náhled|Jeden z chrámů Sas-Bahu v Nagdě náhled|Pevnost v Džajsalméru náhled|Městský palác v Džajpuru Radžastánská architektura obvykle představovala regionální variantu stylu indické architektury, který v dané době převládal v severní části Indie. Rádžasthán je obzvláště pozoruhodný pevnostmi a paláci mnoha rádžpútských vládců, které jsou oblíbeným cílem turistů.
Většinu obyvatel Rádžasthánu tvoří hinduisté a žije zde i početná džinistická menšina. To se odráží v existenci mnoha chrámů v této oblasti. Architektura Māru-Gurdžara je osobitý styl, který vznikl v Rádžasthánu a sousedním Gudžarátu přibližně v 11. století. Tento styl byl později oživen a přenesen do dalších částí Indie i světa, jak hinduisty, tak džinisty. Představuje tak hlavní přínos této oblasti k hinduistické chrámové architektuře. Nejznámějším příkladem tohoto stylu jsou Chrámy Dilwara na hoře Ábú, které byly postaveny v 11. až 13. století.
Společné rysy Obecně lze říci, že kvůli suchému podnebí, jsou zde stupňovité studny zvané baoli či bawdi běžnější než v jiných částech Indie, stejně jako charakteristické kryté podzemní nádrže zvané taanka. Běžné jsou i kamenné proděrované zástěny zvané džálí. Jsou součástí chrámů i světských budov. Kromě paláců se v mnoha městech dochovaly velké městské domy neboli haveli.
Pevnosti a paláce náhled|Některé z Aharských kenotafů u Udaipuru Pevnosti ležící v kopcích Rádžasthánu (Ambér, Džajsalmér, Kumbhalgarh, Ranthambore, Čittórgarh, Gágron), skupina šesti pevností postavených ve středověku různými rádžpútskými královstvími a knížectvími, patří k nejlepším příkladům rádžpútské architektury. Soubor těchto pevností je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Mezi další pevnosti patří Mehrangarh a Džajgarh.
Opevněné město Džajpur bylo založeno roku 1727 Džaj Singhem II. a je "jedinečným příkladem tradičního hinduistického urbanistického plánování", které se řídí zásadami stanovenými v mnohem starších hinduistických textech. Následně byl v Džajpuru postaven městský palác, palác Hawa Mahal, palác Rámbágh, palác Džal Mahál a Albert Hall Museum. Několik paláců, včetně Bagore Ki Haveli, který slouží jako muzeum, se nachází také v Udajpuru. Palác byl postaven v 18. století.
Vládci rádžastánských knížecích států pokračovali v tradici stavby propracovaných paláců téměř až do získání nezávislosti. V této době byly postaveny například palác Lálgarh v Bíkáneru, Monzunový palác v Udajpuru a palác Umaid Bhawan v Džódhpuru. Mnohé z nich jsou postaveny v indo-saracenském stylu a na jejich stavbě se často podíleli evropští architekti.
Kenotafy Řada rádžpútských dynastií stavěla pro své příslušníky skupiny kenotafů, většinou ve tvaru čhatrí. Často byly stavěny na tradičních místech, kde probíhaly kremace. Patří mezi ně kenotafy Ahar za Udajpurem a Badá Bágh poblíž Džajsalméru. Mezi jednotlivě stojící kenotafy patří také Džaswant Thádá v Džódphuru, Gaitore v Džajpuru a Chaurasi Khambon ki Čhatrí v Bundi a mnoho dalších.
