Juliana Tverská (1325 – 17. března 1391 byla jako druhá manželka Algirdase litevskou velkokněžnou.
Život Narodila se jako nejmladší dcera knížete Alexandra Tverského a Anastázie Haličské. Když byli její otec a nejstarší bratr v roce 1339 zavražděni chánem Zlaté hordy Özbegem, byla Juliana svěřena do péče moskevského knížete Semjona Hrdého, který se v roce 1347 oženil s její sestrou Marií.
V roce 1349 litevský velkokníže Algirdas poslal vyslance ke Zlaté hordě, aby požádali chána Janiho Bega o vytvoření aliance proti Semjonovi Moskevskému. Žádost nebyla přijata a vyslanci, včetně Algirdasova bratra Karijotas, byli uvěznění a drženi jako rukojmí. V roce 1350 Algirdas uzavřel se Semjonem mír a oženil se s jeho švagrovou Julianou. Jeho první manželkou byla Marie Vitebská, která zemřela předchozího roku. Semjon nejdříve požádal o názor metropolitu Theognosta, zda se může křesťanka provdat za pohanského vládce. V témže roce se Algirdasův bratr Liubartas oženil s Olgou, dcerou Konstantina Vasiljeviče z Rostova a neteří Semjona.
Úmrtí a pohřeb Existují protichůdná tvrzení o posledních letech Juliany a místě jejího pohřbení. Jeden záznam uvádí, že se Juliana stala jeptiškou pod jménem Marina v klášteře Ducha svatého ve Vitebsku a byla tam i pohřbena. Další tvrzení, založené na stříbrné plaketě objevené během stavby v roce 1810, praví, že byla pohřbena v katedrále Nanebevzetí Panny Marie ve Vilniusu. Nikonská kronika uvádí, že byla jeptiškou v Kyjevskopečerské lávře a byla pohřbena tam. K dalšímu objevu došlo během restaurování kostela Proměnění Páně v Polocku v březnu 2012. Byl nalezen nápis, který zaznamenával Julianinu smrt na svátek svatého Alexia, který je ve východním pravoslaví 17. března. 5. prosince 2018 byla Juliana Ukrajinskou autokefální pravoslavnou církví kanonizována.
Potomci Podle výzkumu polského historika Jana Tęgowského byla Juliana během svého svazku s Algirdasem často těhotná a během přibližně 24 let porodila osm synů a osm dcer, ačkoli jiné zdroje uvádějí odlišné údaje:
Kenna (pokřtěná jako Johana; 1351–1367), manželka Kazimíra IV. Pomořanského Eufrozyna (1352–1405/1406), manželka Rjazaňského velkoknížete Olega Ivanoviče Skirgaila (pokřtěn jako Ivan; 1354–1397), kníže z Trakai, Kyjeva, regent Litvy Kaributas (pokřtěn jako Dmitrij; 1355–po 1404), kníže Novhorod-Siverskyj Fedora (1355–1377), manželka Svjatoslava Karačevského Lengvenis (pokřtěn jako Simon; 1356–1431), kníže Mscislaŭ, regent Novgorodské republiky Helena (1357–1437/8), manželka Vladimíra Smělého Jogaila (1362–1434), velkokníže Litvy, král Polska Marie (1363–po 1382), manželka Vaidila a Davida z Gorodets Karigaila (pokřtěn jako Kazimír; 1364/7-1390), kníže Mscislaŭ Minigailo (1365/1368–1382) Alexandra (1368/70–1434), manželka Zemovíta IV. Mazovského Wilheida (pokřtěná jako Kateřina; 1369/74–po 1422), manželka Jana II. Meklenbursko-Stargardského Vygantas (pokřtěn jako Alexandr; 1372–1392), kníže z Kernavė Švitrigaila (pokřtěn jako Boleslav; 1373–1452), velkokníže litevský, vládce Volyně Hedvika (1375–po 1407), manželka Jana III. Osvětimského
Zdá se, že děti, na rozdíl od dětí z Algirdova prvního manželství s Marií Vitebskou, byly vychovávány v pohanské kultuře. Trůn litevského velkoknížectví v roce 1377 nezdědil Algirdasův nejstarší syn Andrej z Polocku, ale Jogaila. Juliana se jako velkokněžna vdova objevovala v politice a byla zapojena do Litevské občanské války, stejně jako do neúspěšného pokusu oženit s Jogailou Žofii, dcerou Dmitrije Donského a přivézt ho tak k pravoslavné církvi. Plány selhaly, když Jogaila konvertoval ke katolictví, oženil se s Hedvikou z Anjou a v roce 1386 byl korunován polským králem (jure uxoris).
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Litevské velkokněžny Kategorie:Narození ve 14. století Kategorie:Úmrtí v roce 1391