Ain (výslovnost [ɛ̃]; franko-provensálsky En) je francouzský departement ležící v regionu Auvergne-Rhône-Alpes mezi Lyonem a Ženevou u hranic se Švýcarskem. Je pojmenován podle řeky Ain, která jím protéká a je jedním z přítoků Rhony. Hlavní město je Bourg-en-Bresse. Žije zde obyvatel. V abecedním pořadí francouzských departementů, které se používá pro poštovní a demografické účely, je departement na prvním místě, proto mu bylo přiděleno číslo 01.
Departement sestává ze čtyř geograficky odlišných oblastí (Bresse, Dombes, Bugey a Pays de Gex) z nichž každá přispívá k rozmanitému a dynamickému hospodářskému rozvoji departementu.
Geografie vlevo|náhled|Viadukt Cize-Bolonon, silniční a železniční most přes údolí řeky Ain Departement Ain je územím výrazných geografických kontrastů. Na severu se rozkládá rovinatá oblast Bresse, kterou ohraničuje řeka Saôna a která se mírně zvedá směrem k severovýchodu. Na jihovýchodě leží oblast Dombes s více než tisícovkou rybníků a jezer. Na východě se nad Bressenskou rovinou zvedá pohoří jižní Jury. Údolími se kříží rušné dopravní trasy směřující do Itálie a Švýcarska. Oblast kolem města Gex je od zbytku departementu oddělena posledním východním hřebenem Jury, kde se nachází nejvyšší bod departementu, Crêt de la Neige (1720 m). Gex geograficky náleží k povodí Ženevského jezera.
Západní hranici departementu tvoří řeka Saôn. Jejími přítoky jsou tři menší řeky: Reyssouze (76 km), Veyle (68 km) a Chalaronne (52 km). Na východě a jihu tvoří hranice departementu řeka Rhôna. Jejími hlavními přítoky jsou Suran (50 km) a především řeka Ain (190 km), kterou samotnou napájí 118 menších řek a potoků.
Departement sousedí s departementy Jura, Saône-et-Loire, Rhône, Isère, Savojsko, Horní Savojsko a švýcarskými kantony Ženeva a Vaud.
Dopravní síť Oblast se nachází na křižovatce významných národních i mezinárodních dopravních proudů a představuje důležitou tranzitní oblast. Celková dopravní síť v departementu měří přes 4000 km. Kromě dobře rozvinuté sítě bývalých státních silnic, které byly roku 2007 převedeny do správy departementu, protíná departement také 232 km dálnic.
Pro národní i mezinárodní lety se v blízkosti nacházejí mezinárodní letiště v Lyonu (Saint-Exupéry) a Ženevě (Cointrin). V departementu Ain se rovněž nacházejí dvě splavné řeky – Saôna a Rhôna, po nichž se přepravují stavební materiály, například štěrk. Nejvýznamnější přístav se nachází v obci Jassans-Riottier na řece Saôně.
Železniční síť má pro departement velký význam, důležité jsou zejména vysokorychlostní tratě TGV spojující Paříž s Ženevou (s přestupní stanicí v Bellegarde-sur-Valserine) a Paříž s Lyonem (vedoucí údolím řeky Saôny). Modernizovaná trať Ligne du Haut-Bugey byla otevřena roku 2010 a zkrátila cestovní dobu mezi Paříží a Ženevou o 20 minut. Regionální síť TER (vlaků a autobusů) má klíčový význam především pro spojení s Lyonem.
Historie
Nejstarší historie První obyvatelé se v oblasti dnešních hranic departementu usadili asi v roce 15 000 př. n. l. Z období středního neolitu, popř. z období 4. nebo 3. tisíciletí př. n. l. pochází menhir Pierrefiche ve městě Simandre-sur-Suran. Z konce 2. století př. n. l. pochází v oblasti nalezený tzv. Kalendář z Coligny, který nese nejstarší dochovaný nápis v galském jazyce. Roku 58 př. n. l. začlo v oblasti vojenské tažení Julia Caesara proti Helvétům, kteří táhli Galií přes území dnešního Ain, a znamenalo počátek galských válek.
