Johann Heinrich Zedler (7. ledna 1706 Vratislav – 21. března 1751 Lipsko) byl německý knihkupec a nakladatel. Jeho stěžejním dílem byla šedesátiosmisvazková encyklopedie Grosses Universal-Lexicon (Velký univerzální lexikon), největší a nejkomplexnější německy psaná encyklopedie sestavená v 18. století.
Život a dílo Po vyučení knihkupcem ve Vratislavi a Hamburku se ve Freibergu oženil s dcerou váženého obchodníka Christiane Dorotheou, rozenou Richter, a založil si zde v roce 1726 vlastní nakladatelství. To v roce 1727 přestěhoval do Lipska, knižního a nakladatelského centra. Jeho první významnou publikací bylo jedenáctisvazkové vydání spisů Martina Luthera publikované mezi lety 1729 a 1734, s indexovým svazkem vydaným v roce 1740.
Encyklopedická produkce byla v této době již poměrně běžná, ale specializovala se na konkrétní vědní obory či témata. Zedler se proto rozhodl k odvážnému projektu vytvořit německy psaný a abecedně řazený komplexní univerzální lexikon všech věd a umění, původně koncipovaný jako dvanáctisvazkový. K tomuto projektu sezval obměňující se tým spolupracovníků, kteří mu zajišťovali nejen redakční dohled, ale byli i autory jednotlivých hesel z různých vědních disciplín. Do slovníku byly postupně zahrnuty i biografie žijících osob opatřené bibliografickými odkazy. Problematickou se ukázala skutečnost, že někteří přispěvatelé přebírali příspěvky z již existujících slovníků, což naráželo nejen na autorská práva, ale i tiskařská privilegia jejich vydavatelů, kteří se obávali i konkurenceschopnosti. Lipská nakladatelství se proti tomuto projektu spojila, což vedlo k tomu, že Zedler neobdržel saská tiskařská privilegia. Nakonec pod císařskými a pruskými privilegii představil první díl Universal-Lexiconu v roce 1731 s datem vydání 1732. Výše zmíněné skutečnosti však přivedly Zedlera k dlouhodobému právnímu sporu s etablovanými lipskými vydavateli, jejichž specializovanější produkty byly ohroženy.
Právní spory přivedly v polovině třicátých let 18. století Zedlera k bankrotu. Jeho podnik koupil lipský podnikatel Johann Heinrich Wolf, který tím zajistil financování Zedlerova Univerzálního lexikonu i dalších děl, na nichž již Zedler pracoval. Publikoval i nová díla, jako je odborný lexikon Allgemeine Schatz-Kammer Der Kaufmannschafft (1741–1743, 5 svazků) či Historisch-politisch-geographischer Atlas der gantzen Welt (Historicko-politicko-geografický atlas celého světa) (1744–1749, 13 svazků), vydané pod jménem lipského knihkupce Johanna Samuela Heinsia staršího.
Zedler zemřel ve věku 45 let, pouhý rok po ukončení abecedního Universal-Lexiconu. Jeho jméno přežívá s hovorovým názvem encyklopedie známé jako „Zedler“.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Němečtí nakladatelé Kategorie:Němečtí lexikografové Kategorie:Narození ve Vratislavi Kategorie:Narození v roce 1706 Kategorie:Narození 7. ledna Kategorie:Úmrtí v Lipsku Kategorie:Úmrtí v roce 1751 Kategorie:Úmrtí 21. března Kategorie:Muži