Thomas Humphrey Marshall (19. prosince 1893 Londýn – 29. listopadu 1981 Cambridge) byl anglický sociolog, který se podílel na formování moderní sociální politiky a sociologie ve Velké Británii. Známým se stal zejména esejí Citizenship and Social Class (Občanství a sociální třída) z roku 1950, ve které zavedl vlivnou koncepci sociálních práv jako nedílné součásti plnoprávného občanství.

Biografie Thomas Humphrey Marshall se narodil 19. prosince 1893 v Londýně do zámožné a kulturně založené rodiny (často spojované s uměleckým kruhem Bloomsbury). Byl čtvrtým ze šesti dětí architekta Williama Cecila Marshalla a Margaret Anny Lloydové, dcery jednoho ze zakladatelů banky Lloyds. Jeho výchova probíhala v intelektuálním prostředí, které formovalo jeho pozdější zájem o společnost.

Vzdělání získal na Rugby School a následně studoval historii na Trinity College Univerzity v Cambridgi. Jeho akademická dráha byla přerušena první světovou válkou. V době jejího vypuknutí pobýval v Německu, kde byl jako nepřátelský cizinec zatčen a internován v civilním zajateckém táboře Ruhleben poblíž Berlína. Zde strávil čtyři roky až do konce války. Tato zkušenost nuceného soužití s lidmi z různých sociálních vrstev jej hluboce ovlivnila a později ji označoval za klíčovou pro své pochopení sociální struktury a nerovností.

Po návratu do Anglie získal v roce 1919 stipendium na Trinity College. V roce 1922 neúspěšně kandidoval za Labouristickou stranu ve všeobecných volbách ve volebním obvodu Farnham. Ačkoliv neuspěl, volební kampaň mu poskytla přímý kontakt s problémy dělnické třídy, což dále prohloubilo jeho zájem o sociologii.

Svou akademickou kariéru spojil s London School of Economics, kam nastoupil v roce 1925. Původně vyučoval sociální práci, ale po smrti L. T. Hobhouse v roce 1929 přešel na katedru sociologie a stal se jednou z vůdčích postav britské sociologie. V roce 1944 byl jmenován profesorem a vedoucím katedry společenských věd.

Byl aktivní i mimo akademickou půdu. Během druhé světové války (1939–1944) pracoval jako náměstek ředitele výzkumného oddělení na britském ministerstvu zahraničí. V letech 1956–1960 pak zastával mezinárodní funkci ředitele divize sociálních věd organizace UNESCO, kde se podílel na poválečné obnově a podpoře sociálních věd v globálním měřítku. Zemřel 29. listopadu 1981 v Cambridge.

Vliv na filosofii sociálních věd K filozofii sociálních věd přispěl komplexní rekonceptualizací sociologie jako disciplíny. Sociologie neměla být podle jeho názoru pouze popisnou vědou, nýbrž disciplínou historicky ukotvenou, normativně orientovanou a úzce propojenou s tvorbou veřejných politik. Jeho práce sloužily jako nástroj pro analýzu a přetváření sociálních vazeb, přičemž sociální politiku chápal nikoliv jako produkt ideologie, ale jako nezbytný prostředek pro naplňování základních práv občanů.

Občanská, politická a sociální práva vnímal jako „elementy stejného procesu rozšiřování konceptu občanství“. Tím zdůraznil, že pro pochopení současných sociálních jevů je nezbytná znalost jejich historického vývoje.

Jak upozornil sociolog Bryan Turner, Marshallova analýza byla primárně sociologická, nikoli politologická. Jeho přístup se lišil od tradičního funkcionalismu tím, že se soustředil na konfliktní roli institucí. Uplatňoval analýzu „shora dolů“, kdy makrostruktury (státní instituce, právní systém) formují postavení jednotlivce a určují rozsah jeho práv. Tím propojil sociální teorii se společenskou praxí.

Akademický výzkum Nejvýznamnějším akademickým dílem T. H. Marshalla je esej Citizenship and Social Class (Občanství a sociální třída), publikovaná knižně v roce 1950. V této práci, která vycházela z jeho přednášek na univerzitě v Cambridge, analyzoval vývoj občanských práv v Anglii od 18. století a zkoumal vztah mezi konceptem plnoprávného občanství a sociální nerovností.

Vývoj občanství Občanství definoval jako status, který je udělen všem plnoprávným členům komunity a který zakládá rovnost v právech a povinnostech. Vývoj tohoto statusu rozdělil do tří složek, které se formovaly postupně:

Občanská složka: Vznikla v 18. století. Zahrnuje práva nezbytná pro individuální svobodu – svobodu slova, myšlení a víry, právo vlastnit majetek a právo na spravedlnost. Klíčovou institucí, která tato práva garantuje, jsou soudy. Politická složka : Rozvíjela se v 19. století. Představuje právo podílet se na výkonu politické moci, ať už jako člen orgánu s politickou autoritou (poslanec), nebo jako volič. Tato práva jsou spojena s institucemi parlamentu a místní samosprávy. Sociální složka: Je produktem 20. století. Zahrnuje širokou škálu práv, od práva na minimální ekonomický blahobyt a bezpečí až po právo plně se podílet na společenském dědictví a žít život civilizované bytosti. Institucionálním zázemím je vzdělávací systém a sociální služby (sociální stát).

Napětí mezi občanstvím a třídou Ústředním tématem Marshallova výzkumu byl konflikt mezi občanstvím a kapitalistickým třídním systémem. Zatímco občanství je založeno na principu rovnosti, kapitalismus generuje nerovnost. Marshall argumentoval, že vznik sociálních práv ve 20. století nevedl k odstranění sociálních tříd, ale učinil nerovnost legitimnější. Sociální stát garantuje všem občanům určitý minimální životní standard, čímž se třídní rozdíly stávají snesitelnějšími a systém stabilnějším.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Thomas Humphrey Marshall v Britannice

Kategorie:Angličtí sociologové Kategorie:Absolventi Univerzity v Cambridgi Kategorie:Narození v roce 1893 Kategorie:Narození 19. prosince Kategorie:Narození v Londýně Kategorie:Úmrtí v roce 1981 Kategorie:Úmrtí 29. listopadu Kategorie:Úmrtí v Cambridgi Kategorie:Muži