vlivem zjednodušení konstrukce a modernizace snížila na 16 000 kg (oproti 16 500 kg u HTV), zatímco maximální hmotnost nákladu – včetně vaků a podpůrných konstrukcí (tzv. racků) – se zvýšila na 7 200 kg (oproti 6 200 kg u HTV).

Spojovací mechanismus pro připojení ke stanici je samozřejmě umístěn na spodku sestavy s přímým vstupem do hermetizovaného modulu. Loď pro první let nemá systém pro aktivní připojení, a proto se k ISS připojí s využitím robotické ruky stanice, podobně jako dříve HTV první verze Dragonů a dosud používané kosmické lodi Cygnus. JAXA však už pro let HTV-X2 slíbila předvedení technologie automatického dokování. Boční přístup do lodi umožňuje pozdní nakládku na startovací rampě ještě 24 hodin před startem (oproti 80 hodinám u HTV).

Pohon zajišťuje sada menších trysek systému řízení umístěných v prstenci kolem servisního modulu. Palivové nádrže přitom pojmou oproti HTV o 30 % více paliva.

Životnost lodi je projektována na 6 měsíců při připojení k ISS, po nichž může následovat ještě dalších až 18 měsíců samostatného letu při plnění dalších úkolů.

Průběh letu Japonská vesmírná agentura JAXA v polovině srpna 2025 poprvé oficiálně oznámila plánovaný termín startu z rampy LA-Y2 kosmodromu Tanegašima – 21. října 2025. Asi měsíc před tímto termínem agentura informovala, že v červnu 2025 skončil kompletní systémový test a v srpnu začala nakládka materiálem určeným k přepravě na ISS. Později byl upřesněn také plánovaný čas startu ve stanovený den, a to na 01:59:17 UTC. Dva dny před tímto termínem ale JAXA informovala o nejméně dvoudenním odkladu startu kvůli předpovědi nevhodného počasí na kosmodromu. Technici 23. října 2025 vložili bočním přístupem do nákladního prostoru kosmické lodi 360 kg nákladu určeného k pozdní nakládce. Agentura současně oznámila, že se start uskuteční kolem půlnoci UTC mezi 25. a 26. říjnem, což o den později upřesnila na 26. října 2025 v 0:00:15 UTC. Ve stanoveném čase se raketa H3 s kosmickou lodí také skutečně vznesla a HTV-X1 o 14 minut později dosáhla oběžné dráhy a oddělila se od horního stupně rakety.

Kosmická loď podle plánu doletěla 29. října 2025 k ISS, kde ji v 15:58 UTC ve vzdálenosti 12 metrů svým záchytným systémem uchopila robotická paže Canadarm2. Tu zevnitř stanice ovládal japonský astronaut Kimija Jui s pomocí astronautky Zeny Cardmanové. Robotická ruka pak kosmickou loď přesně nasměrovala do spodního portu modulu Harmony a 3 hodiny po zachycení, kolem 18:50 UTC, ji do něj zasadila. Po všech navazujících krocích, zejména po vytvoření pevného mechanického spojení portů kosmické lodi a stanice a po sestavení a aktivaci elektrického propojení JAXA oznámila ukončení procesu ukotvení lodi 30. října 2025 v 11:10 UTC. Posádka pak mohla ve 12:37 UTC otevřít poklopy a ve 14:03 UTC vstoupit na palubu lodi.

Opačným postupem se loď později od stanice také odpojí. Podle tiskových informací vydaných před startem měl let HTV-X1 trvat až 9 měsíců, z toho až 6 měsíců ve spojení s ISS a další asi 3 měsíce v samostatném letu, při němž operátoři s lodí provedou sadu testů a experimentů. Počátkem ledna však bylo oznámeno, že se počítá s odpojením a odletem kosmické lodi od ISS 28. ledna 2026. V důsledku různých změn v programu vyvolaných předčasným návratem posádky Crew-11 na Zemi však NASA v polovině února 2026 informovala, že se HTV-X1 od stanice odpojí krátce poté, co koncem téhož měsíce odletí jiná nákladní loď, SpaceX CRS-33. A JAXA následně upřesnila termín odletu na 6. března 2026 v 17:05 UTC.

