Mistr Olof (Mäster Olof) je historická divadelní hra švédského dramatika Augusta Strindberga z roku 1872.

Jedná se o první z autorových dramat čerpající námět ze švédských dějin a současně jde o první hru, jíž na sebe Strindberg upoutal pozornost divadelní veřejnosti.Poznámka ke vzniku hry. In: STRINDBERG, August. Hry I. Praha: Divadelní ústav, 2000, s. 393-394. . Společně s díly Gustav Vasa a Erik XIV. náleží Mistr Olof do tzv. Vasovské trilogie. Hra je považována za první velké švédské historické drama.

Děj dramatu se odehrává ve Švédsku v době náboženských i společenských změn a sleduje spor mezi tradiční katolickou církví, nastupující reformací a světskou mocí. Titulní postavou je kněz Olof Petersson (též známý jako Olaus Petri), náboženský reformátor a spoluautor prvního švédského překladu Bible.

Pozadí vzniku díla Třiadvacetiletý Strindberg napsal Mistra Olofa mezi 8. červencem a 8. srpnem 1872 během pobytu na ostrově Kymmendö.ČERNÍK, Zbyněk. Cyklus Tanec života a smrti. Díl č. 1 – Mistr Olof. Zvuková nahrávka. Český rozhlas 3 Vltava, 2012. Psaní předcházelo pečlivé studium švédské historie. Strindberg původně zamýšlel hru pojmenovat Co je pravda? nebo Heretik / Kacíř / Odpadlík, nakonec jako název zvolil jméno hlavního hrdiny.BJORKMAN, Edwin. An Introduction. In: STRINDBERG, August. Master Olof. New York: The American-Scandinavian Foundation, 1915. 125 s.

Při psaní se silně inspiroval historickými hrami Williama Shakespeara (jehož dílo vyšlo před vznikem hry ve švédském překladu), Johanna Wolfganga Goetheho či Friedricha Schillera. Historické události ve hře však slouží spíše jako kulisa k dramatickému ději. Strindberg postavy neromantizuje, ukazuje je naopak v realistickém světle. Kromě skutečných postav (Olaus Petri, Gustav Vasa) doplnil autor hru fiktivními charaktery (Gert Knihtiskař). Hra je proto historicky nepřesná, sled historických událostí však odpovídá reálné historii.

Do titulní postavy Strindberg promítl své myšlenky a názory týkající se především úlohy jednotlivce ve společnosti, střetu ideálu a skutečnosti a opodstatněnosti reformního úsilí. Stejně jako Strindberg i Olof oplývá mladickým nadšením a zápalem pro společenskou revoluci.

První verzi z roku 1872 napsal Strindberg v próze. Text předložil stockholmskému Dramatickému divadlu, jež jej však odmítlo kvůli nedostatečné úctě ke švédským dějinám. Drama se navíc vymykalo dobovým konvencím historických her: Strindberg namísto verše zvolil prózu, zbavil jazyk rétoričnosti a nekoncipoval jej jako čistě dobový (mísí moderní dobové výrazy s archaismy) a osudy historických osobností doplnil o příběhy obyčejných lidí. První verze je přesto ve Švédsku inscenována nejčastěji.MEYER, Michael. Introduction to Master Olof. In: STRINDBERG, August. Strindberg Plays 3: Master Olof; Creditors; To Damascus. London: Methuen Drama, 1991. 286 s. .

Kvůli neúspěchu a snaze o knižní vydání Strindberg hru zkrátil a přepracoval v duchu dobových konvencí. Na druhé verzi, opět psané v próze, pracoval v letech 1875–1876.OLLÉN, Gunhar. Strindberg dramatik. In: STRINDBERG, August. Hry I. Praha: Divadelní ústav, 2000, s. 736-751. . Také tento text byl divadly odmítnut.