Za Merovejců náležely čtyři historické oblasti dnešního departementu k Burgundskému království. Počátkem 6. století vzniklo v Belley první biskupství v této oblasti. V údolích byly v této době často zakládány kláštery benediktinského řádu. Verdunskou smlouvou z roku 843 byla území, která dnes tvoří Ain, přidělena království Lothara I. Franského (Lotharingii). První velká léna (seigneuries) vznikla mezi lety 895 a 900 v Bâgé-le-Châtel, které se stalo jádrem kraje Bresse, a v Coligny. Na mírně zvlněném, obtížně bránitelném území bylo rovněž vybudováno množství hradů. Ve 12. století zde rozkvétala románská architektura.vlevo|náhled|Historická pohlednice přístavu ve Villefranche-sur-Saônenáhled|Mapa Savojských států v 16. až 18. stoletíV 11. století se v oblasti Belley usadili hrabata ze Savojska a z Valromey. Roku 1272 se Sibylle de Bâgé, jediná dědička rodu, provdala za Amadea V., hraběte savojského, čímž připojila Bresse k savojským državám. Na základě pařížských smluv z roku 1355 k nim byly připojeny i oblasti Dauphiné a Gex na pravém břehu řeky Rhôny. Na počátku 15. století bylo téměř celé území dnešního Ain sjednoceno pod panstvím savojského rodu. V městech vznikaly nové kláštery a stavěly či přestavovaly se kostely v gotickém slohu.
Na počátku 16. století dosáhlo Savojské vévodství vrcholu své moci a území dnešního Ain zdědila Markéta Habsburská, vdova po vévodovi Filibertovi II. Savojském. Ta nechala v Brou vystavět klášter v pozdně gotickém stylu, za její vlády se sídlem biskupství stalo město Bourg-en-Bresse. Po její smrti si vévodství nárokoval její synovec, francouzský král František I., který jej roku 1536 vojensky dobyl. Po míru uzavřeném roku 1559 v Savoji bylo území Ain vráceno vévodovi savojskému, který začal kraj okamžitě opevňovat. Během francouzsko-savojské války v letech 1600–1601 dobyl kraj znovu francouzský král Jindřich IV. Mírová smlouva z Lyonu z 17. ledna 1601 konflikt ukončila a území dnešního Ain bylo připojeno k Burgundsku. V 17. století zde vzkvétalo sochařství, malířství i literatura. V 18. století vznikaly silnice a menší průmyslové podniky. Dne 28. března 1762 hrabě z Eu, syn vévody z Maine, postoupil území Dombes králi Ludvíku XV.
Od 18. století Samotný departement vznikl dne 4. března 1790 aplikací zákona z 22. prosince 1789 během velké francouzské revoluce, společně s departementem Léman. Hned po svém vzniku byl rozdělen na devět arrondissementů, 49 kantonů a 501 obcí. Revoluce si v departementu nevyžádala mnoho obětí, zničila ale řadu cenných historických památek. V roce 1815 byl Vídeňským kongresem zrušen departement Léman a jeho arrondissement Gex byl připojen k departementu Ain. Sedm obcí z Gexu však bylo po druhé pařížské smlouvě z 20. listopadu 1815 postoupeno Ženevě, aby bylo území kantonu spojeno se zbytkem Švýcarska – šlo o obce Bellevue, Collex-Bossy, Meyrin, Pregny, Le Grand-Saconnex, Vernier a Versoix.
Díky větší vzdálenosti od fronty byl departement ušetřen zkáz první světové války, během jejího trvání však zanikla většina vinic, které už nebyly obnoveny. Poválečná industrializace se nejrychleji začala rozvíjet ve městech Oyonnax a Bellegarde. Roku 1937 byla zahájena stavba přehrady Génissiat. Druhá světová válka zasáhla departement těžce – 600 osob bylo deportováno a polovina z nich se již nevrátila. Tyto události připomínají mimo jiné památník Maquis u Cerdonu, památník deportovaných dětí z Izieu, nebo muzeum odboje a deportace v Nantui.
Ve druhé polovině 20. století pokračovala rozsáhlá industrializace regionu, podporovaná rozvojem silniční a železniční sítě.
Obyvatelstvo Departement se vyznačuje dynamickým demografickým vývojem. Počet obyvatel vzrostl z 471 019 v roce 1990 na 638 425 v roce 2016. Tento nárůst je způsoben především přirozeným přírůstkem obyvatelstva a v menší míře také mírně kladným migračním saldem.
Průměrná hustota zalidnění činila v roce 2022 116,5 obyvatel na km² (v regionu Auvergne-Rhône-Alpes činí 117; v metropolitní Francii 122). Zatímco údolí řeky Saôny, oblast Côtière, město Bourg-en-Bresse nebo arrondissement Gex mají hustotu osídlení vysokou, hornatý region Bugey ve střední části departementu je obydlen řidčeji. Rok179118011851190119111921193119461954196219681975198219901999200620112022Počet obyvatel307 756297 701372 939350 416342 482315 757322 918306 778311 941327 146339 262376 477418 516471 019515 270566 740603 287671 289
Politika Prezidentem generální rady je od roku 2017 Jean Deguerry ze strany Lés Republicains.
Národní shromáždění Departement sestává z pěti volebních obvodů do Národního shromáždění. Po volbách do Národního shromáždění 2024 je složení politiků následující: Volební obvodČlenStranická příslušnost1. volební obvodXavier BretonLés Republicains2. volební obvodRomain DaubiéDemokratické hnutí3. volební obvodOlga GivernetObnova4. volební obvodJérôme BuissonNárodní sdružení5. volební obvodMarc ChavenentLés Republicains
Administrativní členění náhled|Budova prefektury v Bourg-en-Bresse Arrondissement Počet obyvatel(2022) Rozloha(km²) Hustota zalidnění Obce Belley 126 468 1 584,2 80 103 Bourg-en-Bresse 345 948 2 873,7 120 199 Gex 104 770 404,9 259 27 Nantua 94 103 899,6 105 62
Hospodářství náhled|Letecký pohled na polohu velkého hadronového urychlovače CERN S mírou nezaměstnanosti okolo 5,5 % (oproti 7 % v regionu Auvergne-Rhône-Alpes a 7 % ve Francii), se soudržnou sítí 11 500 malých a středních podniků (SME) a rychle rostoucí, exportně orientovanou ekonomikou, zejména vůči Německu, Itálii a Španělsku, patří departement mezi nejdynamičtější oblasti Francie.
Průmysl Navzdory svému převážně venkovskému charakteru je Ain silně industrializovaným departementem. Kromě množství malých a středních podniků zde sídlí i několik mezinárodně orientovaných společností, např. Roset-Cinna, Grosfillex, Volvo, Carrier, Smoby-Berchet, CIAT, Renault Trucks či Tréfileurope. Více než třetina všech zaměstnanců pracuje v průmyslu a stavebnictví, díky čemuž Ain zaujímá 6. místo mezi všemi francouzskými departementy podle stupně industrializace a je nejprůmyslovějším departementem regionu Auvergne-Rhône-Alpes.
Výroba plastů, soustředěná zejména kolem města Oyonnax, tvoří vysoce produktivní odvětví. Takzvané „plastikářské údolí“ (Plastics Valley) představuje 10 % celého francouzského plastikářského průmyslu a jedná se o největší koncentraci podniků tohoto druhu v Evropě. V regionu působí 349 podniků zaměstnávajících přibližně 11 000 osob, což představuje více než čtvrtinu zaměstnanců terciárního sektoru (bez stavebnictví). V oblasti Oyonnaxu jsou tři ze čtyř pracovních míst přímo či nepřímo závislá na plastikářství.
Zemědělsko-potravinářský průmysl, soustředěný hlavně v oblasti Bresse, zaměstnává více než 5 000 lidí. Ve městě Bourg-en-Bresse tvoří pracovníci v masném a konzervárenském průmyslu více než pětinu všech zaměstnanců. Hlavními pilíři agroprůmyslu jsou výkonné zemědělství s řadou kvalitních produktů a přítomnost několika předních firem tohoto odvětví. Drůbežářský průmysl v Bresse zaměstnává přibližně 350 osob.
Průmyslová struktura departementu zahrnuje také zpracování kovů (kabely, dráty, elektrické vodiče) a strojírenství (automobilový průmysl, největší francouzské středisko výroby nákladních vozů). V tomto odvětví působí významné společnosti jako Tréfileurope, Alcatel Cables či Renault Trucks. Slévárenský, kovozpracující a elektrotechnický průmysl dohromady tvoří přibližně 8 tisíc pracovních míst.
Stavebnictví, které zaměstnává přes 12 000 osob, představuje významnou část ekonomiky departementu – asi čtvrtinu všech průmyslových pracovníků. Další rozvoj tohoto odvětví je podporován ekonomickým a demografickým růstem oblasti. Díky rozsáhlým lesům (zabírají více než třetinu rozlohy departementu) zaměstnával dřevozpracující průmysl v září 2007 přibližně 4 500 osob.
Dalším hospodářským faktorem je jaderný průmysl. Bugejská jaderná elektrárna vyrábí přibližně 4,2 % francouzské elektřiny, zaměstnává přes 1 350 pracovníků a zajišťuje řadu pracovních míst v dodavatelských firmách. Na území departementu se nachází také několik průmyslových zón. Kromě zmíněného „plastikářského údolí“ a menších podnikatelských parků vzniklých z místních iniciativ je významný také rozsáhlý průmyslový park v nížině Plaine de l’Ain.
Ačkoli má sídlo již ve Švýcarsku za hranicí v Ženevě, do několika obcí arrondissementu Gex zasahuje většina velkého hadronového urychlovače CERN. náhled|Plísňový sýr Bleu de Gex
Zemědělství