Historie
Starověk V Rádžasthánu jsou významná naleziště datovaná do doby bronzové, která náleží harappské kultuře. Jedná se především o Kálibangan a Sothí. Zřícenina stúpy Pajrat je hlavní maurjovská a buddhistická lokalita v této oblasti. Zdá se být výjimečná tím, že se jednalo o velkou kruhovou svatyni nebo chrám postavený kolem malé stúpy.Michell (1990). S. 280
Hinduistické chrámy Mezi významné rané hinduistické chrámy patří Chrám Harša Maty ve vesnici Abhaneri. Jeho vznik je datován do počátku 9. století. Ve vesnici se nachází i raná stupňovitá studna Chand Baori, jejíž nejstarší části jsou podobného data jako chrám.Michell (1990). S. 273 Chrám Haršnát v okrese Sikar pochází z doby kolem roku 973. Toto datum je uvedeno na jednom z nápisů na chrámu. Chrámy Baroli v Badoli jsou důležitou skupinou devíti hinduistických chrámů z 10. století ležících na jihovýchodě Rádžasthánu. Tyto chrámy již neslouží k náboženským účelům a většina soch z nich byla přemístěna do muzeí. Nejvíce jich je v Kótě.Michell (1990). S. 279 a 296 Další skupinou jsou dva chrámy Sas-Bahu z konce 10. století nalézající se v Nagdě.Michell (1990). S. 287
Malý, ale bohatě zdobený hinduistický chrám Ambika Mata v Džagátu, postavený před rokem 960, je příkladem přechodu předchozího stylu Pratihara do architektury Māru-Gurdžara. Na vnější straně se tento styl odlišuje od ostatních severoindických chrámových stylů daného období tím, že "vnější stěny chrámů byly strukturovány rostoucím počtem výstupků a výklenků, které pojmou ostře vyřezávané sochy." Ty jsou obvykle umístěny v překrývajících se registrech nad spodními pásy lišt. Ty zobrazují souvislé řady jezdců na koních, slonů a kīrttimukha. Téměř žádný segment povrchu nezůstává nezdobený." Hlavní věž šikhara má obvykle mnoho pomocných věžiček urušringa. Ve větších chrámech jsou běžné dva boční vchody s verandami.
Tento styl se v hinduistických chrámech v původních oblastech Rádžasthánu a Gudžarátu přestal používat do 13. století, zejména proto, že oblast do roku 1298 připadla muslimskému Dillískému sultanátu. I nadále jej používali džinisté, což je pro indický chrámový styl nezvyklé. K jeho výrazné renesanci došlo v 15. století.
Pět chrámů Kiradu z 11. nebo 12. století je toho příkladem.Michell (1990). S. 295–296 Chrám Džagdiš v Udajpuru, který byl dokončen roku 1651, je příkladem hinduistického chrámu používajícího styl Māru-Gurdžara v pozdním období. V tomto případě byl použit z pověření Džagáta Singha I., vládce Mévaru.Michell (1990). S. 311
Džinistické chrámy náhled|Strop velkého džinistického chrámu v Rankpuru Architektura Māru-Gurdžara byla obzvláště oblíbená v džinistických chrámech. Interiéry jsou spíše honosněji zdobené, s propracovanými řezbami na většině povrchů. Džinistické chrámy mají často malé nízké kopule vyřezávané zevnitř s velmi složitým rozetovým vzorem. Dalším charakteristickým rysem jsou "létající" obloukovité prvky mezi sloupy, které se dotýkají vodorovného trámu nahoře uprostřed a jsou složitě vyřezávané. Tyto prvky nemají žádnou konstrukční funkci, jejich funkce je čistě dekorativní. Tento styl se rozvinul do velkých sloupových hal, z nichž mnohé byly otevřené po stranách, přičemž džinistické chrámy měly často jednu uzavřenou a dvě sloupové haly za sebou na hlavní ose vedoucí do svatyně.Harle (1994). S. 219–220
Mezi významné starší džinistické chrámy nebo skupiny chrámů patří chrámy Dilwara nahoře Ábú, džinistický chrám Ranakpur, skupina v Osianu v Džódhpuru, včetně džinistického chrámu Mahávíra v Osianu, džinistický chrám v Mirpuru, sporný chám Kesariyadži v Rišabhdeu a chrám Suswani Matádží v Morkhaně.
Kirti Stabha v pevnosti Čittór je velkolepá věž z 12. století, vytesaná ve stylu Māru-Gurdžara. Tato věž byla postavena džinistickým obchodníkem.
Fotogalerie
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Indická architektura Kategorie:Rádžasthán