Třetí verzi zvanou „Dohra“, tentokrát veršovanou, dokončil v roce 1878. V témže roce vyšla tato verze tiskem za finanční podpory Strindbergova přítele Antona Stuxberga, avšak zůstala bez odezvy. Text původně obsahoval epilog. Zestárlý Olof v závěru se svými dvěma syny pozoruje mirákl, v němž je Bůh představen jako princip temnoty a Lucifer jako svržený, ale nepřemožený princip světla.

Děj Mistr Olof se odehrává mezi lety 1524 a 1540 a je rozdělen do pěti dějství. Začíná nástupem krále Gustava Vasy na švédský trůn, kdy se rozpadá Kalmarská unie. Tato geopolitická změna vedla k odtržení švédské církve od Říma, což mělo za následek nástup reformace na území Švédska.

Olof působí jako učitel na katedrální škole ve Strängnäsu. Královský sekretář Lars Andreae v něm vidí reformátora a vyzývá ho, aby se postavil proti dogmatům katolické církve. I když Olof s církevními praktikami nesouhlasí, nad rolí reformátora váhá. Bojí se totiž chaosu, pohoršení a společenského odsouzení. Zvrat v jeho jednání nastává v momentě, kdy je kvůli dluhům města uzavřen kostel a vydán zákaz konat mše. Olof se rozhodne vystoupit a bohoslužbu přes zákaz vykoná, navíc ve švédštině namísto latiny, čímž se dostává do otevřeného konfliktu s církevní autoritou a je označen za kacíře. Do města přijíždí král Gustav Vasa, Olofův odvážný krok ocení a rozhodne se jej jmenovat písařem městské rady. Olof má za úkol odjet do Stockholmu a uklidnit lid, jenž chystá povstání. V hlavní městě Olof čelí nespokojenému obyvatelstvu. Veřejně se lidu zastává, odmítá církevní klatbu a postupně se svými názory blíží radikálním novokřtěncům v čele s Gertem Knihtiskařem. Olof je pevně přesvědčený, že má na své straně krále a hlásá čím dál radikálnější potřebu reformace. Král však sleduje politické cíle a hodlá omezit moc církve, aby posílil královskou autoritu a získal církevní majetek. V zemi vypuká mor, čehož využijí Olofovi odpůrci. Hlásají, že nemoc je božím trestem za rozvrácení starého řádu a nenávist vůči Olofovi roste. Gert se svou skupinou chystá násilný útok, jsou však odhaleni a Olof je společně s nimi zatčen a odsouzen k smrti. Král i lid ho stále potřebují, dostává proto možnost zachránit si život. Musí odvolat své výroky proti králi a uznat, že se mýlil. Po vnitřním boji Olof názory odvolá. Drama končí slovy Gerta, jenž označí Olofa za „odpadlíka“.

Uvedení Po úspěchu románu Červený pokoj Strindberg nabídl veršovanou verzi Ludvigu Josephsonovi, řediteli stockholmského Nového divadla. Josephson hru nejprve odmítl, po zaslání původní verze v próze se však nakonec rozhodl drama uvést.

Světová premiéra proběhla v roce 1881. Inscenace vycházela z původní prozaické verze (jenž byla ve stejném roce publikována). Inscenace v režii Augusta Lindberga trvající více než pět hodin měla úspěch, především díky realistickému vykreslení psychologie postav a osobitému přístupu k historickým událostem.

Ve veršované podobě byla hra poprvé uvedena v Královském divadle v roce 1890.

Hra patří mezi Strindbergovy méně inscenované texty, patrně kvůli inscenační náročnosti, tématu reformace a nutné znalosti historického kontextu. Mimo Švédsko byla hra inscenována v sousedních severských státech a Německu. V Česku hra doposud uvedena nebyla.

České překlady Do češtiny bylo drama přeloženo Liborem Štukavcem, vyšlo ve svazku Hry I vydané Divadelním ústavem v roce 2000.STRINDBER, August. Mistr Olof. In: STRINDBERG, August. Hry I. Praha: Divadelní ústav, 2000, s. 257-392. .

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Divadelní hry z roku 1881