Josef Král (31. října 1882 Peřimov – 22. února 1978 Praha) byl český filozof, sociolog, překladatel a vysokoškolský učitel, v letech 1946 až 1947 děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK).
Životopis Narodil se v říjnu 1882 v Peřimově. Po studiu na gymnáziích v Čáslavi a Jičíně nastoupil na studium slovanské, germánské a románské filologie, po první ročníku ale přešel na studium filozofie a sociologie na dnešní Univerzitě Karlově, kde jedním z jeho učitelů byl Tomáš Garrigue Masaryk. Studium absolvoval v roce 1905 a v roce 1908 se stal doktorem filozofie. Po studiu působil jako učitel na středních školách v Praze, Lounech, Nymburku a Sušici.
V roce 1920 se habilitoval a na své alma mater působil jako učitel. V roce 1924 se přesunul na Univerzitu Komenského v Bratislavě, kde byl krátce poté jmenován mimořádným profesorem v oborech sociologie a filozofie. Na Filozofické fakultě Univerzity Komenského vykonával v letech 1930 až 1931 funkci děkana. V roce 1931 se podílel na založení revue Sociální problémy a stal se spoluzakladatelem Pražské sociologické skupiny. Působil také jako překladatel z angličtiny a němčiny.
V roce 1932 se vrátil na FF UK a byl jmenován řádným profesorem pro obor dějiny filozofie, od roku 1933 byl profesorem i pro obor sociologie. Od roku 1932 také působil jako člen redakčního kruhu Česká mysl, v letech 1940 až 1947 působil jako vedoucí časopisu. Po druhé světové válce působil v letech 1946 až 1947 jako děkan FF UK. Působil jako přednášející filozofie i na ČVUT v Praze a do roku 1948 také jako učitel na Vysoké škole politické a sociální. Za Třetí republiky psal texty kritické k marxismu; po Únoru 1948 mu bylo znemožněno přednášet (sociologie byla navíc prohlášena za buržoazní pavědu) a v roce 1951 nuceně odešel do důchodu.
Během 50. a 60. let se zabýval dílem Tomáše Garrigue Masaryka, jeho texty však nesměly být vydány a zveřejněny byly až po sametové revoluci. Během své kariéry byl členem Královské české společnosti nauk, České akademie věd a umění a Masarykovy sociologické společnosti, jíž byl do roku 1933 místopředsedou. Řadu let byl také předsedou Společnosti pro sociální bádání. V roce 1968 byl zvolen čestným předsedou Československé sociologické společnosti při ČSAV, ovšem v důsledku normalizace na funkci v roce 1970 rezignoval. Zemřel v únoru 1978 v Praze.
Bibliografie
Herbartovská sociologie, 1921 Filosofický slovníček, 1924 Sociologické základy pedagogiky, 1926 G. A. Lindner. Život a filosofie, 1929 Studie o G. A. Lindnerovi, 1930 Československá filosofie. Nástin vývoje podle disciplin, 1937 Nástin sociologie I, 1945 Přehledné dějiny filosofie (s H. Höffdingem), 1946, 2. vyd. 1947 Nad člověkem a společností, 1946 Masaryk, filosof humanity a demokracie, 1947 Úvod do filosofie. Text k přednáškám, 1947 Ze základních problémů přirozené morálky, 1948
Reference
Kategorie:Narození 31. října Kategorie:Narození v roce 1882 Kategorie:Narození v Peřimově Kategorie:Děkani Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Čeští vysokoškolští pedagogové Kategorie:Čeští profesoři Kategorie:Čeští filozofové Kategorie:Čeští sociologové Kategorie:Úmrtí 22. února Kategorie:Úmrtí v roce 1978 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži