František Šťastný (22. prosince 1913 Svatý Jan nad Malší – 8. listopadu 1944 Hiadelská Dolina, Slovensko) byl lékař, kulturní buditel, vlastenec a československý voják.

Život Předválečný život

František Šťastný se narodil 22. prosince 1913 v jižních Čechách, ve Svatém Jánu nad Malší. Hned v prvním roce života přišel o svého otce, který zemřel na tuberkulózu. Následně plně osiřel, když o šest let později podlehla této nemoci také jeho matka. On a jeho tři sourozenci byli krátce vychováváni dědečkem a po jeho smrti se jich ujala teta, učitelka Josefa Šimanová, která byla učitelkou v Luhačovicích.

Po ukončení obecné školy navštěvoval František nejprve dva roky První českou státní reálku v Brně a roku 1932 maturoval v Uherském Brodě, na Zemském československém gymnáziu. Poté se zapsal ke studiu na brněnské lékařské fakultě, avšak nadále se aktivně zapojoval do společenského života Luhačovic. Roku 1934 Šťastný spoluzaložil Akademický klub lázně Luhačovice. Ten se věnoval divadelní činnosti ale protože František Šťastný rád sportoval, lyžoval, bruslil, plaval a hrál házenou, pořádal také různé sportovní podniky. Byl také iniciátorem mnoha dobročinných sbírek, například organizoval sbírku na podporu armády, a po záboru pohraničí organizoval aktivity na podporu lidí vyhnaných ze zabraných území. Jeho zásluhou se v roce 1939 konal, pod záštitou tehdejšího prezidenta Edvarda Beneše, i Celostátní sjezd československého studentstva.

Neopomenutelné je sepsání odborné statě o využití minerálních pramenů Luhačovických.

Odbojová činnost a období druhé světové války

Po rozbití Československa nacistickým Německem a okupací, v roce 1939, kdy František Šťastný dokončoval poslední semestr studia lékařské fakulty, došlo 17. listopadu 1939 nacistickými okupanty k uzavření českých vysokých škol, takže školu dokončit nemohl. Bylo však evidentní, že by pro svoji značnou vlasteneckou činnost neunikl pozornosti gestapa a hrozí mu zatčení, proto se rozhodl odejít za hranice i především, aby se mohl zapojit do boje proti fašismu. Z okleštěného Československa se dostal přes Slovensko do Maďarska, kde byl však zatčen a uvězněn v proslulé věznici Citadele. Odtud se mu podařilo uprchnout a postupně se dostal přes Jugoslávii a přes Sýrii až do Francie. Přihlásil se v Marseille do armády, byl odveden 29. dubna 1940 v hodnosti vojína, osobní číslo F-3131, do velitelské roty pěšího pluku, později byl zařazen do 6. roty a zapojil se aktivně do bojů na francouzském území, například na Loiře a Marně.

Po porážce Francie fašistickým Německem byl evakuován a díky hromadnému transportu zbytků poražených jednotek dostal do Anglie. Zde působil František Šťastný nejprve u brigádní ambulance. Na svobodníka byl povýšen 1. února 1941, na desátníka 3. října 1941 a na četaře 28. května 1942. V Anglii se také intenzivně věnoval studiu anoiřegličtiny a po jejím zvládnutí se zapsal se na univerzitu Welsh National School of Medicine v Cardiffu, kde dokončil studium medicíny. Za účasti Edvarda Beneše slavnostně promován na doktora lékařských věd. 24. července 1943 v Oxfordu. Za výborný prospěch získal od prezidenta Edvarda Beneše nadstandardně vybavenou sanitní brašnu.

Byl velmi aktivní i mimo studium, organizoval sbírku na obnovu Lidic mezi studenty, občany i institucemi. Kromě toho byl činný i v Sokole a Slováckém krúžku, působícím v Anglii.

Po studiu se vrátil do armády, kde úspěšně vykonal roku 1943 zkoušku na důstojníka zdravotní služby v záloze a byla mu udělena hodnost četaře aspiranta. V době, kdy čekal na svůj transport pracoval ve skotské nemocnici v Glasgowě a poté v Dorsetu.

Kromě toho jako voják také absolvoval parašutistický kurs, do kterého byli nabíráni mladí muži z východní Evropy, aby mohl být vysazeni nad územím Protektorátu okupovaných fašisty.

