Operace Jižní kopí je kódové označení americké vojenské a sledovací mise deklarativně zaměřené na pašeráky drog na západní polokouli. Operace byla oficiálně ohlášena dne 13. listopadu 2025 americkým ministrem obrany Petem Hegsethem.

Spojené státy od srpna 2025 začaly provádět vzdušné útoky na čluny v Karibiku a Tichém oceánu, u kterých vláda a armáda oficiálně uváděly, že šlo o pašeráky drog z Venezuely. V téže době došlo k eskalaci napětí mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem. Trump opakovaně pohrozil invazí do Venezuely, přesunul k jejím břehům část loďstva, Madura označoval za diktátora a uvedl, že nařídil CIA podvratné tajné operace k destabilizaci Madurova režimu. V listopadu 2025 americké ministerstvo zahraničí označilo drogový Kartel Sluncí za zahraniční teroristickou organizaci, kterou údajně řídí Nicolás Maduro. O reálné existenci takto strukturovaného a Madurem řízeného kartelu se však vedly mezi odborníky spory, a podle některých šlo o záminku k dalším americkým úderům.

Dne 3. ledna 2026 Spojené státy americké provedly letecký útok na Caracas a vojenské základny na území Venezuely. Během náletů americké jednotky Delta Force zajaly Nicoláse Madura a jeho manželku a unesly je na své území, kde mají být souzeni.

Historie Vznik Mise je řízená společným velením United States Southern Command (USSOUTHCOM) a II Marine Expeditionary Force (II MEF). Jejich oficiálním úkolem je zničit síť pašeráků drog vedoucí do Spojených států amerických.

Námořnictvo Spojených států amerických oznámilo operaci se stejným kódovým ozančením již v lednu 2025. Podle tiskové zprávy „Operace Jižní kopí zavede do provozu heterogenní kombinaci robotických a autonomních systémů (RAS) na podporu odhalování a monitorování nelegálního obchodu a zároveň se budou sbírat zkušenosti pro další využití této technologie.“

Za operací měl stát americký generál a podnikatel Dan Caine, který působí v Trumpově administrativě. Útočnou formu operace hájil také ministr zahraničních věcí Marco Rubio. O tom se spekulovalo, že je také jedním z klíčových aktérů úderů v Latinské Americe. Sám s kubánskými kořeny měl prosazovat eskalaci vztahů s Venezuelou, která sponzorovala kubánský režim založený Fidelem Castrem. Destabilizace Venezuely měla přinést také destabilizaci Kuby, která je například kvůli americkému embargu závislá na venezuelské ropě.

Útoky na čluny v mezinárodních vodách Od začátku září do konce prosince 2025 bylo při 34 amerických úderech na 36 plavidel zabito nejméně 115 lidí. Podle americké armády šlo o pašeráky drog zejména z Venezuely, Kolumbie, ale také dalších zemí. Kolumbijský prezident Gustavo Petro však uvedl, že nejméně v jednom případě mělo jít o zabití kolumbijského rybáře. Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva odsoudil útoky jako nevyprovokovaná mimosoudní zabití, která navíc porušují mezinárodní námořní právo kvůli provádění útoků v mezinárodních vodách.

Podle představitelů Spojených států šlo o útoky na operace drogových kartelů Tren de Aragua a Clan del Golfo, které operují z Venezuely a Kolumbie. Jejich představitelé, jako Niño Guerrero, Daniel Rendón Herrera nebo Dario Antonio Úsuga David, byli v době útoků uvězněni. Během roku 2025 je americká administrativa zařadila na seznam zahraničních teroristických organizací. Mezi cíli útoků byla také kolumbijská Národní osvobozenecká armáda.

Venezuela

náhled|Letadlová loď USS Gerald R. Ford (CVN-78) nasazená v Karibiku Vláda Spojených států amerických propojovala činnost drogových kartelů s venezuelským režimem Nicoláse Madura, konkrétně přes tzv. Kartel Sluncí, který měl podle Trumpa řídit právě Maduro. Organizaci Spojené státy také zařadily na seznam zahraničních teroristických organizací. Krátce poté Trump uvedl, že i samotný Madurův režim bude zařazen na seznam teroristických organizací.

K Venezuele byla vyslána také část amerického námořnictva, včetně největší letadlové lodi světa USS Gerald R. Ford.

V prosinci 2025 americká pobřežní stráž a námořní pěchota obsadila a zabavila venezuelský ropný tanker Skipper. Podle americké vlády plavidlo sloužilo k přepravě ropy z Venezuely a Íránu, na niž se vztahují americké sankce. Podle venezuelské vlády šlo o případ „mezinárodního pirátství“. Prezident Maduro uvedl, že nedovolí, aby Američané udělali z Venezuely „ropnou kolonii“. Trump poté nařídil úplnou blokádu tankerů plujících do Venezuely a z ní.

Dne 29. prosince 2025 Trump veřejně uvedl, že letectvo provedlo nálet na přístavní oblast ve Venezuele. Podle něj šlo o překladiště drog. Šlo o první americký útok na venezuelské půdě. Na začátku ledna 2026 Maduro projevil ochotu spolupracovat se Spojenými státy na boji proti pašování drog a současně pro vstup amerických investic do venezuelského ropného průmyslu. Dne 3. ledna 2026 Spojené státy provedly letecké útoky na Caracas a vojenské základny ve Venezuele a současně jednotky Delta Force uskutečnily pozemní vojenskou operaci, při které zajaly a unesly Madura a jeho manželku. Téhož dne Donald Trump na tiskové konferenci uvedl, že při operaci nešlo jen o boj s pašeráky drog, ale také o svržení Madura, zajištní politického vlivu Spojených států na venezuelskou politiku a zpřístupnění venezuelského ropného průmyslu americkým ropným společnostem.

Spojené státy americké dne 7. ledna 2026 v severním Atlantiku zadržely tanker Marinera, dříve známého jako Bella 1, který plul pod ruskou vlajkou. Tanker pronásledovaly z Karibiku více než dva týdny. Podezřívaly ho, že převáží íránskou ropu pro Venezuelu a narušuje tím americkou blokádu země. Na zadržovací misi spolupracovalo Spojené království. Royal Air Force dodalo Američanům zpravodajské informace. Britské námořnictvo poskytlo bitevní loď RFA Tideforce.

Po únosu Madura Donald Trump uvedl, že neuznává automaticky představitele opozice (María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia) za nové vedení země. Naopak byl ochoten spolupracovat s venezuelskou viceprezidentkou a představitelkou chavismu Delcy Rodríguezovou. Trump zejména veřejně požadoval zapojení amerických firem do ropného průmyslu. U břehů Venezuely zůstalo americké námořnictvo, připravovaný další útok byl ale díky spolupráci zrušen.

V červnu 2026 byl během společné operace Spojených států a Venezuely zabit vůdce gangu Tren de Aragua Niňo Guerrero.

Kolumbie Mezi cíli amerických leteckých útoků byla také kolumbijská plavidla. V říjnu 2025 americká vláda uvalila sankce na kolumbijského prezidenta Gustava Petra. Američané ho obvinili z toho, že umožňuje fungování drogových kartelů. Sankce byly uvaleny poté, co Petro veřejně kritizoval americké útoky, při kterých byli zabiti kolumbijští občané. V prosinci 2025 Donald Trump veřejně uvedl, že Petro bude v operaci dalším cílem ihned po Madurovi.

Během prosince 2025 Maduro vyzval Petra, aby se připojil k vojenské akci proti Spojeným státům. Petro to ovšem odmítl. Madura označil za politického diktátora, nikoliv však představitele drogového kartelu.

Další zapojené země Dominikánská republika Dominikánský prezident Luis Abinader prohlásil, že bude plně spolupracovat s Američany v cíli zničit síť pašeráků drog. Američanům poskytl k využití leteckou základnu San Isidro.

Trinidad a Tobago Předsedkyně vlády Trinidadu a Tobaga Kamla Persad-Bissessar se setkala s americkým velením mise a následně potvrdila bezpečnostní spolupráci v regionu. Američanům bylo propůjčeno letiště pro instalaci radaru.

Paraguay V prosinci 2025 podepsali americký ministr zahraničních věcí Marco Rubio a jeho paraguayský protějšek Rubén Ramírez Lezcano dohodu o spolupráci. Podle ní si budou země vyměňovat zpravodajské informace a budou provádět společná cvičení a společné zásahy.https://www.state.gov/releases/office-of-the-spokesperson/2025/12/secretary-of-state-marco-rubio-and-paraguayan-foreign-minister-ruben-ramirez-lezcano-at-the-united-states-paraguay-status-of-forces-agreement-signing-ceremony

Ekvádor V prosinci 2025 Ekvádor souhlasil s přítomností omezeného počtu amerických vojáků na své půdě. Současně se s Američany dohodl na sdílení zpravodajských informací a výcviku. Nicméně již v listopadu Ekvádorci v referendu odmítli zřízení americké vojenské základny na území země.

Peru V prosinci 2025 odsouhlasil peruánský kongres, aby po celý rok 2026 mohli být v zemi přítomni američtí vojáci. Součástí dohody byla také vzájemná výměna zpravodajských informací a společná vojenská cvičení a zásahy.

Guyana V prosinci 2025 si Spojené státy americké a Guyana potvrdily dosavadní vojenskou a bezpečností spolupráci a smluvily její rozšíření.

Panama V dubnu 2025 ministr obrany Pete Hegseth v Panamě podepsal dohody o pokračování a rozšíření vojenské a bezpečnostní spolupráce zemí, včetně obrany Panamského průplavu.

Salvador Salvador, který byl veden prezidentem Nayibem Bukelem vyjádřil Spojeným státům podporu a propůjčil letiště pro americké letectvo.https://www.nytimes.com/2025/11/06/world/americas/us-military-planes-el-salvador.html

Argentina Americký ministr zahraničí Marco Rubio hovořil 3. ledna s argentinským ministrem zahraničních věcí Pablem Quirnem o vojenské operaci ve Venezuele. Rubio poděkoval Quirnovi za pokračující spolupráci Argentiny v boji proti narkoterorismu a spolupráci na bezpečnosti v regionu.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Konflikty roku 2025 Kategorie:Konflikty roku 2026 Kategorie:Venezuela v roce 2025 Kategorie:Venezuela v roce 2026 Kategorie:USA v roce 2025 Kategorie:USA v roce 2026 Kategorie:Námořnictvo USA Kategorie:Donald Trump Jižní kopí