Istrochem (dříve mj. Alfred Nobel & Co. nebo Chemické závody Juraje Dimitrova, hovorově Dynamitka nebo Dimitrovka) je chemický podnik v Bratislavě, v městské části Nové Mesto. Do roku 2005 šlo o samostatný podnik, od roku 2006 je součástí společnosti Duslo, a.s., a spadá tak do skupiny Agrofert Andreje Babiše.
Historie Továrnu založil v roce 1873 Alfred Nobel jako jednu ze svých továren na výrobu dynamitu a jiných chemikálií. Až do začátku 2. světové války byla součástí různých podniků v rámci skupiny podniků Alfreda Nobela. Šlo o nejvýznamnější chemickou továrnu v Uhersku. Zpočátku továrna vyráběla výbušniny (munici) a různé chemikálie, v roce 1923 jí byla licence na výrobu výbušnin odňata (a přesunuta do Semtína), v roce 1925 začala s výrobou hnojiv a nadále vyráběla různé chemikálie. Během 2. světové války byla začleněna do koncernu IG Farben, znovu vyráběla i průmyslové trhaviny a viskózová vlákna.
V roce 1946 byla znárodněna a bylo k ní přičleněno několik menších chemických podniků na Slovensku. Výrobní program byl rozšířen o výrobky na ochranu rostlin (agrochemikálie) a z trhavin se vyráběly už jen důlně-bezpečné trhaviny. V roce 1947 zde byl založen vlastní výzkumný ústav. V roce 1951 byla továrna přejmenována na počest bulharského komunistického politika Juraje Dimitrova. V roce 1958 k ní byl přičleněn velký sousední závod na výrobu viskózového hedvábí (do té doby nazývaný Závod míru, otevřený v roce 1951).Chemické závody Juraja Dimitrova. In:
Téhož roku továrna založila nový závod na výrobu hnojiv (dnešní Duslo), který se v roce 1966 stal samostatným podnikem (a od roku 2006 je naopak vlastníkem svého původně mateřského podniku). V 80. letech Chemické závody Juraje Dimitrova zaměstnávaly kolem 7000 lidí.
V roce 1989 byl podnik transformován z národního podniku na státní podnik, v roce 1991 přejmenován na Istrochem a v roce 1995 transformován na akciovou společnost (vlastněnou státem přes Fond národného majetku SR). V roce 1997, v době třetí vlády Vladimíra Mečiara, byl Istrochem zprivatizován – získala ho nově založená společnost Chemické závody Bratislava (CHZB), v níž byli členy představenstva manažeři Istrochemu, která za 67% podíl nabídla 1,8 mld. slovenských korun. Fond nevybral druhou nabídku, kterou podala zaměstnanecká společnost Istronova, která nabídla 2,5 mld. slovenských korun.
V roce 1999, tj. po nástupu Dzurindovy vlády, se stát po dohodě s CHZB znovu stal vlastníkem Istrochemu (oficiálním důvodem byla skutečnost, že podnik nepodal žádost na Antimonopolní úřad). CHZB následně v rámci mimosoudní dohody získala odškodnění ve výši 272 mil. slovenských korun. Později téhož roku byl na Istrochem vyhlášen konkurz, který ale o rok později Nejvyšší soud zrušil kvůli nedostatečným důvodům k zahájení konkurzu.
V roce 2002 stát (Fond národného majetku SR) provedl další privatizaci, tentokrát prodával 92 % akcií. Nabídku podaly dvě společnosti, Novácké chemické závody nabídly 200 mil. korun s tím, že v případě vykonání ekologického auditu jsou připraveny cenu navýšit na 400 mil. korun. Druhou nabídku podala společnost Istrodeza ze skupiny Agrofert Andreje Babiše, která nabídla 202 mil. korun. Nabídka Nováckých chemických závodů byla ze soutěže vyřazena kvůli pozdnímu dodání o osm minut, které mělo být způsobeno nepřítomností pracovnice Fondu v kanceláři. Istrochem tak získala Istrodeza, i když nabídla téměř 10x méně (bez započtení vlivu inflace) než při předchozí privatizaci a i o 72 mil. méně, než činilo odškodnění minulého vlastníka. Kupující se ve smlouvě zavázal investovat 1 mld. korun zejména do ekologie, tento závazek však nebyl ze strany Fondu nijak vymáhán.
V roce 2006 Istrochem přestal existovat jako samostatná společnost a byl začleněn do podniku Duslo (ten byl od roku 2005 součástí Agrofertu), kde byl do roku 2013 formálně veden jen jako „odštěpný závod ISTROCHEM“. Samotná chemická výroba byla postupně omezována, v roce 2025 zcela skončila.
V areálu mají hodnotu zejména pozemky – jedná se o 240 hektarů ucelené plochy v širším centru Bratislavy. V roce 2018 byla jejich hodnota odhadována na 500 mil. euro. Nemovitosti zde vlastní a spravuje další Babišova firma – Istrochem Reality ze skupiny SynBiol, která je pronajímala sesterskému Duslu.
Environmentální zátěž Podnik po celou svou historii od 19. století produkoval znečištění, které pronikalo do různých složek životního prostředí, zejména do půdy, povrchové a podzemní vody. Kromě samotného areálu, kde probíhala výroba, byl odpad odvážen na dvě skládky v Bratislavě, na Žabí majer a do Vrakuně. Skládka ve Vrakuně, v oblasti bývalého ramene Malého Dunaje, byla založena v roce 1966 a do roku 1979 na ni chemické závody vyvezly devadesát tisíc kubíků nebezpečného chemického odpadu, toxický odpad se do ní vyvážel patrně i dříve. V roce 2011 byl přijat zákon o environmentálních zátěžích, podle kterého za zátěž nenese odpovědnost subjekt, který je schopen prokázat, že zátěž vznikla v důsledku ukládání odpadů, jež bylo v souladu s právoplatným povolením. Nástupce Istrochemu tak přestal být za skládku ve Vrakuně odpovědný. Odpovědnost za zátěž v lokalitě Žabí majer je nejasná.
O odpovědnost za environmentální zátěže v areálu panují spory, když náklady na sanaci mohou dosáhnout 350 až 700 mil. euro. Slovenské ministerstvo životního prostředí iniciovalo řízení o určení povinné osoby k jejímu odstranění. Okresní úřad v Bratislavě v roce 2025 rohodl, že má být odpovědný stát. Proti rozhodnutí však podala protest Krajská prokuratura v Bratislavě, podle které bylo rozhodnutí nesprávné a předčasné. V listopadu 2025 slovenské ministerstvo životního prostředí navrhlo, že bez ohledu na výsledek řízení by měl sanaci zaplatit stát.
Geologický průzkum areálu z roku 2009 Firma Istrochem Reality si nechala v roce 2009 vypracovat geologický průzkum areálu, který měl zhodnotit znečištění prostředí v důsledku dlouhotrvající chemické výroby. Zprávu z průzkumu firma nechala na 10 let utajit, k jejímu odtajnění došlo v červnu 2020 environmentalistkou Tamarou Stohlovou. Průzkum poukazuje na kontaminaci podzemní vody i půdy organickými i anorganickými látkami. Výzkumníci naměřili atrazin, toluen, arsen, olovo, benzen, PCB látky, přičemž již došlo i k jejich promíchání. Všechny jsou pro člověka škodlivé, několik je jich karcinogenních nebo způsobují jiná závažná onemocnění. U více látek byly povolené limity překročeny více než tisícinásobně. "Samotní autoři popisují, že na více lokalitách bylo cítit silný chemický zápach, který bylo obtížné snést. Vrty odhalily v zemi fialová pole s tekutými látkami, bílou vrstvu pesticidů nebo štěrkopísky se silným organickým zápachem," uvedla Stohlová.
Součástí průzkumu byl i předpokládaný model šíření znečišťujících látek v dalších 20 letech. Autoři studie varovali před možným šířením znečištění směrem na Žitný ostrov, přičemž v okolí areálu už tehdy vznikaly obytné a rekreační zóny. Autoři proto navrhovali sanaci v plném rozsahu, tedy odčerpání a odtěžení kontaminované vody a půdy, aby se zabránilo šíření znečištění.
Současnost Z areálu léta unikalo a stále uniká znečištění do podzemních vod, které se šíří do obydleného okolí. Upozornila na to strana CELKEM - občanská demokracie, která zrealizovala v návaznosti na odtajnění průzkumu rozbor vody ze studny v nedaleké obytné čtvrti. Ten potvrdil přítomnost znečištění pesticidy a dalšími chemikáliemi, a dále překročení povolených limitů pro jejich obsah v podzemní vodě. Regionální úřad veřejného zdravotnictví v reakci označil vodu za zdravotně závadnou a vydal zákaz používat ji k pití, osobní hygieně i zalévání plodin. Šíření znečištění do městských částí Nové mesto, Ružinov a Rača potvrdily i další rozbory iniciované poslanci městského zastupitelstva Bratislavy, Petrem Strapákem a Martinem Vlačikym. Ochranář a místopředseda CELKEM – občanská demokracie Erik Baláž vyzval ministra životního prostředí, aby v této věci urychleně jednal, aby se zabránilo další kontaminaci lokality. Ministr životního prostředí Ján Budaj v roce 2020 přislíbil, že resort odstartuje práce na legislativní změně, aby taková zjištění nebylo možné tajit.
Odkazy Reference
Literatura
Kategorie:Nové Mesto (Bratislava) Kategorie:Firmy v Bratislavě Kategorie:Slovenské chemické firmy Kategorie:Agrofert Kategorie:Ekologické zátěže