Johann svobodný pán von Latscher ( Johann Adolf Karl Georg Freiherr von Latscher) (26. června 1840 Znojmo – 19. února 1935 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1856 a zúčastnil se několika válek. U jezdectva vystřídal službu u různých jednotek a řadu let byl vysokým úředníkem na ministerstvu války. V letech 1890–1904 byl generálním inspektorem trénu (vojenských zásobovacích oddílů). V roce 1902 byl povýšen na generála jezdectva a po odchodu do penze získal titul barona. (1904)
Životopis náhled|vlevo|Generál jezdectva Johann von Latscher (fotografie z týdeníku Sport und Salon, 1903) náhled|vlevo|Bratři Johann, Julius (1846–1909) a Viktor (1844–1928), fotografie z Wiener Salonblatt, 1906 Narodil se ve Znojmě jako nejstarší ze tří synů důstojníka a majitele realit Johanna Latschera (1811–1890), který pocházel z Velkého Meziříčí a po odchodu z armády se usadil v Jihlavě.ŽUPANIČ, Jan: Habsburská šlechta. Proměna elit podunajské monarchie v dlouhém 19. století; Praha, 2023; s. 387–388 ISBN 978-80-86781-440- Johann vstoupil k armádě v roce 1856 jako kadet u 14. dragounskému pluku, poté studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě. V roce 1859 se již jako poručík 2. hulánského pluku zúčastnil války se Sardinií. U 2. hulánského pluku byl v roce 1862 povýšen na nadporučíkaMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1863; Vídeň, 1863; s. 420 dostupné online a v roce 1866 se zúčastnil prusko-rakouské války. V roce 1866 byl povýšen na rytmistra a se svým plukem prošel další službou ve VojvodiněMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1867; Vídeň, 1867; s. 223 dostupné online a Haliči.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1868; Vídeň, 1868; s. 501 dostupné online V roce 1877 získal hodnost majora a několik let byl pobočníkem generálního inspektora jezdectva hraběte Pejacseviche.Kais. Königl. Militär Schematismus 1880; Vídeň, 1879; s. 86 dostupné online
náhled|vlevo|Erb Johanna Latschera z roku 1904 V roce 1880 byl povýšen na podplukovníkaKais. Königl. Militär Schematismus 1881; Vídeň, 1880; s. 458 dostupné online a v letech 1881–1890 zastával funkci přednosty 3. oddělení na ministerstvu války.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1882; Vídeň, 1881; s. 21 dostupné onlineKais. Königl. Militär Schematismus 1884; Vídeň, 1883; s. 77 dostupné online Mezitím v roce 1884 obdržel hodnost plukovníka.Kais. Königl. Militär Schematismus 1886; Vídeň, 1885; s. 79, 132 dostupné online K datu 1. května 1890 byl povýšen na generálmajoraSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1891; Vídeň, 1891; s. 141 dostupné online a v letech 1890–1904 zastával funkci generálního inspektora trénu (vojenské zásobovací služby, General-Train-Inspector).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1892; Vídeň, 1892; s. 88 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1894, Vídeň 1894; s. 223, 250 dostupné online Dále postupoval v hodnostech (polní podmaršál 1894,Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1896; Vídeň, 1895; s. 130 dostupné online generál jezdectva 1902)Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1904; Vídeň, 1903; s. 152 dostupné onlinePřehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian-army.co.uk dostupné online a k datu 1. listopadu 1904 byl penzionován.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 101 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1906; Vídeň, 1905; s. 180 dostupné onlineRuhestands-Schematismus des österreichisch-ungarischen Armee für 1906; Vídeň, 1906; s. 20 dostupné online
Po odchodu do výslužby žil v soukromí ve Vídni, kde zemřel 19. února 1935 ve věku 93 let, jeho posledním bydlištěm byl dům v Oberwiedenstraße 4.Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien 1934; Vídeň, 1934; s. 745 dostupné online
Rodina V roce 1873 se v Krakově oženil se Stephanií Zinburgovou (1853–1928), dcerou úspěšného podnikatele, majitele železáren a velkostatkáře Hermanna Zinburga. Díky tomuto sňatku byl mimo jiné švagrem generála Heinricha Keila.VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2015; Praha, 2011; s. 198–200 (heslo Keil) ISBN 978-80-904241-6-6 Z manželství se narodil jediný syn Johann (1874–1941), který byl právníkem a po první světové válce žil v Badenu.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1919; Gotha, 1918; s. 525 dostupné onlineGothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1931; Gotha, 1930; s. 260 dostupné online
V armádě dosáhli vysokých hodností také jeho mladší bratři. Viktor (1844–1928) sloužil řadu let jako důstojník u pěších pluků v Čechách, nakonec byl divizním velitelem c. k. zeměbrany ve Štýrském Hradci a dosáhl hodnosti polního zbrojmistra (1906). Nejmladší z bratrů Julius (1846–1909) byl také polním zbrojmistrem, v závěru kariéry byl krátce velitelem 9. armádního sboru v Josefově (1905–1906) a rakouským ministrem zeměbrany (1906–1907).Julius von Latscher-Lauendorf in: Österreichisches Biographisches Lexikon dostupné onlineČeskoslovenské dějiny v datech; Praha, 1987; s. 590 Wiener Salonblatt 8.12.1906; Vídeň, 1906; s. 3, 9 dostupné online
Tituly a ocenění V roce 1886 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem Edler von Latscher.Genealogisches Taschenbuch der adeligen Häuser 1891; Brno, 1891; s. 381 dostupné onlineŽUPANIČ, Jan: Habsburská šlechta. Proměna elit podunajské monarchie v dlouhém 19. století; Praha, 2023; s. 388 ISBN 978-80-86781-440- Při příležitosti odchodu do penze získal titul svobodného pána (o nobilitaci rozhodl osobním dopisem císař František Josef I. 25. října 1904, příslušný majestát vystavilo ministerstvo vnitra k datu 4. prosince 1904).Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1907; Gotha, 1906; s. 430 dostupné onlineNobilitační diplom Johanna Latschera na webu Rakouského státního archivu dostupné online V roce 1904 obdržel zároveň titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1906; Vídeň, 1905; s. 222 dostupné online Během služby v armádě se stal nositelem několika vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1904; Vídeň, 1903; s. 265 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž (1881) 60x60pixelů Válečná medaile (1883) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1890) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1898) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908)
Zahraničí 60x60pixelů Řád svaté Anny I. třídy (Rusko) 60x60pixelů Řád červené orlice III. třídy (Německo)
Odkazy
Reference
Literatura VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2017; Praha, 2012; s. 256–263 ISBN 978-80-904241-80 VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2019; Praha, 2013; s. 278–279 ISBN 978-80-905324-0-3
Externí odkazy Johann von Latscher in: Österreichisches Biographisches Lexikon Johann von Latscher na webu novanobilitas.eu Rodina Latscherů na webu Města Jihlavy
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Narození 26. června Kategorie:Narození v roce 1840 Kategorie:Narození ve Znojmě Kategorie:Úmrtí 19. února Kategorie:Úmrtí v roce 1935 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži