Generální stávka ocelářů byla neúspěšným pokusem odborové organizace American Federation of Labor organizovat dělníky pracující v ocelářství, zejména pro trust U.S. Steel. Generální stávka trvala od září do listopadu 1919, ojediněle se udržela až do ledna 1920. Ačkoliv se jí účastnilo přes 300 tisíc dělníků, skončila kvůli vyčerpání zdrojů a štvavé kampani vlastníků továren neúspěchem.
Pozadí V roce 1876 došlo ke zformování první zásadní odborové organizace amerických kvalifikovaných ocelářů, a to v organizaci Amalgamated Association of Iron and Steel Workers. Ta v devadesátých letech 19. století vedla neúspěšnou stávku v Homesteadu proti Carnegie Steel Company. Neúspěch stávky vedl ke ztrátě podpory Amalgamated Association a ve skutečnost, že dělníci v ocelářském průmyslu zůstali dále neorganizovaní.
Na začátku 20. století vytvořil J. P. Morgan společnost U.S. Steel, když fúzně spojil velké ocelářské podniky. Pokus o stávku ze strany Amalgamated Association v roce 1901 selhal.
Vedle toho v roce 1892 začala American Federation of Labor (AFL) usilovat o odborové organizování nekvalifikovaných pracovníků v ocelářství. Podařilo se jí během deseti let vytvořit řadu odborových organizací na jednotlivých pracovištích. Jak však ocelářský průmysl rostl, vliv odborů zaostával. V roce 1909 se proto vedení AFL rozhodlo zaměřit přímo na U.S. Steel. Odborářští agitátoři následně navštěvovali továrny, ale dělníci zůstávali skeptičtí, a to kvůli selhání stávky z roku 1901. Snaha o organizaci těchto dělníků trvala dalších deset let.
Průběh náhled|Dělníci během stávky (1919) Krátce po konci první světové války v listopadu 1918 se američtí vlastníci oceláren rozhodli zakročit proti odborovým agitátorům. Odmítali s nimi jednat a najímali Pinkertony, aby agitátory vykazovali z okolí továren. V dubnu 1919 AFL reagovala vyhlášením stávky horníků v Pensylvánii, ve které požadovali zastavení represí vůči odborům. Kráce poté v Pittsburghu AFL jednala o využití rozbouřených nálad k vyhlášení stávek v ocelářství. Nicméně jednání o podobě stávky trvala několik měsíců. Až v srpnu 1919 se organizace shodly na vyhlášení generální stávky ocelářů. Odboráři se před stávkou snažili ještě jednat s předsedou U.S. Steel Elbertem Henrym Garym, nicméně ten jednání odmítl.
V září 1919 proto vypukla generální stávka, která vyřadila z chodu půlku amerického ocelářského průmyslu. Vlastníci továren sice podcenili rozsah možné stávky, ale brzy otočili veřejné mínění proti stávkujícím. Využili poválečné rudé paniky (strach z bolševické revoluce po jejich úspěchu v Rusku). Vlastníci těžili ze svých styků v médiích a nechali publikovat informaci, že jeden z vedení AFL má vazby na anarchosyndikalisty z Industrial Workers of the World, což podle těchto zpráv byl důkaz, že generální stávka je řízena komunisty. K tomu vyzvedávali, že mezi stávkujícími dělníky je mnoho imigrantů, což mělo zase hrát na struny nativistických obav. Stávku by v této vyhrocené atmosféře rozehnaly federální ozbrojené složky, avšak v říjnu 1919 měl prezident Woodrow Wilson infarkt, který ho na určitou dobu upoutal na lůžko a během jeho rekonvalescence nebylo přijato žádné vážnější rozhodnutí.
náhled|Zásah policie během stávky v Homesteadu v Pensylvánii (1919) Jelikož federální složky nebylo možné využít, majitelé továren se obraceli na lokální a státní politiky. To vedlo k zákazům shromažďování na veřejných místech v řadě průmyslových center. Začalo také hromadné zatýkání představitelů stávkujících z jednotlivých pracovišť. Po střetech mezi dělníky a policií ve městě Gary v Indianě došlo k vyhlášení stanného práva a převzetí města armádou.
Vlastníci se navíc pokoušeli demoralizovat stávkující dělníky tím, že nasmlouvali na jejich práci třicet až čtyřicet tisíc nekvalifikovaných dělníků z řad Afroameričanů a mexických Američanů. Vedle toho působili stávkokazi.
Zapojeným odborům brzy došly zdroje na podporu 300 tisíc stávkujících dělníků. V listopadu se tak řada dělníků začala vracet do práce. Dále stávka pokračovala již jen v izolovaných místech. Poslední stávkující stávku ukončili v lednu 1920.
Důsledky Neúspěch stávky vedl k dalšímu rozkladu odborů v ocelářství. S rozvojem technologií se v následujících desetiletích kvalifikovaná práce z ocelářství zcela vytratila. I proto Amalgamated Association zvažovala na rok 1929 další celostátní stávku. Nicméně v té době počet jejích členů byl jen kolem osmi tisíc lidí. Obrodu odbory v ocelářství zažily až od roku 1936, kdy vznikl Steel Workers Organizing Committee, a zejména po roce 1942, kdy se přetransformoval do United Steelworkers.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:USA v roce 1919 Kategorie:Protesty v USA Kategorie:Konflikty po první světové válce Kategorie:Stávky