Otevření zámků a vyjmutí kosmické lodi z portu Harmony nadir pomocí Canadarm2 se uskutečnilo 5. března 2026 v 19:26 UTC. Operátoři poté loď přesunuli do pozice před přední dokovací port modulu Harmony, kde pak proběhlo několik testů senzorů na lodi, které budou od mise HTV-X3 potřeba k zabezpečení automatického připojení lodi ke stanici, podobně jako je tomu u lodí Dragon 2. Teprve pak odpojenou kosmickou loď přenesli do postavení vhodného po odlet. Uvolnění z robotické paže se proto uskutečnilo o bezmála celý den později, téměř v plánovaném čase, v 17:00 UTC.

Kosmická loď se následně vzdálila od stanice ke svému dalšímu programu, až tříměsíčnímu demonstračnímu letu, což znamená očekávaný zánik v červnu 2026. Změnila přitom svou dráhu tak, aby nekolidovala s dráhou ISS – týden po odletu od stanice, 12. března 2026 už se HTV-X1 pohybovala po dráze mezi 493,1 a 501,4 km nad zemským povrchem, tedy zhruba o 80 až 100 km výše než stanice. Při samostatném letu se uskutečnily předem naplánované testy a také vypuštění jednoho cubesatu.

Na konci letu, 26. května 2026, se kosmická loď s pomocí vlastního pohonu spuštěného ve 13:44 UTC nasměrovala k řízenému zániku v horních vrstvách atmosféry Země, ve výšce kolem 120 km nad hladinou jižního Tichého oceánu, asi v polovině vzdálenosti mezi Novým Zélandem a jihoamerickou Patagonií. Kosmická loď zde zanikla kolem 14:09 UTC.

Užitečné zatížení

Při příletu Kosmická loď na stanici dopravila asi 4 tuny nákladu v hermetizovaném modulu a 2 tuny na venkovní přepravní paletě.

Obsah hermetizovaného modulu tvořily:

zásoby pro posádku Expedice 73, včetně čerstvých potravin, kyslíku a vody, náhradní díly pro japonský modul Kibó a různé systémy stanice, vědecká a technologická demonstrační zařízení včetně 6 cubesatů určených k vypuštění z vesmírné stanice.

Na palubě HTV-X1 bylo také několik komerčních nákladů, např. pokus s fermentací saké ve vesmíru nebo semena rostlin, které budou později vypěstovány na Zemi pro vystavení na Světové zahradnické výstavě v roce 2027.

Na zvenku přístupné přepravní paletě se nacházel především:

adaptér i-SEEP (IVA-resuppliable Small Exposed Experiment Platform) vyvinutý pro usnadnění vědeckých výzkumů bez nutnosti vyvíjet pro ně podpůrný hardware (adaptér bude umístěn na vnější povrch modulu Kibó a zajistí dodávku energií, tekutin, připojení a podobných služeb pro experimenty mimo stanici) a několik nákladů, které s lodí odletěly při odpojení od stanice a během následujících tří měsíců byly testovány v etapě samostatného letu HTV-X1; patřil mezi ně např. nosič pro předvedení možností uvolnění cubesatů ve výškách nad oběžnou dráhou ISS (loď poletí asi o 100 km výše nad Zemí než ISS) s jedním ukázkovým cubesatem, dálkoměr pro zvýšení přesnosti telemetrických údajů pomocí laserových měření; lehká plochá anténa a solární článek nové generace (SDX) zamýšlený pro použití v budoucích systémech výroby energie ve vesmíru.

Při odletu Loď může při odletu od stanice odvézt různý materiál určený k likvidaci, především odpad nebo použité a dále nepotřebné technické vybavení.

Odkazy

Reference

Související články Seznam nepilotovaných letů k ISS Seznam aktuálních a plánovaných kosmických letů s posádkou a podpůrných letů

Externí odkazy

Oficiální stránka mise na webu agentury JAXA Video ze startu – 26. října 2025 Video z přiblížení a zachycení lodi – 29. října 2025 Video z uvolnění z robotické paže a odletu od stanice – 6. března 2026

Kategorie:Kosmonautika v roce 2025 Kategorie:Kosmonautika v roce 2026 Kategorie:Kosmonautika Japonska Kategorie:Mezinárodní vesmírná stanice Kategorie:Nepilotované kosmické lety Kategorie:Bezpilotní nákladní kosmické lodě