Dominik Špatinka (27. května 1808 Dolní Lhota – 26. září 1892 Rousínovec) byl moravský politik, buditel, mlynář a rolník. V revolučním roce 1848 poslanec Moravského zemského sněmu.
Život Dominik Špatinka se narodil 27. května 1808 na dolnolhoteckém mlýně do rodiny tamějšího mlynářského mistra Jana Špatinky a jeho manželky Františky, která pocházela z Litomyšle.
V roce 1819 nastoupil na gymnázium do Brna. Když však jeho otec onemocněl, musel roku 1824 studií zanechat a vrátit se domů. Vyučil se po vzoru otce mlynářem a po několika letech na zkušené se roku 1831 stal mlynářským mistrem a převzal tak po zemřelých rodičích mlýn a usedlost v Rousínovci.
Dalších 17 let se věnoval výhradně své živnosti a hospodářství. Až bouřlivý revoluční rok 1848 jej zavedl do politiky. Špatinka, vynikající řečník, ale i výborný znalec selských poměrů, člověk s bohatými zkušenostmi a patřičným vzděláním na sebe brzy upoutal pozornost.
Byl vyhlídnut jako vyslanec do konstitučního německo-národního shromáždění ve Frankfurtu nad Mohanem a následně se stal poslancem prozatimního Moravského zemského sněmu venkovských obcí slavkovského a žďánického panství. Ve sněmu působil až do doby, kdy byl roku 1849 odročen.wiki stránka - Zemské volby na Moravě 1848
Císař ho později povolal do několika odborných komisí. Roku 1855 například k vypracování návrhu zemského řádu z hlediska obecního a okresního zastupitelstva. V roce 1866 byl v komisi pro ohledání válečných škod a byl také členem deputace, která prosila císaře o povolení stavby tehdejší moravsko - slezské Severní dráhy. Zasadil se zejména o zlepšení postavení učitelů na obecných školách.
Aktivně se zapojoval i do komunální politiky. Od roku 1850 byl aktivním členem obecního výboru rousínovecké obce. V roce 1853 se stal starostou nejen v Rousínovci, ale i v blízkém Kroužku. Starostenský úřad v Rousínovci pak vykonával do roku 1859.
Kromě své mlynářské živnosti, starostenského úřadu a vykonávání poslaneckého mandátu se Špatinka staral o kulturní a hospodářské povznesení celého kraje. Byl spoluzakladatelem rousínovské Občanské záložny, Hospodářského spolku vyškovského a Čtenářského spolku v Rousínovci i Rousínově. Roku 1872 v Rousínově založil Jednotu sokolskou a stal se její prvním starostou. Byl také jednatelem výboru o odhalení pomníku Františku Sušilovi, jehož byl sám přítelem.
Později se také stal dlouholetým a aktivním členem i předsedou mnoha přírodovědných a zeměznaleckých komisí. Mlýn Špatinka byl nejen vzorný mlynář, ale i zahradník. U mlýna zřídil rozsáhlou zahradu s množstvím ušlechtilých ovocných stromů, keřů a parkových květinových záhonů tak založených, že od jara do podzimu zářily svěžími květy. Co na malé ploše docílil v oboru květinářství, semenářství a ovocnářství, je k neuvěření. Hosté z celého okolí i Brna navštěvovali jeho krásnou zahradu, kde obdivovali jeho zahradnické umění.
Před mlýnem zřídil i cihelnu, jejíž výrobky byly použity k téměř úplné přestavbě kaple svatého Urbana nad Slavkovem na památku Špatinkovy dcery Maryčky, která z nešťastné lásky duševně onemocněla.
Později si koupil malý zchátralý mlýnek s rybníčkem v Rousínovci, který stával na místě dnešního koupaliště. Mlýnek zrestauroval a vybudoval kolem něj opět krásnou zahradu. V rybníčku pěstoval kapry a prožil tam se svou dcerou posledních dvacet let života.
Botanická činnost Kromě své soukromé zahrady se Špatinka se svým botanickým uměním jakožto čestný a aktivní člen Hospodářského spolku vyškovského aktivně angažoval na místních i státních výstavách.
Na těchto výstavách v oboru ovocnářství, zelinářství a semenářství Špatinka za svého života obdržel nespočet vyznamenání. Roku 1874 obdržel velkou stříbrnou státní medaili, v roce 1876 stříbrný dvouzlatník, následující rok opět velkou stříbrnou státní medaili, roku 1878 pochvalný diplom a naposled při průmyslové výstavě v Přerově roku 1883 malou bronzovou státní medaili.
Jako horlivý pěstovatel, který se zasloužil o rozsáhlé vysazování stromoví podél silnic císařských a okresních obdržel od pomologické sekce peníz "Gold krone" věnovaný od pana místodržitele hraběte Lažanského a taktéž se mu dostalo pochvaly od brněnského krajského úřadu.
Mnoho stromů daroval i ústavu pro zanedbanou mládež v Brně s účelem vysazování sadů na Špilberku atd.
Ocenění I když Špatinkovo konání nikdy nebylo poháněno touhou po slávě či vyznamenání dostalo se mu za svého života mnohých ocenění i z míst nejvyšších. Roku 1853 od Jeho Veličenstva obdržel pochvalný list "Nejvyšší úplné spokojenosti".
V roce 1855 opět od Jeho Veličenstva obdržel stříbrný Záslužný kříž s korunou i s pochvalnými dekrety od pana ministra Bacha, moravských místodržitelů hraběte Lažanského a barona Pocha, c. k. moravského zemského prezidia, zemského hejtmana Dr. Dubského i mnohých dalších úřadů.
Smrt a odkaz Dominik Špatinka, muž plný dobroty a humoru, v každém ohledu vynikající, horlivý a vytrvalý vlastenec, vzor aktivního buditele stále věrného svému národu, zemřel 26. září 1892 ve věku 84 let na svém malém mlýně v Rousínovci v důsledku ochrnutí plic.
Jeho pohřeb se konal o 2 dny později v Rousínovci za přítomnosti mnoha vzdělaných lidí z blízka i daleka. Nechyběl zde i říšský a zemský poslanec Dr. Helcelet, předseda hospodářského spolku pan Horníček či početný zástup učitelstva, který mu u jeho hrobu a domu zazpíval pohřební sbory.
V jeho odkazu a buditelském dílu pokračoval jeho syn Eduard Špatinka, který se stal advokátem a ujal se v Moravských Budějovicích správě českých kulturních záležitostí.
V srpnu 1938 mu byla nákladem Společenstva mlynářů vyškovského okresu na jeho 130. výročí narození na jeho mlýně odhalena pamětní deska. Při této přiležitosti byly vydány i jeho paměti.SKČR - Zrušení roboty 1848, paměti Dominika Špatinky - autor: František Bukovský náhled|Pomník Dominika Špatinky na dnešním Pavizově mlýně
Reference
Kategorie:Poslanci Moravského zemského sněmu Kategorie:Osobnosti Moravy Kategorie:Moravští politici Kategorie:Moravští úředníci Kategorie:Čeští místní politici Kategorie:Čeští starostové Kategorie:Čeští botanici Kategorie:Čeští pomologové Kategorie:Čeští agronomové Kategorie:Osobnosti českého národního obrození Kategorie:Starostové Sokola Kategorie:Členové Sokola Kategorie:Mlynáři Kategorie:Narození v Blansku Kategorie:Narození v roce 1808 Kategorie:Narození 27. května Kategorie:Úmrtí v Rousínově Kategorie:Úmrtí v roce 1892 Kategorie:Úmrtí 26. září Kategorie:Muži