V červenci 1944 byl František Šťastný převelen a 14. července odjíždí přes Teherán do Baku v SSSR. Byl zařazen jako lékař do 2. československé paradesantní brigády, kmenové číslo 0.547/D. Působil přímo u motorizovaného přezvědného oddílu a dostal se do bojových akcí na okupovaném československém území. Zúčastnil se bojů nejen na Dukle, ale i u Zenkové, v Zaržíně či Roztoku, kde mimo funkce lékaře oddílu také pomáhal lékaři 1. praporu. Následoval přesun leteckým mostem na místa, kde probíhaly boje Slovenského národního povstání. Druhou jednotkou, která byla poslána na pomoc bojujícímu Slovensku, byla právě 2. československá paradesantní brigáda. V říjnu 1944 se zapojil do bojů ve Slovenském národním povstání – byl vysazen z letadla na letišti Tri Duby u Zvolena a jako lékař se zapojil do bojů i se zbraní v ruce u Dobré Nivy, obrany Hájníku a okolí Zvolena.

Povstání se však pod tlakem německých vojsk hroutilo a jakmile Němci obsadili centrum povstání – Banskou Bystricu, uposlechli vojáci 2. československé paradesantní brigády  rozkaz svého velitele plukovníka Přikryla, a přesunuli se spolu s československými jednotkami a partyzány do hor. Jednotky brigády se rozdělily na menší skupiny, které by mohly lépe obstát v partyzánském boji. V jedné takové skupině byl František Šťastný. Když v listopadu 1944  absolvovali náročný přechod u Chabence v Nízkých Tatrách, byla skupina u vrchu Kozí chrbát přepadena německou jednotkou. Němci odpor vojáků rychle zlomili, jednotka byla obklíčena oddíly SS a zajata.

Od konce října 1944 však působily na Slovensku také jednotky složené z trestanců německých národností. V prvním případě se jednalo o brigádu Dilenwanger složenou z vojenských osob trestaných pro kriminální delikty. Základnu této jednotky tvořili pytláci. Na Slovensku byla nasazena také 14. divize SS s názvem Galizien složená z ukrajinských dobrovolníků. Především tato jednotka se dopouštěla zvláště po potlačení SNP zločinů na slovenských válečných zajatcích i na civilním obyvatelstvu.

Všichni vojáci byli po svém zajetí vystaveni nelidskému mučení. Také František Šťastný byl surově mučen, byly mu vypíchnuty oči, uřezáno přirození a na záda vyřezán odznak paradesantní brigády. Právě z brutality mučení a surovosti lze usuzovat, že mučení a smrt Františka Šťastného neměli na svědomí němečtí fašisté, ale právě tato jednotka Galizien.

Dne 8. listopadu 1944 strašně zmučeného jednatřicetiletého Františka Šťastného nacisté popravili ranou do týla.

Pocty, vyznamenání a ocenění in memoriam MUDr. František Šťastný posmrtně obdržel řadu vyznamenání. Prezidentem Československé republiky byl roku 1945 vyznamenán in memoriam Československým válečným křížem a Československou medailí za chrabrost a později mu byly uděleny i další pocty. V roce 1959 Dukelskou pamětní medailí a v roce 1964 Pamětní medailí Slovenského národního povstání.

Když se občané Luhačovic až s odstupem času po skončení války dozvěděli o smrti Františka Šťastného, byla ve městě 20. ledna 1946 uspořádána smuteční tryzna.

V blízkosti Lázeňského divadla v Luhačovicích vyvěrá pramen, dříve známý jako Gejzír, který nese od roku 1967 jméno luhačovického rodáka MUDr. Františka Šťastného.

Jeho jméno nese od roku 1979 také závod v orientačním běhu Memoriál MUDr. Františka Šťastného, který se začal konat na jeho počest.

V Luhačovicích je na budově staré pošty, kde před lety František Šťastný žil, umístěna pro připomínku této významné osobnosti dějin pamětní deska. Pomník najdeme také na Svatém Janu nad Malší, okres České Budějovice.

Pamětní deska František Šťastný Umístění: Luhačovice, Masarykova 286

Odkazy

Reference

Literatura Flimelová, Alena. Válka revue speciál – Českoslovenští hrdinové. Umučený lékař

Externí odkazy

databáze VÚA Praha

Kategorie:Čeští lékaři 20. století Kategorie:Absolventi Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Kategorie:Lidé z Luhačovic Kategorie:Členové Sokola Kategorie:Příslušníci 1. československého armádního sboru Kategorie:Příslušníci výsadků do Slovenského státu Kategorie:Osobnosti Slovenského národního povstání Kategorie:Čeští partyzáni Kategorie:Popravení zastřelením Kategorie:Oběti nacistického Německa Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1939 Kategorie:Nositelé Československé medaile za chrabrost před nepřítelem Kategorie:Nositelé Dukelské pamětní medaile Kategorie:Narození 22. prosince Kategorie:Narození v roce 1913 Kategorie:Narození v okrese České Budějovice Kategorie:Úmrtí 8. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1944 Kategorie:Úmrtí v Banskobystrickém kraji Kategorie:Muži